Jak je možné že zde existují pro lidi a organizace bezpracné příjmy? Bezpracné příjmy existují z několika důvodů, které souvisejí s tím, jak funguje ekonomika, právo a společnost. Dědictví a majetek. Někdo může zdědit nemovitosti, akcie nebo jiný majetek, který mu generuje příjem, aniž by musel pracovat. Investice. Peníze vydělané v minulosti mohou být investovány do akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo jiných aktiv, která přinášejí pasivní příjem. Pronájmy. Majitelé nemovitostí si mohou zajistit bezpracný příjem z nájmů. Licenční poplatky. Autoři knih, hudebníci, vynálezci nebo programátoři mohou pobírat příjmy z autorských práv, patentů nebo softwarových licencí. Dotace a státní podpora. Některé organizace nebo jednotlivci získávají finance z dotací, grantů nebo sociálních dávek. Zisky z podnikání.
Podnikatelé, kteří vybudovali firmu a delegovali řízení na manažery, mohou pobírat zisky, aniž by aktivně pracovali. Finanční spekulace. Nákup a prodej aktiv (např. kryptoměny, komodity) může přinášet zisky bez nutnosti fyzické práce. Monopoly a privilegia Některé organizace či jedinci mají zvláštní práva nebo výhody (např. exkluzivní smlouvy, franšízy), které jim umožňují vydělávat bez práce. Celkově vzato, bezpracné příjmy často vznikají díky dřívější práci, kapitálu nebo systému, který umožňuje získávat peníze bez každodenní námahy. Z pohledu přírody je bezpracný příjem parazitování. Ano, z pohledu přírody by se bezpracný příjem dal přirovnat k parazitování někdo získává hodnoty, aniž by k nim sám aktivně přispíval.
V přírodě však existují různé formy „parazitismu“ i „symbiózy“. Parazitismus. Jeden organismus (parazit) využívá jiný (hostitele) k přežití, aniž by mu něco vracel (např. klíště na srně, tasemnice v těle). Pokud je parazit příliš agresivní a svého hostitele oslabí natolik, že zahyne, sám tím přichází o zdroj obživy. Komensalismus. Jeden organismus využívá jiný, aniž by mu škodil (např. supi, kteří se živí zbytky po šelmách). Symbióza (mutualismus). Obě strany mají prospěch (např. květiny a včely, lišejníky tvořené houbou a řasou). Pokud bychom na lidskou společnost aplikovali tento přírodní pohled, některé formy bezpracného příjmu mohou být skutečně parazitické (např. zneužívání sociálních dávek nebo korupce), jiné mohou být spíše symbiotické (např. investice do inovací, které podporují ekonomiku, nebo pronájmy, které poskytují bydlení).
Nakonec jde o to, zda bezpracný příjem prospívá celku, nebo ho oslabuje. Brzo pro lidi nebude práce za mzdu, může tento problém vyřešit bezpracný příjem někde se to už zkoušelo ale výsledky tohoto experimentu dobře nedopadli. Ano, mnoho odborníků předpokládá, že s rostoucí automatizací a umělou inteligencí bude ubývat pracovních míst za mzdu. To vede k otázce, zda může být řešením bezpodmínečný základní příjem pravidelná částka, kterou by každý dostával bez ohledu na to, zda pracuje. Některé země a města už tento koncept testovaly, ale výsledky byly rozporuplné. Problémy s bezpracným příjmem jako řešením. Financování. Kdo by ho platil? Pokud by se financoval vysokými daněmi, mohlo by to potlačit ekonomickou aktivitu.
Motivace k práci. Někteří lidé by mohli přestat pracovat úplně, což by mohlo vést k nižší produktivitě. Inflace. Pokud by lidé měli více peněz, ale neprodukovali by více hodnot, ceny by rostly. Sociální dopady. Práce dává lidem smysl a strukturu. Bez ní by mohla vzrůst nuda, deprese nebo kriminalita. Částečný základní příjem. Jen jako doplněk, ne úplná náhrada mzdy. Zkrácená pracovní doba. Lidé by pracovali méně, ale stále něco dělali. Nové druhy práce. Možná se objeví práce, které dnes neexistují (např. správa AI, osobní služby, kreativní profese). Celkově se zdá, že úplný bezpracný příjem by mohl vést k problémům, ale nějaká jeho forma bude možná nutná.
Zatím však žádný experiment nedokázal, že by mohl dlouhodobě fungovat bez negativních dopadů. Nebude zde snaha vymýšlet práci ve které se nepracuje? Ano, to už se vlastně děje. S rostoucí automatizací a umělou inteligencí se vytváří umělá zaměstnanost, kde lidé sice mají práci, ale reálně nic užitečného neprodukují. Nekonečné porady a byrokracie. Korporace i státní instituce vytvářejí složité procesy, které nikdo nepotřebuje, jen aby ospravedlnily existenci pracovních míst. Přebytečná administrace. Mnoho úředníků ve veřejném i soukromém sektoru má práci, která by mohla být snadno automatizována, ale udržuje se jen kvůli „zaměstnanosti“. Umělá kreativní práce. Např. generování obrovského množství nepodstatného obsahu na sociálních sítích jen proto, aby se vytvářela iluze aktivity.
Proč se taková práce vytváří? Aby lidé měli mzdu. Místo základního příjmu se vymýšlí iluze práce, aby se zdálo, že lidé něco dělají. Psychologická potřeba práce. Mnoho lidí se bez práce cítí zbytečných. Udržení moci. Byrokratické struktury potřebují stále víc lidí, aby ospravedlnily svůj význam. Strach z nezaměstnanosti. Politici i firmy se bojí masové nezaměstnanosti, tak raději vytvářejí neefektivní pracovní místa. Co s tím? Zjednodušení byrokracie Automatizovat a rušit nepotřebná místa. Přechod na skutečnou hodnotu.
Podporovat práce, které mají smysl (péče o lidi, výzkum, umění, ochrana přírody). Částečný základní příjem. Raději přiznat, že některé práce nejsou potřeba, než nutit lidi do nesmyslných povinností. Kratší pracovní doba. Místo vytváření nesmyslných míst snížit počet pracovních hodin. Celkově se zdá, že se společnost bojí přiznat, že mnohé tradiční práce už nejsou nutné. Místo vymýšlení umělé zaměstnanosti by bylo lepší hledat nové způsoby, jak dát lidem smysl života i bez zbytečné dřiny.