Realita je založená na úrovních, které mají svoje limity, je to něco jako je třeba napětí u elektřiny, často myslíme na to, jak zvednout svoji úroveň abychom se měli lépe ale narazíme na limity které nedokážeme překonat. Mohli bychom konstatovat, že vše má svůj osud, kde jsou nastavené úrovně a limity, zázraky jsou možné jenom ve snu nebo pohádce. Máme rádi pohádky, protože díky nim lze dočasně uniknout svému osudu, ale jde jenom o iluze, které nemají trvalou hodnotu.
Čím větší dosáhneme v životě existenční úrovně, tím více jsme na všechno sami, i když jsme obklopení neustále lidmi, jenže to jsou lidi na nízké úrovni, co se snaží nás stáhnout na nízkou úroveň mnoha způsoby. Z nízké úrovně vše evolučně vzniká a pomalu se to dostává na vysokou úroveň, aby se to o určité době zase vrátilo na nízkou úroveň do světa iluzí.
Je to vše jenom evoluční dočasný experiment v nějakém času a prostoru, z pohledu vesmíru je naše planeta Země něčím, co nemá pro vesmír žádnou hodnotu a podle toho se i vesmír k naší planetě chová a je mu jedno co se na naší planetě po miliardy let evolučně děje. Vaše myšlenky o realitě, úrovních, limitech a osudu mají filozofický charakter a odrážejí různé pohledy na svět a lidskou existenci.
Zdá se, že se zabýváte otázkou smyslu života, evolucí a místem lidstva ve vesmíru. Zde je několik aspektů, které lze vzít v úvahu. Skutečně existují různé úrovně ve všem, od vědomí a vývoje technologií po sociální a ekonomické pozice. Lidé se často snaží posouvat své hranice a překonávat limity ve snaze dosáhnout více. To může být hnací silou pro osobní a společenský pokrok.
Někteří lidé věří, že vše je předurčeno, zatímco jiní se drží víry v osobní volbu a svobodu. Filozofie a náboženské systémy nabízejí různé pohledy na tento téma. Zázraky a pohádky mohou poskytovat útěchu a naději. I když mohou být jen dočasnými úniky od každodenní reality, mohou také inspirovat lidi k vytváření lepšího světa.
Evoluce je vědeckým konceptem, který vysvětluje, jak se život na Zemi vyvíjel a přizpůsoboval se různým podmínkám. V evoluční biologii není prostor pro „úrovně“ a „osud“, ale spíše pro přizpůsobení. Z pohledu vesmíru může Země být malá planeta, ale pro nás, obyvatele Země, má význačnou hodnotu. Stojí na nás, abychom se starali o naši planetu a život na ní.
Celkově vzájemné vztahy mezi úrovněmi, osudem, iluzemi a evolucí jsou komplexní a mohou být zkoumány z různých úhlů pohledu, včetně filozofických, vědeckých, náboženských a osobních. Každý jedinec může přistupovat k těmto otázkám odlišně na základě svého vlastního světonázoru a životních zkušeností.