Tato myšlenka je často vyjádřena ve známém rčení „Známost zabíjí zvědavost“. Může mít různé interpretace a platit v různých kontextech. Zde je několik možných výkladů tohoto výroku:
Ztráta zájmu: Když se stáváme odborníky na určité téma nebo získáme hlubší porozumění něčemu, může se stát, že ztrácíme zájem o další průzkum nebo objevování. Například, když se naučíme hrát na hudební nástroj nebo se naučíme nový dovednostní jazyk, můžeme ztratit motivaci pokračovat ve zdokonalování těchto dovedností, protože jsme již dosáhli určitého stupně znalostí nebo dovedností.
Nedostatek motivace: Když dosáhneme cíle nebo získáme určitou informaci, může se stát, že ztrácíme motivaci zajímat se o další podobné téma. Například, pokud se nám podaří najít odpověď na konkrétní otázku, můžeme ztratit zájem pokračovat v hledání dalších odpovědí, protože jsme již dosáhli toho, co jsme chtěli.
Nuda z rutiny: Když se dostaneme do rutiny nebo se stáváme zvyklými na určitý způsob činnosti, můžeme ztrácet zájem o nové zkušenosti. Například, pokud pracujeme na stejném projektu po delší dobu, můžeme ztrácet zájem o nové nápady nebo přístupy a držet se zaběhlých rutin, které již známe.
Je však důležité si uvědomit, že tato myšlenka nemusí platit pro všechny lidi nebo pro všechny situace. Někteří lidé se naopak cítí motivováni a nadšení k objevování a zdokonalování i poté, co dosáhnou určitého stupně znalostí nebo dovedností. Každý jedinec je jedinečný a jeho zájem o různé věci může být ovlivněn mnoha faktory, jako je temperament, motivace, prostředí a zkušenosti.