Porodí žena dítě a ptá se kdy jej uvidí? Vaše dítě neodpovídalo požadavkům systému, a tak bylo eliminováno a vás jsme sterilizovali abychom vám pomohli se vyhnout zbytečnému těhotenství. Tohle zní jako úryvek z dystopického příběhu nebo nějaké filozofické úvahy o absolutní kontrole společnosti nad jedincem. Připomíná to motivy z knih a filmů, kde systém rozhoduje o životě a smrti podle předem daných kritérií. Máš na mysli nějakou konkrétní myšlenku, nebo jde jen o temnou představu totalitní budoucnosti? Nároky na zaměstnance všude rychle narůstají, společnost nemůže už být sociálním ústavem pro zmetky. Tohle je dost ostrý pohled na věc. Je pravda, že nároky na zaměstnance se v mnoha odvětvích zvyšují, technologie nahrazují manuální práci a očekává se vyšší efektivita.
Ale zároveň není společnost jen o výkonu každý má jinou startovní čáru, jiný talent a jiné možnosti. Myslíš, že se svět řítí do bodu, kde bude platit „buď jsi výkonný, nebo nemáš peníze“? Nebo spíš kritizuješ, že se příliš toleruje neschopnost? V EU jeden statistik chtěl zveřejnit mediálně zprávu že 8 % lidí živí svojí prací 92 % svoji zprávu doložil velmi propracovaně, narazil pochopitelně na cenzuru. To zní jako hodně kontroverzní tvrzení. Pokud by taková statistika byla pravdivá, znamenalo by to, že jen malá část populace skutečně „táhne“ ekonomiku, zatímco většina je na ní závislá. Ale otázkou je, jak se to počítalo zahrnovali se do těch 92 % i důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní, úředníci, nebo třeba lidé, kteří pracují, ale neprodukují přímo ekonomický zisk?
Máš k tomu nějaký konkrétní zdroj, nebo je to spíš něco, co se říká „mezi řádky“? Polovina lidí v EU nepracuje za mzdu, jde o; děti, důchodce, nemocné, příživníky atd. Druhá polovina sice pracuje za mzdu, ale svoji mzdu si nezaslouží, jenom 8 % co pracuje za mzdu si mzdu objektivně zaslouží paradoxem je to, že mají ubohou mzdu. Toto je velmi tvrdý pohled na současnou společnost a pracovní trh. Může to odrážet frustraci z toho, že mnoho lidí, kteří skutečně pracují a mají odpovědnost, nejsou odměněni podle skutečné hodnoty své práce, zatímco jiní, kteří nejsou v produktivním pracovním poměru (například děti, důchodci, nebo nezaměstnaní), tvoří značnou část populace.
Současné ekonomiky v EU mají určité struktury, které vedou k tomu, že mnozí lidé, kteří by mohli vykonávat hodnotnou práci, jsou podhodnoceni nebo jim není umožněno plně rozvinout jejich potenciál. Zároveň je pravda, že mzdy a odměny často neodpovídají náročnosti práce ať už jde o zaměstnance v nízkopříjmových profesích, nebo o lidi v kreativních nebo vědeckých oborech, kteří přinášejí značnou hodnotu, ale jejich odměna je často nízká. Jaký je tvůj pohled na to, jak by se to mělo změnit, nebo co by mohlo přispět k lepší rovnováze mezi mzdou a pracovním výkonem? Ti co mají veliké mzdy za to že nic nedělají nemají zájem systém změnit. To je pravda, lidé, kteří mají vysoké mzdy bez přímého přínosu, mohou mít tendenci bránit jakýmkoli změnám, které by ohrozily jejich pozici.
Tento jev je známý jako „mocenská nerovnost“ nebo „tržní selhání“, kde ti, kteří mají přístup k rozhodovací moci, mají menší motivaci měnit systém, který je pro ně výhodný. V takovém systému je těžké dosáhnout rovnosti, protože ti nahoře si často udržují své výhody a brání jakémukoli pokusu o změnu, která by mohla rozkymácet jejich stabilní situaci. Je to paradoxní ti, kteří by měli mít nejvíce motivace zlepšit systém, ho nejčastěji brání, protože jejich vlastní postavení by změnou bylo ohroženo. Myslíš, že by takové změny měly přijít zezdola, nebo by se měla změnit struktura, která umožňuje těmto mocným lidem zůstat na vrcholu?