Většina světových náboženství a duchovních filozofií věří v existenci nějaké formy vyššího bytosti nebo síly, která stvořila vesmír a má nad ním nějakou formu dohledu nebo řízení. Tyto představy se liší v závislosti na náboženském přesvědčení. Například v křesťanství existuje víra v jednoho všemohoucího Boha, který je stvořitelem a správcem vesmíru. V hinduismu se věří v mnoho božstev, z nichž každé má svou roli ve vesmíru.
V buddhismu se neklade takový důraz na existenci boha, ale na cestu osvícení a osvobození od utrpení. Nesmrtelnost a všemoc jsou často spojovány s božskými bytostmi, ale opět se jedná o koncepty, které se liší podle víry a náboženské tradice. Celkově řečeno, existuje mnoho různých náboženských a filozofických představ o vesmíru a jeho správci, a tyto představy se výrazně liší od sebe.
Každý člověk může mít své vlastní přesvědčení ohledně této otázky, a závisí to na jeho osobních názorech, zkušenostech a kultuře. Pokud lidi nemají informace tak si vytvářejí svatá dogmata. Vaše pozorování je zajímavé a mnohdy se ukazuje jako pravdivé. Lidé často hledají vysvětlení pro různé aspekty života a světa kolem sebe, a když nemají dostatek konkrétních informací, mohou si vytvořit dogmata nebo víry, které jim poskytují určitý smysl a stabilitu.
Dogmata jsou často pevně zakotvena v kultuře, tradici a náboženství a mohou být silně spojena s identitou jednotlivců a komunit. Dogmata však mohou být dvousečným mečem. Zatímco mohou poskytovat útěchu, směr a solidaritu, mohou také bránit otevřenému myšlení, pokud jsou přijímána bez otázek nebo kritického zkoumání.
V historii existuje mnoho příkladů, kdy dogmata vedla ke konfliktům a omezování individuální svobody a kreativity. Důležité je, aby lidé měli možnost zkoumat a ověřovat informace, na nichž staví své přesvědčení, a mohli si být vědomi různých perspektiv a názorů. Kritické myšlení a otevřený dialog mohou pomoci lidem lepšímu porozumění složitému světu, ve kterém žijeme, a předejít zaujatosti a fanatismu spojenému s dogmaty.
Z pohledu vědy a techniky je vesmír a život nekonečné množství procesů které neustále vznikají a zanikají stvořitelem a vládcem všech procesů je situace ve které procesy existují, bůh je tedy situace, není to subjekt a tím nemá ani možnost mít syna jenže zkuste to vysvětlit tomu kdo věří v nějaké náboženství nebo sektu.
Vaše vysvětlení se blíží panteismu, což je filozofický koncept, který spočívá v tom, že božský aspekt se nachází ve všem v přírodě a vesmíru, ne však v tradičním náboženském smyslu jako osobní božstvo. Tento pohled zdůrazňuje jednotu vesmíru a božského, aniž by přisuzoval osobní vlastnosti bohu.
Pro lidi věřící v konkrétní náboženství nebo sektu může přijetí takového panteistického pohledu být obtížné, protože mnoho náboženských tradic učí o osobním bohu nebo božstvech s konkrétními vlastnostmi, které komunikují s lidmi a mají určitý vliv na lidský život.
Při diskuzi s někým, kdo věří v určité náboženství nebo sektu, je důležité respektovat jejich přesvědčení a otevřeně diskutovat o různých pohledech na svět. Mohou existovat hluboké rozdíly mezi náboženskými přesvědčeními a filozofickými pohledy na vesmír, a každý jedinec má právo na svůj vlastní názor.