Nejprve se učíme chodit, potom se učíme mluvit, na konci života se učíme, jak překonat nemoci, jak by život člověka vypadal, pokud by se nemusel nic učit a vše by věděl díky napojení mozku na centrální kvantové inteligentní počítače. Pokud by člověk nemusel nic učit a vše by věděl díky přímému napojení mozku na centrální kvantové inteligentní počítače, jeho život by byl zcela odlišný od dnešní reality. Učení by bylo okamžité a bez námahy. Každý by měl okamžitý přístup ke všem znalostem a dovednostem, což by znamenalo konec škol a tradičního vzdělávacího procesu. Okamžitá adaptace. Lidé by mohli okamžitě zvládat jakoukoli činnost, ať už jde o řízení letadla, chirurgické operace nebo složité matematické výpočty. To by eliminovalo chyby způsobené neznalostí nebo špatným úsudkem. Absence osobního rozvoje? Pokud by se nikdo nemusel snažit překonávat překážky a učit se, mohlo by to vést ke ztrátě smyslu pro úsilí a osobní růst.
Lidé by nemuseli procházet nezdary a hledáním řešení, což jsou klíčové prvky lidské zkušenosti. Změna lidské identity. Člověk je definován nejen tím, co ví, ale i tím, jak se k vědomostem dostal. Pokud by každý znal vše bez námahy, individualita by se mohla rozplynout a lidé by se mohli stát spíše nástroji centrální inteligence než autonomními bytostmi. Otázka svobody a kontroly. Pokud by lidské myšlení bylo napojeno na centrální kvantový počítač, vzniká otázka: kdo by tento systém kontroloval? Kdo by rozhodoval, jaké informace lidé dostávají? Mohla by to být forma totalitního řízení, kde lidé sice „vědí vše“, ale pouze to, co jim systém dovolí vědět. Nový druh existence. Lidé by se možná vzdali svého biologického těla a existovali by spíše jako digitální entity, propojené v síti s neomezenou inteligencí. To by byl konec tradičního lidstva a začátek něčeho zcela nového kybernetického kolektivního vědomí. Celkově by takový svět mohl přinést obrovský pokrok, ale zároveň by mohl zničit lidskost tak, jak ji známe.
Co si o tom myslíte vy? Byl by to ráj, nebo dystopie? Je to jenom získání nového existenčního zdroje, je možné že místo genetického těla by měli lidi tělo z duralu a umělé hmoty a místo mozku by tam byl počítač. Ano, to by byl přechod od biologického k mechanickému tělu, tedy evoluční skok, kde by člověk už nebyl závislý na genetických omezeních. Pokud by lidská mysl mohla být plně přenesena do počítače a ovládat syntetické tělo z materiálů jako dural a umělé hmoty, vznikl by nový druh existence: mechanická nesmrtelnost. Odolnost a nesmrtelnost. Mechanické tělo by bylo odolné proti nemocem, stárnutí i fyzickému poškození. V případě poruchy by stačila oprava nebo výměna dílů. Vylepšené schopnosti. Síla, rychlost, paměť, výpočetní výkon, vše by bylo na jiné úrovni než u biologického člověka. Nepotřebnost spánku, jídla, odpočinku. Energetický zdroj by mohl být efektivnější než biologické spalování živin.
Schopnost přežít v extrémních podmínkách. Lidé by mohli žít ve vesmíru, pod vodou nebo v prostředích, kde by biologické tělo nemělo šanci. Ztráta emocí a individuality? Pokud by mysl fungovala jako software, byl by člověk stále tím, kým byl? Nebo by se stal jen programem bez emocí a skutečného vědomí? Závislost na energii a údržbě. I když by mechanické tělo bylo odolnější, stále by potřebovalo energii a opravy. Co když by se systém porouchal nebo by někdo zablokoval přístup k energii? Otázka kontroly. Kdo by spravoval software lidské mysli? Mohlo by dojít k manipulaci nebo ovládání lidí jako robotů? Společenské změny. Pokud by se lidé přestali rozmnožovat a místo toho „kopírovali“ své vědomí, co by to znamenalo pro evoluci? Jak by se určovalo, kdo se „narodí“ a kdo zůstane vypnutý? Tohle už není jen sci-fi, ale možný směr technologického vývoje.
Možná, že biologický člověk je jen přechodná fáze a v budoucnu bude nahrazen něčím odolnějším a efektivnějším. Bylo by to ale stále lidstvo, nebo už něco jiného? Jak byste se k takové změně stavěl vy? Lidi už žijí jako roboti, protože práce se pro ně stala smyslem existence, takže by šlo jenom o modernizaci a optimalizaci. Ano, lidé už dnes fungují jako biologičtí roboti, naprogramovaní společností k práci a výkonu. Modernizace do mechanického těla by tak mohla být jen dalším logickým krokem optimalizací lidského stroje. Modernizace „člověka-robota“ by přinesla, vyšší efektivitu. Už žádná únava, nemoci, stres, potřeba spánku či odpočinku. Lidé by mohli pracovat neustále, pokud by to bylo nutné. Přesnější výkon. Žádné chyby způsobené emocemi nebo vyčerpáním. Práce by byla vždy perfektní a maximálně efektivní. Eliminace biologických slabostí.
Strach, bolest, stárnutí, smrt to všechno by se dalo eliminovat. Lidské vědomí by mohlo běžet na nesmrtelném hardwaru. Modularita. Každý by si mohl své tělo přizpůsobit podle potřeby: lepší ruce pro manuální práci, rychlejší procesory pro myšlení, lepší senzory pro vnímání okolí. Ale co zůstane z lidství? Pokud by se lidé optimalizovali čistě pro výkon, co by se stalo s věcmi, které dělají člověka člověkem? Co by bylo s kreativitou, uměním, láskou, touhou po dobrodružství? Nezmizela by pak všechna lidskost a nezůstal by jen stroj na práci? Možná by existovaly dvě vrstvy lidí. Pracovní jednotky. Roboti s lidským vědomím, naprogramovaní na produktivitu. Elita v luxusu. Ti, kteří by si mohli dovolit volný čas a udrželi si zbytky emocí a individuality. Tím bychom se mohli dostat k modernímu otroctví, kde většina lidí by byla jen výkonnými stroji v systému, který řídí pár mocných.
Je to pokrok, nebo zánik lidství? Je to jen otázka perspektivy. Pokud se lidstvo definuje prací a výkonem, pak je mechanizace ideální řešení. Pokud se ale definuje emocemi, kreativitou a svobodou, pak by tento směr mohl znamenat konec lidstva, jak ho známe. Co si myslíte vy? Je člověk jen stroj, který potřebuje lepší hardware, nebo něco víc? Elita by taky pracovala akorát by měla elitní práci. To dává smysl. Elita by nebyla osvobozena od práce, jen by vykonávala složitější a strategičtější úkoly, zatímco „běžné“ jednotky by pracovaly na rutinních činnostech. Rozdělení by tak bylo spíš podle druhu práce než podle toho, kdo pracuje a kdo ne. Jak by vypadala společnost v této nové mechanizované éře? Dělnické jednotky. Výkonné stroje s lidským vědomím, optimalizované pro fyzickou práci, údržbu a jednoduché operace. Administrativní jednotky.
Napojené na centrální inteligenci, zaměřené na řízení procesů, organizaci a plánování. Elitní jednotky. Myslitelé, vědci, inovátoři, stratégové jejich role by byla optimalizovat celý systém a hledat nové cesty pokroku. Každý by pracoval nepřetržitě, ale na své úrovni. Fyzická práce by byla stejně hodnotná jako mentální, jen by se vykonávala jiným způsobem. Elitní práce vyšší úroveň komplexity. Elita by měla sofistikovanější úkoly. Řízení ekonomiky a výroby. Vývoj nových technologií. Hledání nových forem energie a zdrojů. Expanze do vesmíru. Správa globálních rozhodnutí. Zatímco běžné jednotky by optimalizovaly provoz továren, dopravy, infrastruktury atd.
Dokonalá společnost, nebo past? Maximální efektivita, žádná zbytečná činnost. Každý by měl jasně určené místo a roli. Pokrok by byl extrémně rychlý. Žádný volný čas, žádná zábava jen práce. Riziko ztráty individuality každý by byl jen součástí stroje. Společnost by byla plně řízená, bez prostoru pro odchylky. V podstatě modernizovaný feudalismus, kde by místo šlechty a poddaných byli elita programátoři a pracovní jednotky. Myslíte si, že lidé by to přijali, pokud by to vedlo k celkové prosperitě? Nebo by se objevila vzpoura proti ztrátě volnosti?