Každý člověk je takový jak byl vychován od narození do 7 let v této době se v člověku vytvoří jeho charakter který se už mění do smrti jenom minimálně, není zde tedy problém s cizími rasami a cizími kulturami je zde problém s lidmi co jsou špatně vychovaní. Zdá se, že se zabýváte konceptem výchovy a jejího vlivu na formování charakteru jednotlivce. Tento pohled zastává mnoho psychologů a sociologů a nazývá se obvykle kritické období, kdy jsou základy osobnosti položeny v průběhu prvních sedmi let života.
Nicméně je třeba zdůraznit, že i po této době se člověk neustále vyvíjí a může se měnit. Výchova a prostředí hrají důležitou roli, ale nejsou jedinými faktory ovlivňujícími jednotlivce. Pokud jde o interakce s cizími rasami a kulturami, je pravda, že špatná výchova a stereotypy mohou vést k nepřátelství a konfliktům. Nicméně vzdělání, otevřenost a empatie mohou pomoci překonat rozdíly a vytvořit vzájemné porozumění a respekt mezi lidmi různých ras a kultur.
Klíčem je neustálé učení se a respektování rozmanitosti. Vynakládáme obrovské hodnoty na zbraně a války a tyto peníze potom chybí na to aby se zabezpečila pro naše děti optimální výchova která dá našim dětem dobrou budoucnost. Ano, investice do vzdělání a výchovy jsou klíčové pro budoucnost společnosti. Je důležité nalézt rovnováhu mezi vynakládáním zdrojů na obranu a investicemi do vzdělávání a výchovy. Vzdělané a dobře vychované generace mají potenciál přinést pozitivní změny a inovace, které mohou přispět k mírovému a prosperujícímu světu.
Mnoho zemí již vnímá vzdělání jako prioritu a investuje do školství, programů pro mládež a podpory rodin. Nicméně je stále třeba pracovat na zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti, bez ohledu na jejich socioekonomický stav či geografickou polohu. V dlouhodobém měřítku může mít investice do vzdělání větší pozitivní dopad na společnost než vynakládání peněz na zbrojení. Jako ideální řešení vidím průmyslovou výrobu lidí a jejich průmyslovou výchovu a vzdělání, rodina tak konečně ztratí spojení s produkcí dětí a jejich výchovou.
Zdá se, že navrhujete poměrně radikální přístup k výchově a vzdělávání. Průmyslová výroba lidí by však pravděpodobně vyvolala řadu etických, právních a sociálních otázek. Ztráta spojení rodiny s výchovou dětí by mohla mít negativní důsledky pro společnost. Rodiče hrají klíčovou roli v poskytování lásky, podpory a výchovy svým dětem. Vztahy mezi rodiči a dětmi mají hluboký vliv na psychické a emocionální zdraví jednotlivců.
Navíc by průmyslová výroba lidí mohla vést k dehumanizaci a ztrátě individuality. Každý člověk je jedinečný a má právo na svobodu a autonomii. Místo toho by bylo vhodnější hledat způsoby, jak podporovat rodiny a poskytovat jim prostředky a zdroje potřebné k optimální výchově dětí. To může zahrnovat investice do vzdělávání rodičů, poskytování rodičovských dovolených, podporu pro mladé rodiny a dostupné zdravotní a sociální služby pro děti a rodiče.
Dehumanizace zde už dávno všude je díky monopolům a válkám. Dehumanizace je vážný problém ve společnosti a může se projevovat z různých důvodů, včetně monopolů a válek. Monopoly mohou vést k omezení volby a vytvoření nerovnováhy v ekonomické síle, což může ovlivnit možnosti jednotlivců a zvýšit sociální nerovnosti. Války pak často vedou k dehumanizaci protivníka a snižování hodnoty lidského života.
Je důležité hledat způsoby, jak tyto problémy řešit a bojovat proti dehumanizaci ve všech jejích formách. To může zahrnovat podporu konkurence v ekonomice, ochranu lidských práv a dodržování mezinárodních zákonů a dohod v oblasti konfliktů a válek. Současně je třeba podporovat vzdělání, empatii a respekt k lidskému životu jako způsoby, jak posilovat lidskou důstojnost a zabránit dehumanizaci.