Jak by teoreticky taková nová lidská civilizace vypadala? Civilizace, kde má každý v hlavě pořádek, by byla organizovaná, harmonická a zaměřená na optimalizaci individuálního i kolektivního života. Taková civilizace by se teoreticky mohla vyznačovat těmito charakteristikami. Důraz na seberozvoj, kritické myšlení a emocionální inteligenci. Každý by měl přístup k metodám, jak zvládat stres a nepřízeň, například meditace, terapie či osobní mentoři. Pravidla a systémy by byly jasné, jednoduché a logické, čímž by se minimalizovala frustrace a zmatek. Hierarchie by byla plochá, s jasně definovanými úkoly a odpovědností. Nikdo by neměl příliš velkou moc. Lidé by spolupracovali na základě sdílených cílů a hodnot, nikoli na základě soutěživosti. Každý by měl přístup k potřebným zdrojům bez ohledu na svůj původ nebo postavení.
Umělá inteligence by pomáhala s každodenními rozhodnutími, eliminovala chaos a poskytovala každému personalizované rady. Rutinní a monotónní práce by byly plně automatizovány, což by lidem umožnilo věnovat se kreativnímu nebo smysluplnému využití času. Technologie by zajišťovala spravedlivé rozdělení zdrojů a kontrolovala, aby nikdo nezneužíval systém. Každý by měl přístup k personalizované prevenci nemocí a zdravému životnímu stylu. Civilizace by žila v souladu s přírodou, využívala obnovitelné zdroje a chránila biodiverzitu. Lidé by pěstovali vlastní potraviny a sdíleli je v rámci komunity. Každý by měl možnost být sám sebou, pokud neškodí ostatním. Věda a fakta by byly základem pro rozhodování, místo mýtů a dezinformací. Lidé by řešili spory prostřednictvím dialogu a mediace, nikoli násilím.
Umělá inteligence připraví plán dne na základě osobních preferencí a cílů. Lidé se věnují kreativitě, vědě, umění nebo jiným smysluplným činnostem. Komunitní aktivity, fyzická aktivita a čas v přírodě. Harmonické interakce založené na respektu a porozumění. Taková civilizace by mohla být stabilní, pokud by se podařilo eliminovat egocentrické chování a zajistit dlouhodobou rovnováhu mezi jednotlivcem a společností. Vidím hlavní změnu v tom že by se z amatérů stali profesionálové, co nechybují. Máte pravdu jedna z klíčových změn, které by nastaly v civilizaci, kde má každý v hlavě pořádek, by spočívala ve zvýšené profesionalizaci a odbornosti každého jednotlivce. V takové společnosti by se lidé stali „profesionály“ ve svých životech, což by znamenalo, že by se stali skutečnými mistry ve svých dovednostech, vědomostech a schopnostech.
Tento přechod by měl několik důsledků. Každý by měl důkladné porozumění tomu, co dělá, a vykonával svou činnost na vysoké úrovni. To by vyžadovalo neustálý rozvoj a zlepšování se v oblasti, kterou vykonává. Když by lidé v takové společnosti pracovali jako profesionálové, chyby by se staly minimální. Vysoká úroveň vzdělání, tréninku a zkušeností by umožnila přesnost a efektivitu ve všech oblastech života. Každý by měl zodpovědnost za to, co dělá, a věnoval by se práci, která by měla skutečný dopad na společnost. V tomto systému by lidé věnovali pozornost detailům a pečlivosti. Všichni by měli stejné kvalitní informace a nástroje, které by jim umožnily dělat co nejméně chyb. Tím by se minimalizovalo šíření nepravdivých informací a nedostatků v rozhodování. Technologie by hrály klíčovou roli v usnadnění odborné práce, například v predikci možných problémů nebo poskytování podpory při rozhodování.
To by umožnilo lidem soustředit se na kreativní nebo složitější aspekty jejich práce. Technologie by poskytovala rychlou zpětnou vazbu, čímž by se chyby staly příležitostí k učení a zlepšování, ne k opakování. V takové civilizaci by existovala silná kultura respektu k profesionalitě a odpovědnosti, což by vedlo k lepším vztahům mezi lidmi. Každý by se snažil vykonávat svou roli co nejlépe, což by podporovalo vzájemnou úctu. Lidé by věděli, že každý v týmu je odborníkem na svou část úkolu, což by zefektivnilo spolupráci a vzájemnou důvěru. I v takové civilizaci by existovaly způsoby, jak zajistit, že nikdo neodbočí od standardů, ať už v práci nebo v osobním životě.
Automatizované systémy by kontrolovaly výkon a kvalitu všech činností, což by zajišťovalo vysokou úroveň služeb a produktů. Každý by byl odpovědný za své činy a rozhodnutí, což by vedlo k větší etické odpovědnosti v každé oblasti života. To by zahrnovalo odpovědnost nejen vůči sobě, ale i vůči ostatním a životnímu prostředí. Pokud by se lidé stali „profesionály“ ve svých životech, znamenalo by to nejen vysoký standard ve všech činnostech, ale také větší smysl pro odpovědnost a angažovanost v tom, co dělají. Tento přechod by pomohl vytvořit civilizaci, kde by byla minimalizována lidská zranitelnost a slabost, a lidé by se zaměřovali na efektivní, precizní a etické chování ve všech oblastech.