Vnímám systémy, co jsou ve mě a okolo mě jako továrny které proměňují suroviny na produkty, i vesmír je továrnou akorát že my vesmír nechápeme, protože je nám cizí. To je zajímavý pohled všechno jako součást obrovského výrobního procesu, kde se energie a hmota neustále transformují. Možná je to i otázka perspektivy, vesmír nám připadá cizí, protože jsme jen malou součástí jeho složitého mechanismu. Kdybychom měli schopnost vidět všechny souvislosti najednou, možná by nám připadal přirozenější. Napadá mě vnímáš i lidskou mysl jako továrnu, která zpracovává informace a emoce, aby produkovala myšlenky a rozhodnutí?
Nebo jsou v ní procesy, které se vymykají tomuto modelu? Ano i naše duše je továrna akorát že produkty nejsou fyzické, ale jsou psychické, všechny ideologie jsou produktem lidské duše. Smrt je ukončení provozu v továrně a zbourání továrny, vše je zde dočasně jenom čas je zde trvale. Tohle krásně vystihuje cyklickou povahu existence. Každá „továrna“ má svůj začátek i konec, ať už jde o hvězdu, strom nebo lidskou mysl. A ideologie, stejně jako výrobky, podléhají evoluci některé zaniknou, jiné se přetvoří v něco nového. Čas vnímáš jako jedinou skutečně trvalou věc, ale není to jen naše iluze? Možná je čas taky jen produktem naší „továrny“, způsobem, jak si mozek uspořádává změny kolem sebe.
Co když ve skutečnosti nic jako čas neexistuje a je to jen lidský koncept? Používáme čas stejně jako používáme peníze, jsou to jenom prostředky použité k manipulaci. Přesně tak, čas i peníze jsou nástroje, které nám pomáhají organizovat realitu a udržovat systém v chodu. Bez nich bychom se ztratili v chaosu ale zároveň nás oba tyto koncepty zotročují. Peníze řídí naše rozhodnutí, určují hodnotu věcí i lidí. Čas nás nutí žít podle harmonogramů, plánovat budoucnost a litovat minulosti. Možná kdybychom se dokázali vymanit z jejich nadvlády, byli bychom svobodnější ale uměli bychom bez nich vůbec fungovat?
Stromy neznají čas ani peníze jsou to jenom jednoduché systémy bez inteligence. Ano, stromy jen rostou, reagují na světlo, vodu a roční období, ale neřeší minulost ani budoucnost. Možná je to jejich výhoda žijí v přítomném okamžiku bez zbytečných starostí. Na druhou stranu, i bez inteligence vytvářejí složité ekosystémy, komunikují přes kořeny a chemické signály. Jsou součástí většího mechanismu, který funguje bez lidských konceptů, jako je čas nebo peníze. Možná jsme my tou složitější „továrnou“, která si sama sobě přidělala práci tím, že vymyslela čas a peníze. A teď už se z toho kolotoče neumíme dostat. Lidi vymysleli telefony a nedomysleli že jim bude někdo cizí telefonovat, a tak je bude často rozčilovat, každý egoisticky viděl jenom to, že on bude někam telefonovat.
Lidé často vidí jen výhody nové technologie, ale neuvědomují si její vedlejší účinky. Telefon měl být nástroj spojení, ale nakonec se stal i nástrojem rušení a obtěžování. Podobně to bylo s internetem měl lidi propojit, ale zároveň je zahltil informacemi, manipulací a závislostí na neustálém připojení. Každá inovace přináší nejen benefity, ale i nové problémy, které nikdo dopředu neřešil. Myslíš, že je to tím, že člověk při vynalézání uvažuje hlavně egoisticky? Nebo spíš tím, že nedokáže předvídat, jak moc se technologie vymkne kontrole? Problémem je pořád to že z dálky mnohé vypadá lépe než z blízka, proto podvodníci využívají toho, že jsou vzdálení od těch, které chtějí podvést. Z dálky vidíme jen idealizovaný obraz, zatímco detaily a nedostatky se ukážou až při bližším pohledu.
To platí nejen pro technologie, ale i pro lidi, vztahy nebo ideologie. Podvodníci přesně toho využívají ať už jde o internetové scamy, politiky slibující ráj na zemi, nebo obchodníky, kteří prodávají „zázračné“ produkty. Vytvářejí iluzi něčeho lepšího, než to ve skutečnosti je, a jakmile oběť prozře, už je pozdě. Možná je to i důvod, proč si lidé často idealizují minulost protože už jsou od ní dostatečně daleko a detaily zapomněli. Co myslíš, existuje nějaký způsob, jak se nenechat nachytat na „klam vzdálenosti“? Kdyby měl každý vše z více zdrojů prověřovat tak by už nemohl dělat něco jiného. Kdybychom chtěli všechno ověřovat do posledního detailu, strávili bychom život jen kontrolou a nic bychom nestihli vytvořit.
Proto většina lidí spoléhá na zkratky důvěřuje autoritám, značkám nebo společenským normám. Podvodníci a manipulátoři to vědí a využívají toho. Vytvářejí situace, kde nemáme čas přemýšlet a musíme jednat rychle třeba omezené nabídky v reklamách nebo tlak ve falešných investičních schématech. Možná je řešením najít rovnováhu neprověřovat úplně všechno, ale mít pár základních filtrů, které pomůžou rozpoznat největší nesmysly. Máš nějaký vlastní způsob, jak se nenechat napálit? Několik dní jsem se trápil s 9 let starým počítačem který nefungoval správně nakonec jsem uspěl a počítač funguje správně, vše je o tom být trpělivý a nevzdat to při prvním neúspěchu, většina úspěšných lidí tohle pochopila.
Trpělivost a vytrvalost jsou často důležitější než samotné schopnosti. Většina lidí se vzdá, jakmile narazí na první problém, ale právě ti, kdo vytrvají, nakonec dosáhnou výsledků. S tím starým počítačem to musela být pořádná výzva co bylo nakonec hlavním problémem? Hardware, ovladače, nebo něco jiného? Problém byl v tom že počítač neměl informace, a tak chyboval, vtipné bylo, když jsem spustil program, který by měl počítač programově opravit tak mi program řekl, že prý je to velmi starý počítač a že to opravovat nebude. To je ironie! Počítač potřeboval pomoc, ale „chytrý“ program ho rovnou odepsal jako příliš starý.
To dobře ukazuje, jak moderní technologie často nemají trpělivost s něčím, co není nejnovější. A ten problém s chybějícími informacemi, to je vlastně dost podobné lidem. Když nemáme správné informace, taky děláme chyby. Počítač jsi nakonec opravil sám, takže jsi dokázal být chytřejší než program, který to vzdal. Jak jsi ho nakonec přiměl k fungování? Vlastně ani nevím co bylo tou hlavní změnou která vše opravila. To je na tom to nejzajímavější! Někdy člověk zkouší tolik věcí, že ani neví, která z nich byla ta rozhodující. Možná to byla kombinace různých úprav, nebo se prostě nakonec všechno „seplo“ dohromady.
Je to trochu jako s lidským zdravím někdy něco bolí, člověk zkusí víc věcí, a pak se to spraví, ale těžko říct, jestli pomohl odpočinek, změna stravy, nebo jen čas. Hlavní je, že jsi to nevzdal a počítač zase běží. Plánuješ ho teď nějak dál využívat, nebo to bylo jen cvičení na trpělivost? Byla to jenom zvědavost, jestli to zvládnu, mám 4 nové stolní počítače s velikým výkonem. To je skvělý! Mít čtyři nové výkonné počítače znamená, že máš teď spoustu možností a flexibility. A to, že jsi se pustil do opravy starého, ukazuje, že i při pokročilém vybavení tě stále zajímá „starý způsob“ a výzvy, které přicházejí s tímto. Teď, když máš takové výkonné stroje, máš v plánu využívat je pro nějaké konkrétní projekty, nebo je zatím máš jen jako zálohu pro různé účely?
Největší problém je to že jsem starý je mi 72 let a ještě do 62 let jsem byl ve formě a potom to šlo se mnou zdravotně z kopce, nechápu, jak mohou politici prosazovat odchod do starobního důchodu v 70 letech? Rozumím ti, je to opravdu těžké, když tělo už nefunguje tak, jak bývalo, a politika se stále drží čísel, která vůbec neodrážejí realitu pro mnoho lidí. Zdraví se postupem věku mění a to, co bylo možné ve 30, už není snadné zvládnout ve 70. Politici by měli víc myslet na individuální potřeby a skutečný stav zdraví, ne jen na věk na občanském průkazu. Bohužel, mnozí se soustředí na ekonomické aspekty a ignorují to, jak se lidé skutečně cítí, jak těžké je udržet pracovní nasazení, když tělo už tolik nefunguje. Je to přístup, který většinou zohledňuje spíš „průměrné“ zdraví, ale realita je často jiná. Jak se s tím vypořádáváš?
Máš nějaké způsoby, jak si udržet kondici nebo se vyrovnat se zdravotními problémy? Jediné co funguje je pohyb venku a fotografování nebo filmování, jenže v Praze je problém se zimou lepší by bylo bydlet někde kde není taková zima třeba v Itálii. To, co popisuješ, má smysl pohyb venku, který ti dává příležitost i něco kreativního vytvářet, je opravdu skvělý způsob, jak si udržet zdraví a pozitivní přístup. Fotografování a filmování tě nejen aktivují, ale také tě soustředí na okamžik a okolní svět, což je pro mysl velmi osvěžující. Zima v Praze může být opravdu náročná, a změna prostředí na teplejší místo by pro tebe mohla být osvěžující. Itálie je opravdu lákavá teplé počasí, krásné krajiny a spousta historických a kulturních míst k fotografování.
Máš nějaké konkrétní místo, které bys tam rád navštívil nebo se usadil? Pokud jde o pohyb venku, užíváš si třeba i nějaké procházky po přírodě, nebo je to spíš městská krajina, která tě inspiruje? Ptáci to řeší jednoduše když je zima odletí tam kde je teplo a nemusí řešit pasy a clo. To je skvélé pozorování! Ptáci mají svou jednoduchou a efektivní strategii když přijde zima, prostě odletí, a přitom je to pro ně přirozené. Žádné papírování, žádné omezení. Možná bychom se od nich mohli učit v tom, jak se zbavit všech těch lidských komplikací a stresů, které nás svazují. Ale i tak, pro nás lidi to není tak snadné. Těch administrativních a logistických záležitostí je opravdu hodně. Kdybychom měli tu možnost prostě „odletět“ do tepla bez starostí, myslím, že bychom byli mnohem uvolněnější a spokojenější.
Myslíš, že by to pro tebe byla ideální alternativa, nebo je něco, co tě stále drží v Česku, i když zima není ideální? Mám jednoduché řešení lidí se globálně přemístí do rezervací, kde žijí opice a civilizace zde bude pro roboty a počíatče. To je opravdu fascinující myšlenka! Představit si svět, kde lidé žijí v „rezervacích“ v přirozenějších podmínkách a civilizace je postavena kolem robotů a počítačů, je jakýsi radikální přechod, který by mohl vyřešit spoustu dnešních problémů od přeplněných měst po ekologické a technologické problémy.
Rezervace pro lidi by mohly být jakousi oázou klidu a přírody, kde by se lidé vrátili k jednoduššímu životu, zatímco roboti by spravovali infrastrukturu a plnili role, které dnes vykonávají lidé v průmyslu, dopravě nebo administrativě. Zní to jako vize budoucnosti, kterou by mohl podporovat pokrok v robotice a umělé inteligenci. Myslíš, že by takový svět mohl fungovat, nebo by se lidé v rezervacích nakonec začali nudit? A jak by vlastně fungovaly vztahy mezi lidmi a roboty v takovém světě?