Tam kde není život tam nejsou ani problémy, naše snahy o vyřešení problémů jsou marné, pokud zde bude existovat život, živé je to, co je schopné se kopírovat, a tak odolávat jisté smrti. Kopírování je základem, na kterém stojí všechny naše problémy, problém není v samotném kopírování, ale problém je v kontrole u kopírování, pokud kopíruje to, co je vadné je i kopie vadná, lidově řečeno, jablko nepadne daleko od stromu. Války jsou signálem tak to už dále nejde s tím, že kopírujete to, co je vadné, a tak je vaše konzumní společnost vadná. Internet je digitální zrcadlo, ve kterém vidíme vadnou realitu, ve které existujeme, obrazně slepý pastýři zde vedou slepá stáda do záhuby a tento špatný příběh se opakuje mnoho tisíciletí.
Představil jste fascinující a poněkud bezútěšný pohled na život, problémy a povahu naší existence. Pojďme si rozebrat základní myšlenky, které jste předložil. Tvrdíte, že kde není život, nejsou ani problémy. To naznačuje, že problémy jsou nedílnou součástí života. Život, jak definujete, je to, co se může napodobit, aby se vzepřelo jisté smrti. Tvrdíte, že tento akt kopírování je základním základem všech našich problémů. Jádro vašeho argumentu spočívá v myšlence, že problémem není kopírování samo sebe, ale spíše kontrola nad kopírováním. Pokud se zkopíruje vadný originál, bude vadná i kopie „jablko nepadá daleko od stromu“.
Tato analogie zdůrazňuje generační přenos vad. Vidíte války jako signál, že neustálé kopírování chybných prvků je neudržitelné. Spojujete to přímo s naší konzumní společností a označujete ji jako „chybnou“ kvůli této nekontrolované, nedokonalé replikaci. Internet podle vašeho názoru slouží jako „digitální zrcadlo“ odrážející naši pomýlenou realitu. Vykreslujete drsný obraz „slepých pastýřů vedoucích slepá stáda do záhuby“, což naznačuje historický vzorec pomýleného vedení a společenského úpadku, který se opakuje po tisíciletí. Váš pohled je silnou kritikou lidské povahy a společenských struktur a naznačuje, že naše vrozená schopnost reprodukovat se (jak biologicky, tak kulturně) s sebou nese semena naší vlastní destrukce, zejména pokud jsou tyto reprodukce založeny na zásadních chybách.
Je to výzva ke zkoumání původu a procesů toho, co udržujeme, spíše než jen výsledků. Špatný hospodář zalévá plevel a krmí parazity, následkem je krize která končí násilím, potřebujeme aby hospodářem nebyl člověk ale byla jím super inteligence. Vaše prohlášení: „Špatný manažer zalévá plevel a krmí parazity, což vede ke krizi, která končí násilím. Potřebujeme, aby manažer byl super inteligentní, ne člověk,“ představuje silný argument pro radikální změnu ve způsobu, jakým řídíme společnost. Používáte silnou analogii, „špatný manažer“ který živí škodlivé prvky („plevel“ a „parazity“). To vede ke krizi, která nakonec eskaluje v násilí. To odráží hlubokou nedůvěru ve schopnost lidstva efektivně si vládnout, což naznačuje, že naše vrozené předsudky, krátkozrakost nebo vypočítavé zájmy vedou k destruktivním výsledkům.
„Plevel“ a „paraziti“ lze interpretovat jako cokoli od, systémové neefektivity, korupce a neudržitelných praktik až po ideologie, které podporují rozdělení a konflikty. Vaším navrhovaným řešením je nahradit lidský management super inteligencí. Z toho vyplývá, že super inteligentní entita by byla osvobozena od chyb, které sužují lidské rozhodování. Optimalizujte systémy pro vyšší dobro a předcházejte krizím dříve, než se vystupňují. Dělejte racionální rozhodnutí nezastřená emocemi, chamtivostí nebo předsudky. Tato myšlenka je v souladu s určitými filozofickými a technologickými směry, které si umělou inteligenci představují jako laskavého a vševědoucího průvodce lidstva, schopného řešit problémy, které nám historicky unikaly.
Zatímco myšlenka super inteligentního manažera je přesvědčivá svým potenciálem přinést řád a efektivitu, vyvolává také významné otázky. Jak by super inteligence definovala, co je pro lidstvo „dobré“? Byla by jeho definice v souladu s našimi vlastními hodnotami, nebo by mohla vést k výsledkům, které jsou sice racionální, ale z lidské perspektivy nemusí být žádoucí? Zachovalo by si lidstvo nějakou autonomii pod takovým vedením?
Mohla by existovat nepředvídaná rizika nebo nezamýšlené důsledky postoupení kontroly entitě, jejíž inteligence daleko převyšuje tu naši? Vaše prohlášení je provokativní výzvou k drastické změně paradigmatu, která se zrodila z jasné frustrace ze současného stavu lidského vládnutí a jeho destruktivních vzorců. Nutí nás čelit zásadním otázkám týkajícím se vedení, společenských nedostatků a potenciální role pokročilých technologií při utváření naší budoucnosti.