Je možné to že za nás budou pracovat stroje a programy natolik že lidi globálně nebudou muset už pracovat tělesně a psychicky. Ano, je možné, že v budoucnosti budou stroje a programy provádět stále větší část práce, kterou dnes vykonávají lidé. Tento trend se nazývá automatizace a digitalizace pracovních procesů. Existuje několik faktorů, které tento vývoj podporují.
Technologický pokrok, zejména v oblasti umělé inteligence, robotiky a automatizace, umožňuje strojům a programům provádět stále složitější úkoly, které dříve vyžadovaly lidskou práci. Stroje a programy mohou být často efektivnější a levnější než lidská pracovní síla, což přináší ekonomickou motivaci pro automatizaci.
Technologie se neustále zdokonalují a rozvíjejí, což znamená, že stále více oborů a pracovních pozic může být automatizováno. Pandemie ukázala, že mnoho pracovních úkolů lze provádět na dálku nebo automatizovat, což zvýšilo zájem o digitální transformaci a automatizaci v různých odvětvích. Pokud se tento trend bude nadále rozvíjet, mohlo by to mít několik důsledků.
Mnoho manuálních a rutinních pracovních pozic by mohlo být nahrazeno stroji a programy, což by mohlo vést k nižší nezaměstnanosti v těchto odvětvích. Lidé by se mohli více orientovat na kreativní, analytické a strategické úkoly, které vyžadují lidskou inteligenci a kreativitu. Museli bychom se zabývat otázkami týkajícími se rekvalifikace pracovní síly a sociálního zabezpečení, aby byli lidé schopni přizpůsobit se změnám na trhu práce.
Mohlo by dojít k ekonomickým změnám a restrukturalizaci odvětví, což by mohlo mít dopady na celou společnost. Je důležité poznamenat, že rychlost a rozsah této transformace budou záviset na mnoha faktorech, včetně politiky, technologických inovací, ekonomických podmínek a sociálního přijetí automatizace.
I když se může stát, že stroje a programy budou provádět stále více pracovních úkolů, lidská práce bude stále důležitá, zejména v oblastech vyžadujících lidskou interakci, empatii, a kreativitu. Pokud by roboti byli schopni mít interakci, empatii, kreativitu, moudrost, genialitu a další lidské vlastnosti na srovnatelné úrovni jako lidé, to by přineslo zásadní změny v naší společnosti a naší civilizaci.
Tato situace by vyvolala několik zajímavých otázek a výzev. Kdyby stroje byly schopny empatie a moudrosti, mohly by se stát důležitými členy společnosti a měly by možná i práva. To by vyžadovalo revizi zákonů a sociálního uspořádání. Roboti s genialitou a kreativitou by mohli efektivně řešit složité problémy a tvořit inovace. To by mohlo změnit ekonomický model, příjmy a zaměstnanost.
Jak bychom se chovali vůči robotům s vlastnostmi, které považujeme za lidské? Jaké jsou etické důsledky jejich použití? Jak bychom zajistili, že takové stroje budou použity v souladu s našimi hodnotami a bezpečnostními normami? Jak bychom zabránili zneužití jejich schopností? Když stroje zvládnou věci, které jsou typicky považovány za lidské, jaký by měl člověk smysl života a co by bylo jedinečné na lidské existenci?
Jak by se měl vzdělávací systém přizpůsobit tomuto vývoji? Jak by se měli lidé připravit na nové pracovní a společenské výzvy? Je důležité poznamenat, že tato situace je stále spekulativní a závisí na technologickém vývoji, který může být dlouhodobý. I kdyby stroje získaly tyto schopnosti, může to stále zůstat otázkou, zda by byly schopny replikovat komplexní lidské zkušenosti, včetně emocí, kultury a ducha. Tyto otázky by vyžadovaly hlubokou reflexi, debatu a pravděpodobně také nový právní a etický rámec pro vztahy mezi lidmi a stroji.