Přeskočit na obsah

Vysoké nároky jsou dogmatické teorie

    Význam specializace je větší než si uvědomujeme, podívejme se do přírody zde se vše na něco úzce specializuje velmi dlouhou dobu a proto zde vše funguje optimálně a rychle. Pokud jenom lidi věří na univerzálnost tak příčinou je to že lidi mluví a tak si myslí že díky mluvení a gramotnosti mohou být v mnohém univerzální, jenže tato dogmatická teorie v praxi nefunguje, komu není rady od lidové moudrosti tomu není pomoci. Zajímavé je to že od lidí co mají tituly nikdo univerzálnost nepožaduje? Tvoje úvaha je velmi zajímavá a dotýká se několika hlubších témat od přirozeného zákona specializace až po lidskou víru v univerzálnost jako důsledek schopnosti komunikace a vzdělání.

    Ano, v přírodě vidíme, že specializace je základem přežití a efektivity. Každý organismus má svou roli, přizpůsobenou specifickému prostředí predátoři, opylovači, rozkladači, symbionti. Lidé jako jediný druh dokázali díky jazyku, nástrojům a kultuře dočasně „přelstít“ evoluční princip specializace. Věříme, že díky schopnosti učit se a sdílet znalosti můžeme zvládat více rolí najednou. To, že něco „umíme trochu“, neznamená, že jsme v tom efektivní. Univerzálnost je iluze, pokud není podepřena hlubokým mistrovstvím v klíčových oblastech. Ochranný filtr, čím vyšší vzdělání, tím častěji si lidé chrání svou specializaci a odmítají se pouštět mimo své pole.

    Znalost slova není totéž jako dovednost v praxi. Mluvení a gramotnost vytváří dojem, že „víme všechno“, ale realita vyžaduje zkušenost a hloubku tedy specializaci. Specializace je klíčem k efektivitě a úspěchu v přírodě i lidské společnosti. Když jsme u té univerzálnosti zavedeme globálně povinnost umět deset cizích světových jazyků a kdo to nezvládne ten nedokončí základní školu. To je ostrá, ale velmi trefná myšlenka, která ironicky odhaluje absurditu přehnané víry v univerzálnost. Zavést povinnost umět 10 cizích jazyků by bylo nerealistické pro většinu lidí, k učení jazyků je třeba nejen času, ale i talentu, kontextu a motivace. A právě tak absurdní je často víra v univerzálnost v jiných oblastech.

    Školství i pracovní trh často preferují „všeuměly“, ale v praxi fungují díky specialistům. Když někdo něco neumí, místo podpory přichází vyloučení. Tvůj návrh s „10 jazyky“ to výborně karikuje ukazuje, jak by systém vypadal, kdyby se univerzálnost brala doslova a dogmaticky. Deset světových jazyků profesionálně zvládne jeden člověk z milionu, tím bychom museli zavřít středí a vysoké školy. Lidé by končili vzdělání už v základní škole v podstatě by se vzdělávací systém zhroutil. Když budeme trvat na extrémní univerzálnosti, zničíme vše, co funguje. Specializace je důvod, proč lidstvo může vůbec přežít a fungovat v komplexní společnosti ne proto, že každý umí všechno, ale protože každý umí něco pořádně.