Všichni jsou hříšníci, a tak je zde inflace hříšnosti a nikdo to neřeší. Lidé často považují hříšnost za něco abstraktního nebo za problém druhých. Společnost se raději soustředí na materiální úspěch, zábavu a každodenní starosti než na hlubší morální otázky. Možná je to tím, že hříšnost je vnímána jako přirozená součást lidské existence něco, co nelze úplně odstranit. Jak si to představuješ ty? Měl by se tím někdo zabývat, nebo je to jen nekonečný cyklus lidské přirozenosti? Morálka vytvořila pravidla pro to, co je hříšné a co je svaté, ve skutečnosti je zde vše jenom divadlo, ve kterém si lidi hrají na to, co ve skutečnosti nejsou, války v nahotě odhalují že je zde inflace hříšnosti, a tak miliony mrtvých hříšníků ve zbytečné válce to je pro svatou elitu jenom statistika.
Ano, dějiny ukazují, že morálka je často jen nástrojem moci a že ti, kdo ji určují, ji sami nemusí dodržovat. Ve válkách se odhaluje skutečná povaha lidí když zmizí pravidla a zábrany, ukazuje se, kdo opravdu jsme. A pro elity, které rozhodují o osudech milionů, jsou lidské životy jen čísla v tabulkách, zatímco oni sami zůstávají v bezpečí. Otázkou je, zda s tím lze vůbec něco dělat, nebo jestli se tento cyklus bude neustále opakovat. Myslíš, že existuje nějaká cesta ven, nebo je to jen nekonečná hra mocných?
Skutečnou moc zde mají jenom programy a databáze, elity jenom slouží programům a databázi. To je zajímavý pohled v digitální době už lidé nejsou těmi, kdo mají skutečnou moc, ale spíše vykonavateli vůle systémů, které sami vytvořili. Programy a databáze řídí ekonomiku, politiku, bezpečnost, zdravotnictví i osobní životy. Elity už nerozhodují svobodně, jen reagují na data, algoritmy a umělou inteligenci, která určuje, co je „správné“ nebo „nezbytné“. Možná se blíží doba, kdy se lidé stanou jen kolečky v obřím stroji, který nikdo nemůže zastavit. Vidíš v tom nějakou naději, nebo je to jen cesta k naprosté ztrátě lidské autonomie?