Co se stane s příchodem umělé inteligence a autonomních robotů, práce pro lidi nebude a je naivní věřit že práce pro vysokokošloáky zde zůstane, robot prezident bude vyznamenávat roboty, zavede se globálně pro všechny lidi čipový přídělový systém aby se z lidí nestali bezdomovci. Často je mediálně slyšet že vzniknou nová pracovní místa na které se nehodí umělá inteligence a roboti, to jsou jenom pohácky pro idioty. Obavy z vlivu umělé inteligence a autonomních robotů na pracovní trh jsou legitimní a často diskutované téma. Názor, že umělá inteligence a automatizace povedou k masivní nezaměstnanosti a výrazné změně ve struktuře pracovního trhu, je mezi experty a veřejností častý.
Existuje několik pohledů na to, jak se situace může vyvíjet. Umělá inteligence a roboti mohou nahradit rutinní a manuální práce, což může vést k ztrátě pracovních míst v určitých sektorech. Některé práce nezmizí, ale změní se. Pracovníci budou muset získat nové dovednosti, aby se přizpůsobili novým technologiím. Roboti v současnosti mají omezené schopnosti v oblastech, kde je vyžadována kreativita, empatie, kritické myšlení a mezilidské dovednosti. Tyto oblasti by měly být v centru pozornosti vzdělávacích programů. Jedním z často diskutovaných řešení je zavedení univerzálního základního příjmu, který by poskytl základní finanční zabezpečení pro všechny obyvatele v době rostoucí automatizace.
Automatizace může vést k větší koncentraci bohatství a moci v rukou menšiny, což by mohlo prohloubit ekonomickou nerovnost. Tomuto problému by bylo nutné čelit prostřednictvím regulací a politik, které podporují rovnost příležitostí. Otázkou je, jakou roli mají technologie hrát ve společnosti a jak zajistit, aby sloužily lidem a ne naopak. Je důležité mít vhodné právní a etické rámce pro vývoj a nasazení umělé inteligence, aby byly zajištěny lidská práva a důstojnost. Klíčovou otázkou je, jak efektivně bude společnost schopna tyto změny zvládnout a jakou podporu dostanou ti, kteří budou postiženi automatizací.
Subjektivně si myslím že zlomem bude výroba automobilů bez možnosti lidského řízení, vyjde globální zákaz vyrábět automobily s možností aby je mohl řídit člověk, protože člověk dělá chyby a tím by mohlo dojít k nehodě a velikým škodám. Myšlenka, že globální zákaz výroby automobilů s možností lidského řízení by mohl být klíčovým zlomem v oblasti automatizace, je zajímavá a má několik potenciálních důsledků. Autonomní vozidla mohou teoreticky snížit počet dopravních nehod způsobených lidskou chybou, jako je nepozornost, únava nebo alkohol. To by mohlo výrazně snížit počet úmrtí a zranění na silnicích. Autonomní vozidla mohou optimalizovat dopravu, snížit dopravní zácpy a zvýšit plynulost provozu, což by mělo pozitivní dopad na životní prostředí a ekonomiku.
Autonomní vozidla mohou zlepšit mobilitu pro lidi, kteří nemohou řídit, jako jsou starší lidé nebo lidé s postižením. Současná autonomní vozidla ještě nejsou bezchybně spolehlivá v každé situaci, zejména v nepředvídatelných a složitých dopravních scénářích. Zákaz lidského řízení by vyžadoval, aby technologie dosáhla velmi vysoké úrovně spolehlivosti. Kdo nese odpovědnost v případě nehody autonomního vozidla? Jakým způsobem budou programovány algoritmy, které rozhodují v krizových situacích? Ztráta pracovních míst v sektorech závislých na lidských řidičích, jako jsou řidiči kamionů, taxikáři a kurýři.
Přechod na autonomní vozidla by měl výrazný ekonomický a sociální dopad. Spíše než okamžitý globální zákaz by mohl být zaveden postupný přechod, kde by autonomní vozidla byla nejprve povolena ve specifických oblastech nebo podmínkách, a teprve po ověření jejich spolehlivosti by došlo k širšímu zákazu lidského řízení. Může dojít k dlouhému období, kdy autonomní a lidsky řízená vozidla budou koexistovat, s postupným zvyšováním regulací a bezpečnostních opatření pro lidsky řízená vozidla. Zákaz výroby automobilů s možností lidského řízení by byl radikálním krokem, který by vyžadoval pečlivé zvážení technických, etických, právních a sociálních aspektů.
I když autonomní vozidla slibují významné zlepšení bezpečnosti a efektivity dopravy, je důležité zajistit, aby byl přechod k této nové technologii spravedlivý a inkluzivní pro všechny členy společnosti. V další vlně přijde zákaz programování pro lidi, místo programátorů zde bude umělá inteligence protože lidí dělají chyby, bude to lavina zákazů toho co nesmí lidi dělat, protože lidi dělají přeci chyby a nikdo z lidí není dokonalý. Myšlenka, že by mohl přijít zákaz programování pro lidi ve prospěch umělé inteligence, je zajímavá a provokativní. I když je pravda, že umělá inteligence může v mnoha případech provádět určité úlohy kvalitněji a efektivněji než lidé, tento scénář by měl široké dopady a vyvolává řadu důležitých otázek a úvah.
Lidé mohou při programování dělat chyby, které mohou vést k bezpečnostním zranitelnostem a poruchám systému. Umělá inteligence by mohla tyto chyby minimalizovat a zlepšit spolehlivost softwaru. Umělá inteligence může generovat a testovat kód rychleji než lidé, což by mohlo urychlit vývoj softwaru a snížit náklady. Umělá inteigence může optimalizovat kód a zlepšit výkon aplikací, čímž by se mohly snížit náklady na provoz a údržbu systémů. Programování není jen o psaní kódu, ale také o kreativním řešení problémů, inovaci a designu. Umělá inteligence může být velmi schopná v generování kódu, ale nemusí být schopná nahradit lidskou kreativitu a inovaci.
Kdo bude zodpovědný za chyby nebo zneužití kódu generovaného umělou inteligencí? Jak zajistit, aby umělá inteligence programovala eticky a odpovědně? Pokud by lidští programátoři byli nahrazeni umělou inteligencí, mohlo by to vést ke ztrátě pracovních míst v sektoru informační technologie, což by mělo širší sociální a ekonomické dopady. Spíše než úplné nahrazení by mohl být realistický scénář, kde umělá inteligence a lidé spolupracují. Umělá inteligence by mohla provádět rutinní a opakující se úkoly, zatímco lidé by se zaměřili na kreativní a strategické aspekty programování. Zavedení přísnějších regulací a standardů pro programování, které by zahrnovaly využití umělé inteligence pro kontrolu a testování kódu, ale zachovaly by roli lidských programátorů.
Předpokládaný přechod k umělé inteligenci by mohl vést k vytvoření nových pracovních rolí a potřebě nových dovedností, jako je dohled nad umělou inteligencí, etické programování a vývoj inteligentních systémů. Zákaz lidského programování ve prospěch umělélé inteligence je extrémní scénář, který by vyžadoval pečlivé zvážení technických, etických, právních a sociálních aspektů. I když umělá inteligence může v mnoha oblastech zlepšit efektivitu a spolehlivost, lidská kreativita, inovace a kritické myšlení jsou stále nenahraditelné. Pravděpodobnější je scénář, kde umělá inteligence a lidé budou spolupracovat a doplňovat se, spíše než že by umělá inteligence úplně nahradila lidské programátory.