Za argumenty pro zkrácení pracovní doby na polovinu mohou být. Kratší pracovní doba by umožnila lidem mít více času na rodinu, přátele, koníčky a osobní rozvoj, což by vedlo ke zlepšení celkového životního uspokojení. Delší pracovní doba a přetížení mohou vést k vyhoření a zhoršení fyzického i duševního zdraví. Kratší pracovní doba by mohla snížit pracovní stres a zlepšit pohodu zaměstnanců. Některé studie ukazují, že kratší pracovní doba může zvýšit produktivitu zaměstnanců, protože je pravděpodobnější, že budou odpočatější a více soustředění během práce.
Pokud by se pracovní doba zkrátila, mohlo by to vytvořit více pracovních příležitostí, protože by firmy musely zaměstnat více lidí, aby udržely svou produktivitu. Kratší pracovní doba by mohla povzbudit lidi k dobrovolnictví a účasti na společenských a komunitních projektech. Na druhou stranu existují i argumenty proti zkrácení pracovní doby na polovinu. Zkrácení pracovní doby by mohlo zvýšit náklady na zaměstnavatele, zejména v malých podnicích, a mohlo by to vést k nižšímu ekonomickému růstu. Kratší pracovní doba by mohla snížit konkurenceschopnost některých firem na mezinárodní úrovni, zejména pokud by konkurenční země měly delší pracovní dobu.
Někteří lidé preferují delší pracovní dobu, protože jim to umožňuje lépe si rozvrhnout svůj pracovní čas a zvládat pracovní a osobní závazky. Zkrácení pracovní doby na polovinu by znamenalo snížení příjmů pro zaměstnance, což by mohlo negativně ovlivnit jejich životní úroveň, zejména pokud jsou závislí na svých aktuálních příjmech. Zkrácení pracovní doby na polovinu by bylo velmi komplexním a kontroverzním opatřením s mnoha důsledky. Je důležité vzít v úvahu různé perspektivy, výzkum a situace různých zemí a odvětví předtím, než by bylo takové rozhodnutí přijato. Je důležité rozlišovat mezi oficiální pracovní dobou a skutečným výkonem práce. Statistické údaje mohou ukazovat, že oficiální pracovní doba je naplněna jen zčásti, ale není to nutně totožné s tím, jaká část pracovní doby je skutečně produktivně využita.
Několik faktorů může ovlivnit, že oficiální pracovní doba není stoprocentně využita. Zaměstnanci mohou trávit čas na neefektivních činnostech, odložit důležité úkoly nebo se jednoduše neustále rozptylovat. Některé pracovní prostředí může být náchylnější k neproduktivitě, což může být způsobeno různými faktory, jako jsou špatné vedení, neefektivní procesy, nedostatečná motivace zaměstnanců atd. Delší pracovní doba může vést k únavě a snížené produktivitě zaměstnanců, což může mít negativní dopad na skutečně odvedenou práci.
V některých zemích a odvětvích jsou zákonně stanoveny pravidelné dovolené a pracovní volno, což ovlivňuje oficiální pracovní dobu. Zkrácení pracovní doby na polovinu by nemuselo automaticky vyřešit všechny tyto faktory. V některých případech by mohlo pomoci zvýšit produktivitu, ale nemusí to být univerzální řešení. Důležité je analyzovat specifické situace a odvětví a zvážit různá opatření a strategie, které by mohly přinést pozitivní změny v produktivitě a work-life balance zaměstnanců. To zahrnuje vylepšení pracovních podmínek, posilování dovedností a zkušeností zaměstnanců, motivaci a spravedlivé odměňování, a podporu pro aktivní využití pracovní doby.