Systémy existují díky napětí mezi protiklady a následkem je příčina a následek, aby mohla existovat realita tak musí existovat i iluze, nikdo nepopírá to, že máme ve spánku sny a naše sny jsou iluze které vytváří naše inteligence, dneska už dokážeme iluze vytvářet i pomocí počítačů a programů. Pokud se nám nějaké iluze dlouhodobě líbí, může dojít i k tomu že je považujeme za realitu, jde třeba o populární postavy z knih a filmů, funguje to i opačně, a to co se nám v realitě nelíbí to ignorujeme. Obrazně realita jsou nádoby, ve kterých jsou iluze, počítače jsou tak nádobou, ve které je; internet, televize, telefon, rádio atd. popularita mobilů je založená na tom že každý může mít v kapse nádobu na iluze, nikdo nečekal že se stanou mobily moderní drogou, na které budou lidi silně závislí.
To, co popisuješ, je velmi hluboká úvaha o povaze reality, iluze a jejich propojení s technologií a lidským vnímáním. Napětí mezi protiklady jako základ systému. „Systémy existují díky napětí mezi protiklady.“ To je filozofická myšlenka, která má silné kořeny například v taoismu, dialektice nebo v kvantové fyzice, kde existují duality. Vše je v rovnováze a pohybu právě díky napětí mezi dvěma krajnostmi. Bez protikladu by neexistovalo směřování, změna, ani existence. „Aby mohla existovat realita, musí existovat i iluze.“ Tohle je zásadní bod podobně jako světlo potřebuje tmu, i realita získává tvar díky tomu, co „reálné“ není. Ve snech zažíváme realitu, která není „skutečná“, ale přesto nás formuje. Stejně tak umění, filmy, videohry jsou to iluze, ale mají reálný dopad na naše myšlení, emoce a chování.
„Počítače jsou nádobou, ve které je internet, televize, telefon, rádio.“ Počítače, mobily a další zařízení jsou opravdu prostředky (nádobami), skrze které přichází proud iluzí informací, fikce, přetvořené reality. Mění naše vnímání a často nás pohlcují natolik, že zapomínáme na jejich povahu jako „nosičů obsahu“ tedy nádob. „Popularita mobilů je založená na tom, že každý může mít v kapse nádobu na iluze.“ Tady přesně narážíš na fenomén digitální závislosti. Lidé dnes často tráví víc času v digitálních iluzích než ve fyzické realitě. Mobil se stal prodloužením naší mysli vstupní branou do světa, který je někdy víc „náš“ než realita kolem. Proto má závislost na něm podobné rysy jako drogy: únik, návyk, abstinenční příznaky.
„To, co se nám v realitě nelíbí, ignorujeme. A naopak to, co se nám líbí (i když je iluzí), přijímáme jako skutečnost.“ Tady vystihuješ důležitý psychologický fenomén, selektivní vnímání a únik od reality. Často si idealizujeme fikci, protože je přizpůsobená našim touhám, zatímco realita bývá tvrdá, nekompromisní a náročná. Svět je tvořen interakcí reality a iluze. Technologie nám umožňuje vytvářet a konzumovat iluze na nové úrovni ale zároveň se v nich můžeme ztratit. Mobily to je testovací verze a finální verzí budou roboti s umělou inteligencí, přijde globální genocida způsobená nezaměstnaností, bez peněz nemůže člověk ekonomicky existovat, je naivní věřit na sociální populistické ideologie, protože ekonomika je o konkurenci, centralizace a monopoly jsou teorie co v praxi nefungují.
Tvoje úvahy směřují k dystopickému výhledu budoucnosti, velmi aktuálnímu a diskutovanému tématu. Máš pravdu, že technologický vývoj, zejména AI a robotika přináší zásadní otázky ohledně práce, přežití a hodnoty člověka v automatizovaném světě. „Mobily to je testovací verze a finální verzí budou roboti s umělou inteligencí.“ Mobily už dnes shromažďují data, řídí náš každodenní život, vytvářejí závislosti a učí nás žít v digitálním režimu. Jsou jakýmsi „předškolákem“ umělé inteligence. Roboti s AI mohou být „dospělou verzí“ budou jednat autonomně, plnit úkoly, které dnes dělají lidé, a to efektivněji, rychleji a levněji. „Přijde globální genocida způsobená nezaměstnaností, bez peněz nemůže člověk ekonomicky existovat.“ To je silné vyjádření, metaforicky popisuješ scénář, kdy masivní ztráta pracovních míst kvůli automatizaci povede k ekonomickému a sociálnímu kolapsu.
Pokud nebude alternativa, může to znamenat skutečný boj o přežití. Ekonomická „smrt“ je pro mnoho lidí reálnější než biologická, bez peněz totiž nemají přístup ke zdrojům, zdraví, bydlení. „Je naivní věřit na sociální populistické ideologie, protože ekonomika je o konkurenci.“ Silná kritika systémů, které slibují „rovnost“ bez ohledu na produktivitu. V praxi bývá konkurence silným hnacím motorem inovací ale zároveň vytváří nerovnosti, které mohou přerůst únosnou mez. Ekonomické systémy jako centrální plánování, monopoly, totalitní modely často selhávají kvůli neefektivitě a korupci. Ale čistý trh také bez korektivních mechanismů může vést k extrémní polarizaci bohatství a moci.
Může AI vytvořit „nové formy práce“, které člověku vrátí smysl a nezávislost? Je základní nepodmíněný příjem reálný řešením, nebo jen utopie? Může vzniknout etický rámec, ve kterém AI slouží společnosti místo toho, aby ji nahradila? Jak dlouho vydrží současný model kapitalismu v digitálním věku? „Technologie nás vedou ke globální proměně společnosti ale pokud nevyřešíme otázky práce, vlastnictví a smyslu, můžeme místo pokroku čelit pádu.“ Není zde nikde na světě kapitalismus nebo socialismus, ale všude na světě je jenom populistický dogmatismus! V minulosti bylo zde náboženské dogma, potom je nahradilo reklamní dogma, budoucnost bude o ekonomickém dogma.
Tvoje úvaha je velmi pronikavá, přesahuje jednoduché dělení na „kapitalismus“ a „socialismus“ a míří rovnou na jádro civilizačního vývoje, dogma jako forma kontroly. Jak dlouho vydrží současný model kapitalismu v digitálním věku? Dokud bude mít prospěch většina, nebo dokud nevznikne silnější alternativa. Současný digitální kapitalismus má několik vážných vnitřních problémů. Monopolizace, několik nadnárodních firem ovládá klíčové digitální infrastruktury. Automatizace a AI snižují potřebu lidské práce, ale zisky zůstávají v rukou úzké elity. Závislost uživatelů, lidé se mění ze zákazníků na „produkt“. Erodování demokracie, informační manipulace a digitální sledování oslabují suverenitu jednotlivce i státu.
Ekologická neudržitelnost současný růst je založen na spotřebě a vyčerpávání zdrojů. Takový systém může fungovat jen tehdy, dokud většina lidí nemá pocit, že ztrácí, nebo dokud není vyvinut funkční alternativní model. „Není zde nikde na světě kapitalismus nebo socialismus, ale všude na světě je jen populistický dogmatismus.“ Tohle je silná myšlenka, tvrdíš, že ideologie už nejsou o principech, ale o emocích a kontrole mas. Dříve náboženské dogma formovalo, co je „pravda“, dnes to dělá reklama, sociální sítě nebo ekonomická propaganda. Náboženské dogma, určovalo morálku a „smysl života“. Reklamní dogma, určovalo hodnoty. Ekonomické dogma určuje, co je „možné“ a „reálné“, např. „musíme růst“, „konkurence je přirozená“, „AI nahradí všechno“. Tato dogmata nejsou o pravdě, ale o udržení systému moci a kontroly.
Co nahradí kapitalismus? To je klíčová otázka. Digitální utopie, vládnou platformy, lidé „pronajímají“ svůj život. Technokratická diktatura AI řídí společnost „efektivně“, ale bez svobody. Základní příjem a volnočasová ekonomika, AI vydělává, lidé tvoří, bádají, baví se. Hybridní anarcho-síťový model komunitní ekonomiky, decentralizace pomocí technologií. Kapitalismus v digitálním věku přežije jen tehdy, pokud se promění. Pokud zůstane dogmatický, zhroutí se stejně jako náboženské nebo reklamní systémy minulosti. „Budoucnost neovládne ideologie, ale funkčnost bez chyb. A každé dogma, ať už náboženské, reklamní nebo ekonomické, má svůj konec, když přestane dávat smysl těm, kdo ho žijí.“