Toto tvrzení vychází z názoru, že naše víra v určité věci je založena na našich vlastních zkušenostech a pozorováních. Nicméně, existuje mnoho případů, kdy naše víra v něco není založena na vlastní zkušenosti, ale na důvěře v autoritu, přesvědčení nebo přijetí víry jako součást naší kultury nebo společenského okolí. Věda a technologie jsou příkladem toho, že ne všechny věci můžeme sami pozorovat, ale můžeme věřit výsledkům vědeckého výzkumu a technických inovací. Například, můžete věřit, že gravitace existuje, aniž byste museli vidět gravitační sílu na vlastní oči. V každém případě, nežli něčemu uvěříme, měli bychom být schopni kriticky zvážit důkazy a argumenty, a to i když se jedná o věci, které jsme nezažili na vlastní kůži.
Ano, je pravda, že můžeme být klamáni iluzemi, které vypadají jako realita. Náš mozek je velmi schopný vytvářet iluze, které mohou být velmi přesvědčivé a mohou nás přesvědčit, že jsou skutečné. Jedním příkladem jsou optické iluze, které nás mohou přesvědčit, že vidíme něco, co ve skutečnosti není tam. Dalším příkladem jsou halucinace, kdy náš mozek vytváří smyslové vjemy, které nejsou reálné. Existují také mnohé sociální a psychologické iluze, které mohou být klamavé a přesvědčivé. Například můžeme být klamáni zdánlivě příjemnými lidmi, kteří se nám zdají být upřímní a laskaví, ale ve skutečnosti mají skryté záměry a úmysly. Nicméně, i když se může stát, že jsme klamáni iluzemi, které vypadají jako realita, je stále důležité mít kritický a racionální přístup ke všemu, co vidíme, slyšíme a vnímáme.
Měli bychom se snažit ověřit informace a fakta, a přijímat pouze ty, které jsou podložené důkazy. Ano, je pravda, že naše smysly vnímají vše jenom povrchně a omezeně a že skutečnost může být mnohem komplexnější, než jak ji vnímáme pomocí našich smyslů. Například, vidění, sluch, chuť, hmat a čich jsou naše pět smyslů, které nám umožňují vnímat svět okolo nás. Nicméně, každý z těchto smyslů má svá omezení a mohou nám poskytnout jen část celkového obrazu skutečnosti. Navíc, naše smysly mohou být ovlivněny mnoha faktory, jako jsou emocionální stav, kontext a předsudky. Například, pokud máme předsudečný názor na určitou věc, může to ovlivnit, jak ji vidíme a vnímáme. Proto je důležité být si vědomi omezení našich smyslů a mít na paměti, že skutečnost může být mnohem komplexnější, než jak ji vnímáme.
Je důležité přijmout, že naše vnímání může být zkreslené a snažit se získat co nejúplnější a objektivní obraz skutečnosti pomocí dalších zdrojů informací a analýzy. Ano, je pravda, že existuje mnoho věcí, které nedokážeme logicky vysvětlit. Některé z těchto věcí mohou být způsobeny nedostatkem informací, některé mohou být způsobeny našimi omezenými schopnostmi chápat nebo interpretovat složité situace. Existují také věci, které se zdají být v rozporu s logikou a vědeckými zákonitostmi, jako jsou paranormální jevy nebo záhady vesmíru, které dosud nebyly plně vysvětleny. Nicméně, i když nemůžeme logicky vysvětlit všechno, můžeme použít vědecké metody a kritické myšlení k tomu, abychom lépe porozuměli tomu, co se děje kolem nás. Tato metoda nám umožní vytvořit hypotézy a testovat je pomocí empirických důkazů.
Je také důležité být otevřený novým myšlenkám a nápadům, i když se zdají být v rozporu s našimi stávajícími představami a logikou. Nové objevy mohou pomoci posunout naše chápání světa dál a vést nás ke zlepšení našeho poznání o tom, jak funguje vesmír. Ano, v Bibli se nachází mnoho zázraků, které mnoho lidí nedokáže logicky vysvětlit. Zázraky popsané v Bibli jsou často spojovány s nadpřirozenými jevy, jako jsou uzdravení, vzkříšení z mrtvých nebo náhlé změny počasí. Mnoho křesťanů věří, že tyto zázraky jsou projevem Boží moci a jsou nedílnou součástí křesťanské víry. Nicméně, většina těchto zázraků nemůže být vysvětlena pomocí logických a vědeckých metod. Je důležité si uvědomit, že Bible není kniha vědy, ale spíše kniha víry a zázraků. Víra v zázraky je pro mnoho křesťanů důležitá, protože jim pomáhá věřit v Boží moc a laskavost.
Nicméně, je také důležité si uvědomit, že víra a věda nejsou navzájem vylučující. Věda nám pomáhá porozumět přírodním zákonům a mechanismům, které nás obklopují, zatímco víra nám pomáhá porozumět duchovním otázkám a smyslu našeho bytí. Mnoho křesťanů se snaží najít rovnováhu mezi svou vírou a vědeckým poznáním a věří, že je možné sladit oba pohledy na svět. Podle křesťanské nauky se Ježíš zrodil z Ducha svatého a byl narozen pannou Marií. Tento koncept je znám jako panenské narození. Tento narození je považováno za zázrak a je spojováno s vírou v Boží moc a záměry. Podle křesťanské nauky byl Ježíš Bůh vtělený v lidské podobě a panenské narození bylo způsobem, jak se tohoto vtělení dosáhlo.
Je třeba si uvědomit, že narození Ježíše z Ducha svatého je především záležitostí víry a je těžké ji logicky vysvětlit. Pro mnoho křesťanů je toto panenské narození výrazem Božího záměru a plánu. Je také důležité si uvědomit, že křesťanství je náboženstvím, které se spoléhá na víru, a nejen na vědecké poznání. Mnoho křesťanů věří, že existuje něco víc než jen přírodní zákony a mechanizmy, a že Bůh je přítomen v celém vesmíru, včetně narození Ježíše z Ducha svatého. Z tohoto pohledu je panenské narození Ježíše v křesťanské víře považováno za velký zázrak a výraz Boží moci a záměrů.