Žádná zlatá střední cesta

Mám pocit, že je všude spousta lakomých lhářů. Copak kdyby lhali ostatním, ale oni lžou hlavně sami sobě. Jsou uzavření ve svých vlastních lžích a nedokážou se podívat na realitu objektivně. Chybí jim moudrost a inteligence. Nejvíc to vnímám u dělníků. Nejhorší na tom je, že ve své pracovní pozici se těm žabomyším válkám nelze úplně vyhnout. 
 
Jsem mezičlánek mezi vedením a zaměstnanci a z obou stran je na mě je vyvíjeny tlak, abych k věcem zaujal jasné stanovisko. Jenže problém je, že mezi sebou bojují o svojí subjektivní pravdu, která leží většinou někde v půli cesty. Což se taky snažím vysvětlovat, snažím se být diplomat, ale kolikrát už bych nejradši poslal všechny do psychiatrické nemocnice. Dokonce i z lidí o kterých jsem si myslel, že jsou v pohodě se vyklubali labilní jedinci, kterým chybí rozumný úsudek. 
 
Čím to je, že jsou dneska lidi tak psychicky vadní. Přitom to jsou často lidi, kterým se v životě neděje nic strašného. Mají zdravý šikovný děti, s partnery jsou v pohodě. Naopak ti co ten život nemají navenek nic moc, jsou kolikrát víc v pohodě. Tedy jak kdo, ale celkově mi přijde, že spíš než vnějšíma okolnostmi je to daný jejich povahou. A taky ti co už si v životě něco zažili, víc chápou co je podstatný a co ne, a mají větší nadhled. 
 
Já chápu, že každý má jinou míru citlivosti, ale poslední dobou mám pocit, že mám kolem sebe dvě skupiny lidí, na jedné straně přecitlivělí labilové a na druhé až moc tvrdý lidi bez schopnosti diplomacie. Žádná zlatá střední cesta, rozumných lidí je v zaměstnání tak 1%. Díky bohu za moje dlouholeté přátele. To jsou lidi, kteří je většinou v pohodě, a který vidí věci podobnýma očima.
Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 0    Průměr: 0/5]
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené se štítky a jeho autorem je administrator. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Tento web používá Akismet na redukci spamu