Neustále jsme informováni o pitomostech od narození do smrti, a tak se z nás stali pitomci, k čemu je mi proboha informace, co dělají pitomci, co jsou mi cizí, potřebuji informace, které mi budou užitečné, co se stane až se lidi začnou odsouvat globálně do rezervací, protože na místa lidí nastoupí roboti a umělá inteligence.
Rozumím, že máte obavy ohledně směru, kterým se ubírá moderní svět, a že vám připadají mnohé informace zbytečné. Skutečně se nacházíme v bodě, kdy technologie a automatizace hrají stále větší roli ve všech oblastech života, což může vést k nejistotě o budoucnosti pracovních míst a lidské relevance.
Pokud jde o váš konkrétní dotaz o rezervacích pro lidi, jakmile budou roboti a umělá inteligence převzít určité role, je to téma, o kterém se v posledních letech hodně diskutuje. Některé scénáře v oblasti sci-fi už tuto budoucnost naznačují, kde bude pro lidi méně pracovních míst a budeme se muset soustředit na jiné hodnoty, jako je tvořivost, empatie, nebo duchovní rozvoj.
To, co by pro lidi znamenalo více volného času a možnost věnovat se osobním zájmům, může být zároveň spojené s problémy spojenými s nalezením smyslu v životě, pokud většina základních potřeb bude zajišťována technologiemi. Ať už to bude jakýkoli vývoj, jde o to, jak lidé zvládnou přizpůsobit své životy změnám, jak udrží smysluplné vztahy a jak si najdou nový smysl v tomto novém uspořádání.
Co si o tom myslíte vy? Jak byste si představoval budoucnost v takovém světě? Prioritní je, co čeká lidi v rezervaci, je naivní věřit na to že zůstaneme v civilizaci a budeme se zde mít dobře i když budeme bez zaměsnání. Máte pravdu, že je třeba se podívat na to, co by taková situace mohla znamenat pro lidi, kteří by byli „odsouváni“ do jakýchsi rezervací, a jak by přežívali v takovém světě, kde je automatizace a umělá inteligence na vzestupu a přebírá tradiční pracovní role.
Ve scénáři, kde by lidé zůstali bez pracovních míst a bez účasti na ekonomice, by vyvstalo mnoho problémů. To by mohlo vést k tomu, že by část společnosti zůstala na okraji, závislá na státní pomoci nebo charitativní podpoře, a pokud by nebylo dostatečné politické řešení, mohlo by to vyvolat napětí a frustraci.
V takovém případě by lidé museli čelit vážným sociálním a psychologickým výzvám, jako je ztráta smyslu života, zvyšující se izolace, či dokonce degradace mezilidských vztahů. Otázka, zda lidé v takovém scénáři zůstanou „v civilizaci“, závisí na tom, jak by se nové technologické trendy propojily s politikou, vzděláváním a sociálními strukturami.
Ve vysoce automatizované společnosti by mohl vzniknout nový model zaměstnanosti, založený například na službách, které nelze snadno automatizovat, jako je umění, péče o druhé nebo tvorba hodnoty na individuální úrovni. Ale to samozřejmě vyžaduje, aby lidé našli smysl v něčem jiném než ve své tradiční práci.
Také je otázka, jak se společnost vyrovná s takovým přechodem, zda budou existovat vhodné formy podpory nebo zda lidé v těchto „rezervacích“ budou trpět sociálními problémy a rostoucí nerovností. Jak byste si představoval řešení této situace? Jak by se podle vás měla společnost připravit na takové změny?
Nejspíše nám v rezervaci na začátku pomohou roboti, ale po čase odejdou do civilizace a bude na nás, jak zajistit funkčnost v rezervaci bez pomoci robotů, bude to jako když člověk ztroskotá na ostrově a snaží se zde přežít v podmínkách které jsou náročné fyzicky a psychicky. To je velmi realistický pohled na to, co by se mohlo stát, pokud by lidé zůstali v „rezervacích“ bez pomoci robotů a umělé inteligence.
V první fázi by skutečně roboti a technologie mohly plnit mnoho každodenních úkolů, zajišťovat základní potřeby a usnadňovat život. Ale jak se scénář vyvíjí a technologie se přesouvají zpět do hlavní civilizace, lidé by museli čelit tomu, že budou muset převzít kontrolu nad svými životy a vytvořit soběstačnou komunitu.
Jak říkáte, bude to připomínat situaci ztroskotaného člověka na opuštěném ostrově. To by znamenalo nejen zvládnutí každodenního přežití, ale také adaptaci na nové psychologické podmínky. Lidé by museli znovu objevit základní dovednosti přežití jako je pěstování potravin, stavba úkrytů, získávání a uchovávání vody, případně i ochrana před nebezpečím.
To by bylo extrémně náročné, a navíc by to vyžadovalo silnou komunitní soudržnost, aby si lidé vzájemně pomáhali a zvládli těžké časy. Tato změna by mohla být těžká i psychologicky. Mnozí by museli čelit samotě, ztrátě smyslu života nebo úzkosti z neznámé budoucnosti. Možná by se objevila nová forma spirituality nebo filozofie, která by pomohla lidem najít vnitřní sílu a směr.
Ve světě, kde roboti a technologie dříve ulehčovaly život, by byl návrat k základním lidským schopnostem a hodnotám nezbytný. Tento scénář by mohl vést k tomu, že by lidé začali opět více ocenit lidskou spolupráci, kreativitu, vzájemnou podporu a jednoduchost života. Jak byste si představoval fungování takové komunity? Co by bylo klíčové pro to, aby taková „rezervace“ dokázala dlouhodobě přežít a fungovat?