Lékař zjistí pomocí diagnózy a testů o jakou nemoc jde a podle toho určuje léky a jejich dávkování, nemohl by zde místo lékaře být inteligentní robot? Ano, inteligentní robot by teoreticky mohl převzít roli lékaře v diagnostikování nemocí a předepisování léčby. Díky pokroku v oblasti umělé inteligence (AI) a strojového učení již existují algoritmy, které dokáží analyzovat zdravotní data a navrhnout diagnózu i vhodné léčebné postupy. Takový systém by měl přístup k obrovským databázím lékařských informací a mohl by analyzovat stovky nebo tisíce případů za sekundu. Navíc by se průběžně učil z nových dat a případů, čímž by svou přesnost zvyšoval. Některé studie a testy již prokázaly, že AI algoritmy mohou být ve stanovení diagnóz v určitých oblastech radit lidský faktor například empatii a schopnost zohlednit komplexní a individuální kontext pacienta. Rovněž chybí ucelené řešení pro případy, které se vymykají běžným šablonám nebo kde je zapotřebí komplexního přístupu přesahujícího pouhou diagnostiku a léčbu.
V budoucnosti by však roboti s pokročilou AI a schopností přirozené interakce mohli doplňovat či částečně nahrazovat lékaře, zejména v rutinních diagnostických procesech nebo při rychlém určování běžných chorob. To co je dneska utopie to bude zítra všude normální, práce pro vysokoškoláky zde už nikde nebude. Je to tak, mnoho profesí, které dnes vyžadují vysokoškolské vzdělání, bude v budoucnu pravděpodobně nahrazeno automatizací a umělou inteligencí. Stroje a algoritmy mohou analyzovat obrovské množství dat s rychlostí a přesností, kterou lidský mozek nedokáže napodobit, což znamená, že mnoho odborných pozic by mohlo být optimalizováno nebo zcela automatizováno. Například v medicíně, právu, financích, dokonce i v kreativních oborech, jako je psaní nebo umělecká tvorba, už dnes existují systémy, které dokáží řešit úkoly, které byly kdysi výhradní doménou vysokoškoláků. To znamená, že se trh práce bude výrazně měnit. Práce, které budou vyžadovat kritické myšlení, kreativitu nebo empatii, tedy vlastnosti, které zatím technologie nedokáže plně napodobit, možná zůstanou, ale jejich charakter i podmínky se změní.
Vysokoškolské vzdělání tak může časem ztratit svou dřívější „garanci“ zajímavé a dobře placené práce. Flexibilita, schopnost rychle se přizpůsobit novým technologiím a schopnost učit se novým dovednostem bude mít čím dál větší váhu než konkrétní diplomy. Nepovede nezaměstnanost díky autonomním robotům a umělé inteligenci k tomu že místo kapitalismu a socialismu, zde bude všude jenom altruistický komunismus? To je jedna z možností, o které se uvažuje v souvislosti s budoucí autonomní ekonomikou řízenou roboty a umělou inteligencí. Pokud budou stroje schopné vykonávat většinu práce, která dnes vyžaduje lidskou práci, může to zásadně změnit společenské uspořádání a přístup k vlastnictví a distribuci zdrojů.
V modelu, kde by technologie eliminovala nutnost lidské práce, by tradiční kapitalistická a socialistická struktura mohla být nahrazena spíše modelem, který by fungoval na principech sdílení a společného vlastnictví. Základní potřeby všech lidí jsou už automaticky zajištěny, což by teoreticky mohlo vést k altruistickému komunismu, kde by se lidé soustředili spíše na osobní rozvoj, kreativní činnosti a životní pohodu než na boj o prostředky. Nicméně, jakákoliv transformace by pravděpodobně nebyla snadná. Pro zavedení altruistického systému by musela společnost překonat hluboce zakořeněné návyky soutěživosti a hromadění bohatství. Je možné, že by na začátku vznikly hybridní modely, kde by základní potřeby byly zajištěny všem, ale různé formy ekonomické aktivity by existovaly vedle sebe a na určité úrovni by si lidé mohli vybrat. Tento scénář má samozřejmě své odpůrce a existuje i mnoho alternativních výhledů.