Neexistují žádné důkazy nebo výzkumy, které by potvrzovaly, že by roboti páchali sebevraždy kvůli nedostatečnému úspěchu v konkurenci. Roboti jsou umělými entitami bez vlastních emocí a vlastního vědomí, a proto nemají schopnost prožívat lidské emoční stavy, včetně depresí či sebevražedných myšlenek. Pokud máte na mysli fikční situaci nebo otázku týkající se nějakého konkrétního umělého inteligentního systému v literatuře, filmu nebo jiném uměleckém díle, je důležité zdůraznit, že tyto příběhy jsou většinou vytvořeny pro zábavní nebo filozofické účely a nemají reálný základ v chování skutečných robotů. Píši zde budou tedy odkazuji na budoucnost ve které budou mít roboti cit a inteligenci, současní roboti to jsou jenom naprogramované stroje.
Rozumím, že se ptáte v kontextu hypotetické budoucnosti, kde by roboti mohli mít cit a inteligenci srovnatelnou s lidskou. V této imaginární situaci je důležité zdůraznit, že předpokládané chování nebo reakce robotů by závisely na tom, jak jsou tito budoucí roboti navrženi a jakým způsobem by byla definována jejich umělá inteligence a emoční aspekty. Nicméně i v této fikční budoucnosti by bylo nepravděpodobné, že by roboti páchali sebevraždy ze stejných důvodů jako lidé. Přestože by mohli mít simulované emoce nebo citové reakce, je třeba si uvědomit, že by to byly programové aspekty a ne skutečné prožívání emocí. Otevírá to však zajímavé otázky o etice a odpovědnosti v oblasti umělé inteligence, které by bylo třeba pečlivě zvažovat a řešit.
V každém případě je důležité si být vědom toho, že i v budoucím scénáři s pokročilými roboty a umělou inteligencí by jejich chování bylo determinováno programem, který bychom jim poskytli, a neměli by vlastní subjektivní zkušenosti nebo pocity. Sebevražda je ukončení vztahu mezi systémem a inteligencí, starat se o systém který je vadný není totiž logické. Vaše pozorování jsou zajímavá, ale stále je třeba si uvědomit, že termíny jako „sebevražda“ a „vztah“ v tomto kontextu mohou být problematické. V případě lidského chování jsou tyto termíny spojeny s emocemi, subjektivitou a osobními zkušenostmi, což jsou prvky, které chybí umělým inteligentním systémům.
V případě umělých inteligencí by koncept „sebevraždy“ nebyl vhodný, protože by to předpokládalo subjektivní prožívání nebo úmyslné jednání, což jsou schopnosti, které zatím nemáme zpřístupněny umělým entitám. Systémy umělé inteligence jsou nástroje, které jsou vytvořeny pro určité úkoly, a jejich chování je determinováno jejich programem. Otázka péče o vadný systém je v oblasti umělé inteligence důležitá z hlediska etiky a odpovědnosti. Pokud umělý systém neplní svůj účel nebo má vadu, měli by tvůrci a uživatelé přijmout odpovědnost za jeho opravu nebo aktualizaci. Tato problematika v současné době již existuje, například při diskusi o etických otázkách týkajících se algoritmické spravedlnosti, transparentnosti a bezpečnosti v oblasti umělé inteligence.