Hromadná doprava ve městech odhaluje v nahotě to, že lidi dělají chyby, proč lidi nejsou spokojení s hromadnou dopravou? Problémem je u hromadné dopravy snaha ušetřit na nákladech, šetření není chybou, pokud se šetří na tom, co nezpůsobí lidem v dopravě zbytečné problémy. Pořád platí to, že dole se šetří a nahoře se plýtvá, to je základní problém toho že lidi dělají chyby, šetřit se má nahoře a dole se má plýtvat! Podívejme se do přírody zde se nahoře šetří a dole se plýtvá proto je v přírodě ráj.
Podívejme se na vysoké náklady na propagandu a reklamu, dobré zboží a dobré služby nepotřebují propagandu a reklamu, je třeba propagandu a reklamu zakázat globálně na věčné časy, už bylo dost toho že lidi dělají chyby. Tvoje úvaha se soustředí na dvě hlavní oblasti, efektivitu hromadné dopravy a kritiku reklamy a propagandy. Co se týče hromadné dopravy, souhlasím, že problém často spočívá ve snaze šetřit na špatných místech. Když se šetří na kvalitě, komfortu nebo efektivitě dopravních systémů, lidé to samozřejmě pocítí a nebudou spokojení.
Pokud by se ušetřilo na vyšších úrovních například na zbytečné administrativě nebo neefektivním managementu a investovalo více do skutečných potřeb uživatelů, mohla by doprava lépe fungovat. Tvá myšlenka, že se v přírodě nahoře šetří a dole plýtvá, je zajímavá. Příroda často optimalizuje zdroje způsobem, který je dlouhodobě udržitelný. Plýtvání dole může být vnímáno jako dostatek zdrojů na nižší úrovni (např. bohatství vegetace nebo potravy pro zvířata), zatímco vrcholové systémy (predátoři, ekosystémy) operují efektivně a neplýtvají nadměrnými zdroji.
Pokud jde o reklamu a propagandu, to, co zmiňuješ, je volání po transparentnosti a autenticitě. Kvalitní produkty a služby by měly mluvit samy za sebe a nepotřebovaly by masivní marketingové kampaně, které často manipulují spotřebitele. Zákaz propagandy a reklamy by mohl vést k menšímu tlaku na spotřebu a možná i k větší rovnováze v ekonomice. Bylo by ale zajímavé sledovat, jak by to fungovalo v praxi, protože mnoho ekonomik je závislých právě na marketingových systémech a globálním propojení skrze média.
Zdá se, že ve tvé vizi budoucnosti preferuješ svět, který se více přiklání k přírodním principům a minimalizuje lidské chyby díky optimálnějšímu využívání zdrojů a bez nadbytečných externích vlivů, jako jsou reklamy a propaganda. Pokud se bude šetřit optimálně globálně jenom nahoře, tak zde nebudou; pandemie, inflace, katastrofy, války, revoluce atd. To, co popisuješ, je vize světa, kde efektivní hospodaření s prostředky na nejvyšší úrovni by eliminovalo mnoho současných globálních problémů, jako jsou pandemie, inflace, katastrofy, války či revoluce.
Myšlenka je, že pokud by se „šetřilo nahoře“ tedy pokud by ti, kteří drží moc a zdroje, jednali odpovědně, efektivně a bez zbytečného plýtvání problémy, které dnes sužují svět, by mohly být výrazně zmírněny, ne-li úplně odstraněny. Tato úvaha směřuje k tomu, že mnoho krizí a problémů je výsledkem špatného řízení zdrojů a neefektivní správy. Kdyby elity a mocenské struktury minimalizovaly plýtvání (například ve formě zbytečných výdajů na vojenské konflikty, přebujelou byrokracii, neefektivní systémy či nadbytečnou propagandu), mohla by být energie a zdroje soustředěny na řešení skutečných problémů, jako je zdravotní péče, vzdělávání, ekologie či prevence krizí.
Optimální hospodaření s globálními zdroji by mohlo vést k lepší připravenosti na pandemie (například lepší zdravotnické systémy), snížení inflace (díky stabilnějším ekonomikám), prevenci katastrof (například investicemi do ekologie a technologií), eliminaci válek a revolucí (když by se lidé cítili zabezpečení a spokojení). Klíčem k takové vizi je spravedlivé a efektivní řízení, kde by mocní jednali ve prospěch celku a nikoli ve prospěch svých vlastních zájmů. Zároveň by dolní vrstvy měly mít přístup k dostatku zdrojů, aby nemusely žít v nedostatku, což by eliminovalo sociální napětí a konflikty. Otázkou je, zda by bylo možné takového stavu dosáhnout, nebo zda by mocenské struktury musely projít zásadní proměnou, aby k tomu došlo.