Globalizace není vlastní zbraní a nemá přímo za cíl dosáhnout globálního odzbrojení na věčné časy. Globalizace je spíše ekonomický, politický a kulturní proces, který spočívá ve zvýšené integraci a propojení různých částí světa. To zahrnuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, informací a lidí mezi zeměmi, což má za následek větší vzájemnou závislost mezi národy.
Odzbrojení je na druhé straně proces snižování vojenských sil a zbrojení, který má za cíl dosáhnout mírového řešení konfliktů a snižovat riziko válečných konfliktů. Tyto dva procesy globalizace a odzbrojení jsou vzájemně oddělené a mají různé cíle. Globalizace může mít jak pozitivní, tak negativní dopady na bezpečnost a mír. Na jedné straně může zvýšit ekonomickou závislost mezi zeměmi a posílit spolupráci, což může snížit motivaci k válečným konfliktům.
Na druhé straně může zvýšit konkurenci a nerovnosti mezi zeměmi, což může vyvolat napětí a konflikty. Odzbrojení je složitým procesem, který vyžaduje mezinárodní dohody, jednání a spolupráci mezi státy. Zatímco globalizace může hrát určitou roli v podpoře mírových procesů, není to zbraň, která by sama o sobě vedla ke globálnímu odzbrojení na věčné časy.
Globální odzbrojení je komplexním politickým a bezpečnostním cílem, který závisí na vůli států a mezinárodní komunitě. Globalizace nahradí lidi za stroje a programy, nejsou na světě lidi tak zde nejsou potřeba války a zbraně. Toto tvrzení se týká konceptu automatizace a jejího vlivu na pracovní trh a mezinárodní bezpečnostní situaci. Je důležité poznamenat několik věcí.
Rozvoj technologie, včetně strojů a programů, může měnit způsob, jakým se provádí určité práce. Automatizace může nahradit některé lidské práce v průmyslu a službách. To může mít různé sociální a ekonomické důsledky, včetně změn na pracovním trhu a vytváření nových pracovních příležitostí v oblastech spojených s technologií. I když rozvoj technologie může změnit povahu konfliktů a války, neznamená to nutně, že války budou zcela vymýceny.
V konfliktech hraje roli mnoho faktorů, včetně politických, ekonomických, kulturních a historických. Zbraně a ozbrojené síly mohou i nadále hrát roli v mezinárodní politice jako nástroj obrany nebo strategického vyjednávání. Změny v technologii a automatizaci mohou také mít vliv na mezinárodní bezpečnostní otázky. Například vývoj autonomních zbraňových systémů může vyvolat obavy o možné nedostatek lidské kontroly nad vojenskými operacemi a zvýšit riziko konfliktů.
Je důležité, aby mezinárodní společenství a státy řešily tyto otázky prostřednictvím diplomatických jednání a mezinárodního práva. Celkově lze říci, že technologický pokrok má složité dopady na společnost a mezinárodní vztahy.
Změny na pracovním trhu a v oblasti bezpečnosti vyžadují pozornost a plánování ze strany vlád, mezinárodních organizací a společenství, aby se minimalizovaly negativní dopady a maximalizovaly přínosy technologického pokroku. Automatizace a globalizace samy o sobě neodstraní potřebu zbraní a zabezpečení mezinárodního míru, což stále závisí na komplexní síti politických, ekonomických a sociálních faktorů.