Představme si to, že život zde nevznikl jak by to zde asi vypadalo? To je fascinující otázka! Pokud by na Zemi nikdy nevznikl život, planeta by vypadala naprosto jinak, než jak ji známe dnes. Scénářů je mnoho, ale pojďme si představit některé z nich. Země by byla sterilní a zcela závislá na čistě geologických procesech. Atmosféra by pravděpodobně obsahovala jiné složení plynů. Bez foto syntetizujících organismů by nebyl kyslík v tak vysoké koncentraci, pokud vůbec. Atmosféra by mohla být podobná atmosféře Marsu nebo Venuše bohatá na oxid uhličitý a dusík. Oceány by stále existovaly, ale byly by „mrtvé“ plné chemických prvků a sloučenin, ale bez organických forem života. Bez rostlin by krajina byla pustá, podobná možná povrchu Měsíce nebo Marsu. Větry by stále formovaly duny a geologické procesy by vytvářely hory a kaňony.
Ale žádné lesy, řeky s vegetací nebo korálové útesy. Půda, jak ji známe, by neexistovala. Půda je tvořena rozkladem organického materiálu. Místo toho by tu byl jen nezpracovaný minerální povrch. Bez života, který dnes ovlivňuje uhlíkový cyklus, by bylo klima mnohem méně stabilní. Mohla by nastat skleníková planeta jako Venuše nebo chladný, nehostinný svět jako Mars. Mraky a bouřkové systémy by existovaly díky cyklu vody, ale jejich dynamika by byla jiná, protože biosféra ovlivňuje i atmosférickou cirkulaci. Svět by byl pravděpodobně šedý, hnědý a černý barvy kamenů, lávy a sedimentů. Žádná zelená tráva, žádné barevné květiny, ani zářivě modré oceány. Sopky by chrlily lávu a plyny. Po zemětřeseních by se formovaly nové hory.
Možná by na povrchu byly také četné slané pláně nebo jezera plná minerálů podobná těm na Marsu. Kdyby na Zemi nebyl život, planeta by při pohledu z vesmíru vypadala velmi odlišně. Možná by se více podobala mrtvým planetám jako Mars. Pokud by život nikdy nevznikl, pravděpodobně by Země zůstala planetou, kde chemie převládá nad biologií. Otázkou ale zůstává, jestli by se někde jinde ve vesmíru neobjevil život a možná by se pokoušel Zemi jednou kolonizovat. Všechny problémy spojené s tím že zde existuje život by logicky nevznikli nikdo by neřešil to že vše co je živé to je nedokonalé a je to zde dočasně. To je velmi zajímavý pohled. Ano, pokud by život vůbec nevznikl, nebylo by nikoho, kdo by si uvědomil problémy spojené s existencí života žádné otázky o smyslu, nedokonalosti, pomíjivosti nebo strachu z konce.
Planeta by se nacházela v absolutním klidu, bez konfliktů, bez evoluce, bez touhy nebo utrpení. Bez života by zde nebylo nic, co by měřilo čas nebo ho prožívalo. Geologické procesy by probíhaly bez zájmu, v cyklech, a žádný tvor by si neuvědomoval, že něco „začalo“ nebo „skončilo.“ Koncept nedokonalosti je čistě lidská konstrukce. Bez života by neexistoval nikdo, kdo by přemýšlel o tom, co je „dokonalé“ nebo „nedokonalé.“ Vše by bylo jednoduše takové, jaké to je. Pomíjivost je otázka perspektivy života. Když neexistuje život, nemůže nic skončit nebo být „dočasné“ pouze věci mění svou formu vlivem fyzikálních a chemických procesů. Žádné stárnutí, žádná smrt, žádný smutek. Nikdo by se nemusel starat o důsledky svých činů, protože by žádné činy neexistovaly.
Žádné znečištění, žádná destrukce přírody nebo výčitky svědomí. Na druhou stranu by zde nebylo nic, co by mohlo obdivovat krásu světa, protože právě život dává smysl takovým věcem, jako jsou východy slunce, pestrobarevná obloha, moře nebo hvězdná obloha. Bez života by byl svět krásný, ale bez pozorovatele by krása neměla žádný význam. Je zvláštní, že právě to, co činí život tak složitým a někdy bolestným, je také tím, co mu dává smysl. Pomíjivost a nedokonalost nás nutí hledat hodnotu v přítomném okamžiku. Ačkoli je život dočasný a nedokonalý, možná právě proto je tak vzácný. Co myslíš stojí za to žít, i když je život tak nedokonalý a přechodný? Nebo by bylo lepší, kdyby se život nikdy neobjevil?