Po tramvajích po Národním divadle i po mřížích hrobu Václavova budu s tebou psáti sprostá slova. Na své sprosté školní sešity na Eiffelovku na uši cizích psů budu psáti insinuace svého snu. Však nechci jako Eliáš se dostat na nebesa před takovou vyhlídkou mi srdce i poklopec klesá vaše svoboda je pro mne ještě něco horšího než horror vacui ať ji narudo či oranžovo lakují já radši prstem kundy maluji. Až naše nápisy bude číst kdo vstává denně v půl šesté do práce jsem si jist že se dá nad zkázou světa do pláče. A až vyprázdním celou svou kloaku přijde pravá epidemie šlaku Bude mi pak to musím již teď pověděti přisouzeno otcovství všech bezprizorných dětí.
Ministerští mrchožrouti a sliz z magistrátu zalkají nad osudem tohoto státu jenž jasně zamířil už k zhoubě na cestu nechá-li taková individua bez trestu. Demonstrace všech poctivě a námezdně pracujících budou hájit svoje práva na ulicích Internacionála všech dělnických a pokrokových stran rozezvučí celý flašinet svých hran za umírající zas buržoazní třídu jež v mojí podobě tak nestvůrně se odcizila lidu jenž přece nezná jinou možnost než se dříti začež básníci mu pod nos vijí kvítí. Avšak všechno si to bude stejně rovno Na Hradčanech přesto stojí psáno.
Hovno vláda hovno demokracie a hovno svoboda hovno skvělá hospodářská prosperita národa hovno mír a hovno práce hovno sranda bez legrace hovno krása hovno umění hovno peníze bez reformy či s ní hovno láska hovno rodina hovno domovy jimž kouká hypotéka z komína hovno na ulici hovno v tramvaji hovno na nebi i v pekle skryté potají hovno v hlavě v srdci v kalhotách hovno na košili na přirození i na botách hovno v knihách hovno v spořitelně hovno mražené i špikované jemně hovno bez hlavy i korunované hovno smrdící i brilantinou mazané hovno.
Marx a hovno papež hovno revoluce hovno vaše víra hovno vaše pracovité ruce hovno naděje dokonce všech hoven meta hovno vlast a hovno vývoj světa hovno budoucnost vás čeká hovno z pokroku hovno kde domov můj a hovno ty armádo otroků s hovnem z hovna jste se narodili v hovnu žijete až jste se uhovnili pro hovno děláte v hovnech milujete od hovna k hovnu se váš život plete hovno zbožnili jste už jen ono je vaše víra hovno to jediné co ve vašem světě neumírá jen když máme.
Hovno aspoň Hovínko máme aspoň čmoud když ne už k zatopení polínko naše drahé Hovno! Pozlať nám ho pánbůh to je vše z vědomí že smrt nedává na dluh ale protože vy všichni nemáte čím platit koukáte se aspoň v hovnech ztratit. A vše co máte je cenné jak to hovno uvozhřené.