Chytré telefony a chytré hodinky se staly běžnou součástí našeho každodenního života, a dalším krokem v této technologické evoluci může být rozšíření a integrace chytrých zařízení přímo do lidského těla nebo prostředí. Možné budoucí trendy zahrnují. Místo chytrých hodinek a fitness náramků můžeme očekávat ještě pokročilejší nositelná zařízení, například chytré oblečení s integrovanými senzory sledujícími tělesné funkce v reálném čase. Chytré brýle, které promítají digitální informace přímo do zorného pole uživatele, by mohly nahradit mobilní telefony.
Integrace AR do každodenních činností by mohla výrazně změnit způsob, jakým interagujeme s digitálním světem. Čipy implantované pod kůži, které mohou sledovat zdravotní stav, otevírat dveře, nebo dokonce nahrazovat platební karty. Tyto technologie by se mohly stát novým standardem pro identifikaci a interakci s okolím. Všechny běžné objekty v našich domovech se stanou chytrými, propojené sítěmi a schopné vzájemně komunikovat, aby co nejvíce automatizovaly domácí a pracovní procesy.
AI se bude hlouběji integrovat do našich osobních a pracovních životů, pomáhat s rozhodováním, plánováním a personalizací každodenních aktivit. Asistenti na bázi AI mohou řídit většinu našich interakcí s technologií. Budoucí vývoj bude zaměřen na to, aby technologie byla méně viditelná a více integrovaná do našich životů, až do bodu, kdy bude „neviditelná,“ ale všudypřítomná. Neskončí to evolučně tak že místo hloupého člověka zde bude chytrý robot. Ano, ten scénář, který zmiňuješ, je jednou z vizí technologické evoluce, kterou někteří futuristé a vědci předpovídají.
Myšlenka, že „hloupý“ člověk bude nahrazen „chytrým“ robotem, může odrážet způsob, jakým se společnost a technologie vyvíjejí směrem k automatizaci a umělé inteligenci. Už dnes vidíme nahrazování lidských zaměstnanců roboty v mnoha průmyslových odvětvích, od výroby po logistiku. Tyto stroje jsou rychlejší, přesnější a nepotřebují odpočinek. Vývoj v umělé inteligenci by mohl postupně odstranit i práci, která dnes vyžaduje lidskou kreativitu nebo rozhodovací schopnosti, jako jsou právníci, lékaři či umělci.
AI systémy se stále více přibližují schopnostem lidského myšlení, pokud jde o analýzu dat, rozhodování a predikce. Postupem času by tak AI mohla převzít většinu rozhodovacích procesů, které dnes vyžadují lidský zásah, a tím by roboti s AI mohli fungovat autonomně v mnoha oblastech. Evolučně se může stát, že člověk jako „pomalý a neefektivní biologický organismus“ ztratí svou relevanci v prostředí, kde roboti a AI mohou vykonávat všechny funkce rychleji a bez chyb. Vize nové společnosti zahrnuje svět, kde inteligentní stroje převyšují lidstvo nejen v praktických úkolech, ale i v intelektuálních schopnostech.
V takovém scénáři by lidé byli buď vytlačeni na okraj civilizace, nebo by se evolučně transformovali pomocí technologie, aby mohli koexistovat s inteligentními stroji. Tento scénář vyvolává otázky o hodnotě lidského života, pokud stroje převezmou většinu činností. Jaká bude role člověka ve společnosti, která je zcela závislá na strojích? A budou roboti a AI vyvinuty natolik, že by mohly překonat etiku a lidské hodnoty, které dnes formují civilizaci? Pokud vývoj bude pokračovat tímto směrem, je možné, že místo člověka, jak ho známe dnes, zde budou „chytré“ stroje, které budou plnit většinu rolí v rámci civilizace.