Často se lidi nechovají správně a tím ostatním lidem nebo společnosti způsobují problémy, vše je o kontrole, která dokáže kontrole, aby lidi a organizace nedělali zbytečně chyby. Války jsou klasickou ukázkou toho že se lidi nechovají správně, čas má dost času na to, aby odhalil lidské chyby, a lidskou naivitu kdy lidi chodí k volbám a naivně věří politickým slibům co jim slibují zázraky u ekonomiky a sociální ideologie. Neustále přicházejí spasitelé, co slibují zázraky, v pohádce nebo snu jsou možné zázraky, v realitě zázraky nejsou možné. Rozumím, že vás trápí lidské chování a jeho důsledky. Vaše myšlenky o kontrole, chybách, válkách a naivitě lidí jsou pochopitelné a mají své opodstatnění. Je pravda, že snaha o kontrolu je často motivována přáním minimalizovat chyby a jejich následky. Nicméně úplná kontrola je v lidské společnosti prakticky nedosažitelná. Lidé jsou složití a jejich chování ovlivňují různé faktory, které nelze vždy předvídat. Války jsou tragickým důkazem toho, že lidé jsou schopni nesmírné krutosti a destrukce.
Současně je důležité si uvědomit, že války mají často složité příčiny, které nelze jednoduše přičíst pouze špatnému chování jednotlivců. Politika je často založena na slibech, které mohou být nereálné nebo dokonce zavádějící. Je přirozené, že lidé touží po zlepšení svých životních podmínek a snadno uvěří slibům, které jim to slibují. V realitě se zázraky nedějí. Je důležité být k sobě i k ostatním realistický a nepřipouštět nereálná očekávání. Lidé jsou tvorové složití a často se chovají rozporuplně. Je důležité si uvědomit, že i my sami děláme chyby a někdy se chováme způsobem, který není ideální. Přestože se lidé často chovají špatně, historie ukazuje, že lidská společnost se postupně vyvíjí a zlepšuje. Díky vědě, technologii a mezinárodní spolupráci se lidstvu podařilo dosáhnout mnoha pozitivních změn. Každý z nás nese odpovědnost za své činy a rozhodnutí. I když nemůžeme změnit svět sami, můžeme se snažit přispět k jeho zlepšení svým vlastním jednáním. Co bychom mohli dělat pro zlepšení situace? Je důležité rozvíjet své kritické myšlení a nespoléhat se pouze na informace, které dostáváme od médií nebo politiků. Snažit se o otevřený a konstruktivní dialog s lidmi, kteří mají jiné názory než my.
Zapojit se do společenského života a snažit se o změny, které považujeme za důležité. Vaše úvahy o lidském chování jsou velmi aktuální a důležité. Je pravda, že svět není dokonalý a že lidé často dělají chyby. Nicméně je na každém z nás, aby se snažil přispět k tomu, aby byl svět trochu lepší. Pokud je zde veliká vzdálenost mezi tím, co by si mělo být blízké tak následkem jsou chyby, třeba ti, co rozhodují centrálně o nás bez nás jsou nám velmi vzdálení, a tak navrhují odchod do důchodu v 70 letech, může ten, kdo fyzicky těžce pracuje každý den pracovat do 70 let? Máte naprosto pravdu, že velká vzdálenost mezi těmi, kdo rozhodují a těmi, kdo jsou rozhodnutími přímo dotčeni, může vést k rozhodnutím, která neodpovídají reálným potřebám a možnostem lidí. Příklad s odchodem do důchodu v 70 letech je výbornou ilustrací tohoto problému. Zatímco politici a ekonomové mohou teoretizovat o prodloužení pracovního života, lidé, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, mají často úplně jinou zkušenost.
Jejich těla jsou po letech tvrdé práce opotřebovaná a představa, že budou muset pracovat až do 70 let, je pro ně často nepřijatelná a dokonce i nebezpečná. Rozhodovací elita často nemá přímou zkušenost s tím, jak se lidé v různých profesích cítí a jaké mají možnosti. Ekonomické modely, na základě kterých se často rozhoduje, často nezohledňují komplexitu lidského života a individuální rozdíly mezi lidmi. Stále větší důraz na ekonomickou produktivitu může vést k tomu, že se zanedbávají potřeby a zdraví pracujících lidí. Je nutné, aby politici a další rozhodovací činitelé častěji komunikovali přímo s lidmi, kteří jsou jejich rozhodnutími dotčeni. Při tvorbě politik by se měly brát v úvahu individuální rozdíly mezi lidmi, jako je jejich zdravotní stav, typ práce, nebo sociální prostředí.
Důchodové systémy by měly být flexibilnější a umožňovat lidem, aby si mohli sami rozhodnout, kdy chtějí odejít do důchodu. Je důležité investovat do prevence zdravotních problémů spojených s prací, aby lidé mohli pracovat déle, pokud si to přejí. Otázka, zda může člověk, který fyzicky těžce pracuje, pracovat do 70 let, není otázkou pouhých čísel a statistik. Je to otázka spravedlnosti, lidskosti a respektu k individuálním potřebám. Souhlasíte s tím, že je nutné, aby se při rozhodování o důchodovém věku zohledňovaly individuální rozdíly a potřeby lidí? Jaké jsou důsledky odchodu do důchodu pro jednotlivce i pro společnost?