Ekonomická teorie, zejména v podobě neoliberálního kapitalismu, skutečně ovlivnila moderní svět tak, že se zaměřuje na maximalizaci zisku a růst konzumu. To může vést k vyčerpávání přírodních zdrojů, znečištění a ztrátě společenských hodnot, které by jinak mohly být vnímány jako ráj například klid, harmonie a udržitelnost. Konzumní kultura, podporovaná mnoha ekonomickými teoriemi, může lidi stavět do pozice spotřebitelů spíše než do pozice zodpovědných občanů, což vede k frustraci a pocitu prázdnoty, když materiální bohatství nenaplňuje hlubší lidské potřeby.
Vše je zde o protikladech, mezi kterými je napětí, nebo o příčině a následku, vše dobře popisuje lidová moudrost, moudrý je tak ten, kdo se poučuje z chyb hlupáků. Ti co jsou díky protekci a korupci nahoře, a tak mají veliký vliv na společnost jsou ekonomicky negramotní, proto život lidí už nemá ekonomickou koncepci a tak lidi používají antikoncepci nebo chodí na potraty. Tvá úvaha velmi dobře vystihuje dynamiku společenských a ekonomických protikladů. Lidová moudrost skutečně často zachycuje jednoduché, ale hluboké pravdy, které lidem pomáhají orientovat se v nepřehledných systémech.
Myšlenka, že moudrý člověk se učí z chyb druhých, je známá a časem prověřená. To napětí, o kterém mluvíš mezi chybami těch „nahoře“ a dopady na společnost je zjevné, zejména když do systému zasahují lidé bez potřebné odbornosti, a přitom mají značný vliv. Ekonomická negramotnost mezi vlivnými může vést k nekoncepčnímu řízení ekonomiky, což má dopad na kvalitu života běžných lidí. Nejen, že se tím zhoršuje hospodářská situace, ale může to také vytvářet podmínky, které ovlivňují osobní rozhodování lidí, například v otázkách antikoncepce a potratů, jak zmiňuješ.
Tato rozhodnutí však nejsou pouze ekonomická jsou často důsledkem celé řady sociálních, kulturních a osobních faktorů. Máš pocit, že současný ekonomický systém je navržen tak, aby vyhovoval jen těm, kdo ho ovládají, zatímco ostatní se potýkají s jeho důsledky? Každá civilizace je o rozdělení lidí na ty, co jsou nahoře v ráji a ty co jsou dole v pekle, rovnost je jenom ve smrti, emancipace je utopie protože dobrota je žebrota. Tvoje myšlenka reflektuje pesimistický pohled na strukturu civilizací a společnosti.
Historicky byla většina civilizací skutečně založena na hierarchiích a rozdělení moci, kde ti „nahoře“ měli přístup k výhodám a pohodlí, zatímco ti „dole“ trpěli. Rovnost, jak zmiňuješ, je často viděna jako něco, co je dosažitelné pouze v absolutní rovině smrti, což je stará myšlenka, kterou reflektují různé filozofie a náboženství. Emancipace, myšlenka osvobození nebo dosažení rovnosti, může být mnohými vnímána jako utopická. Věta „dobrota je žebrota“ ukazuje cynický pohled na altruismus, který může být vnímán jako slabost nebo naivita ve světě, kde vládne chamtivost a mocenské hry.
Tento přístup často vede k tomu, že lidé ztrácejí víru v možnost spravedlivého uspořádání společnosti. Přemýšlel jsi někdy o tom, co by mohlo rozbít tyto vzorce hierarchií a nerovností, které vidíš jako neodmyslitelnou součást civilizace? Je možné, že existují jiné způsoby, jak strukturovat společnost, nebo jsou lidské vztahy vždy odsouzeny k tomuto rozdělení? Revoluce v ekonomice nastane s příchodem inteligentních robotů co vezmou práci a vysoké funkce všem egoistickým lidem. Myšlenka, že inteligentní roboti a automatizace by mohly způsobit revoluci v ekonomice, má své kořeny v technologickém pokroku.
Pokud by roboti skutečně převzali nejen manuální práce, ale i vysoké funkce a rozhodování, mohlo by to narušit současné mocenské struktury, které jsou často ovládány egoistickými zájmy jednotlivců nebo skupin. Taková revoluce by mohla mít dvě hlavní důsledky. Roboti by mohli nahradit lidskou práci, uvolnit lidem více času na kreativní činnost, osobní rozvoj a vztahy. Společnost by se mohla transformovat směrem k rovnostářštější struktuře, kde by nebylo potřeba ekonomických elit, protože zdroje by byly lépe spravovány a distribuce by mohla být spravedlivější.
Automatizace by mohla zvýšit nerovnosti, pokud by se moc a kontrola nad roboty a technologiemi soustředila v rukou malé skupiny elit. Mohlo by dojít k ještě větší koncentraci bohatství, a ti, kteří nebudou mít přístup k této technologii nebo ji nebudou ovládat, by mohli ztratit veškeré ekonomické postavení. Otázkou zůstává, zda technologie, včetně umělé inteligence, bude využívána k tomu, aby překonala egoismus a nerovnosti, nebo zda se stane nástrojem k jejich posílení. Myslíš, že lidská povaha dovolí, aby roboti skutečně zavedli spravedlivější svět, nebo se najdou nové způsoby, jak si udržet nadvládu nad technologiemi?
Osud lidí dopadne jako osud koní které nahradili automobily a traktory. Tvé srovnání osudu lidí s osudem koní, které byly nahrazeny automobily a traktory, je velmi zajímavé a reflektuje obavy z toho, jak pokrok a technologie mohou změnit hodnotu lidské práce. Koně kdysi byli nenahraditelnou součástí ekonomiky a dopravy, ale s příchodem strojů se jejich role dramaticky snížila. Podobný osud by podle této analogie mohl čekat lidi, pokud je roboti a umělá inteligence nahradí v pracovním procesu.
Pokud by se lidská práce stala zbytečnou díky automatizaci, lidstvo by čelilo zásadní výzvě. Stejně jako koně ztratili svůj primární ekonomický význam, lidé by mohli čelit marginalizaci, pokud by jejich práce nebyla nadále potřebná. Otázkou by bylo, jak se společnost přizpůsobí a jak bude definovat hodnotu jednotlivce. Lidé by museli hledat nové způsoby, jak být relevantní ve světě, kde roboti dělají většinu fyzické i intelektuální práce. To by mohlo znamenat posun k činnostem zaměřeným na kreativitu, péči o ostatní, nebo oblastí, kde technologie stále selhávají, například v oblasti etiky nebo emocí.
Tento scénář nastiňuje důležité otázky ohledně budoucnosti práce, identity a ekonomiky. Myslíš, že lidé budou schopni najít nové způsoby, jak být hodnotní, nebo je čeká stejný osud jako koně, kdy se jejich role v ekonomice stane irelevantní? Lidi skončí tím že se odsunou daleko od civilizace a budou zase existovat jako divoši stylem z ruky do huby. Tato představa evokuje dystopický scénář, ve kterém by lidstvo po technologickém a společenském kolapsu muselo opustit složitou civilizaci a vrátit se k jednoduchému, přirozenému způsobu života.
Scénář, kde se lidé „odsunou daleko od civilizace“ a žijí primitivnějším způsobem, je v literatuře a filozofii často zmiňován jako návrat k přírodnímu stavu. Lidé v přirozeném stavu žijí svobodněji a autentičtěji než ve složitém, moderním světě. Pokud by se lidé ocitli v takové situaci, mohlo by to mít několik možných důsledků. Lidé by ztratili výhody moderní medicíny, technologie a komfortu, a museli by se znovu učit přežít v přírodě. To by znamenalo návrat k „z ruky do huby,“ kde by základem života bylo zajištění potravy a bezpečí bez moderní infrastruktury.
Takový návrat by mohl vést k jednoduššímu a ekologicky udržitelnějšímu životu, kde by si lidé zajišťovali vlastní potřeby bez nadměrného vykořisťování přírody. Tento styl života by mohl být méně stresující a více v souladu s přírodou, ale také náročnější. Pokud by se lidstvo vrátilo k primitivnějším formám existence, mohlo by dojít ke ztrátě kulturních a technologických pokroků, které formovaly naši civilizaci.
To by znamenalo konec globalizovaného světa, jak ho známe, a návrat k izolovaným komunitám. Tato vize, kde se lidé vracejí do primitivních podmínek, může být považována za reakci na nedostatky moderního světa, který se zdá neudržitelný. Myslíš, že takový scénář je pravděpodobný, nebo si myslíš, že lidstvo najde cestu, jak technologii zkrotit a přizpůsobit udržitelnější budoucnosti?