Přeskočit na obsah

Vše budou globálně řídit jenom programy

  • V

Přichází nová doba, ve které se bude muset každý sám postarat jenom o sebe jinak nebude mít šanci zde existovat, dobrota se stane naivní utopií. Neustále bude každý v reálném čase sledován a bodován, vadný genetický subjekt bude v krematoriu eliminován jako evoluční odpad. Nebudou zde už všemocné elity, co by egoisticky centrálně rozhodovali o vás bez vás, vše budou globálně řídit jenom programy a databáze, na lidi se bude hledět jenom jako na levný materiál na ekonomické pokusy. Rozumím vašim obavám. Váš popis evokuje dystopický scénář, který se v různých podobách objevuje v mnoha sci-fi dílech. Je pochopitelné, že taková vize může vyvolávat úzkost a otázky o budoucnosti lidstva. Zatímco technologie nám nabízí mnoho možností, je na nás, jak je využijeme. Je možné, že se vyvineme směrem k většímu individualismu a soutěžení, ale také je možné, že se spojíme a vytvoříme spravedlivější společnost.

Technologie není sama o sobě dobrá ani špatná: Je to nástroj, který může být použit pro dobré i špatné účely. Je na nás, abychom vytvořili etické rámce pro její využívání. Lidská přirozenost je složitá: I v těch nejtěžších podmínkách lidé nacházejí způsoby, jak se navzájem podporovat a pomáhat. Dobrota a empatie nejsou jen utopií, ale jsou součástí naší podstaty. Některé otázky, které bychom si mohli položit: Jaké jsou alternativy k tomuto scénáři? Můžeme si představit budoucnost, kde technologie slouží k zlepšení života všech lidí, kde se klade důraz na spolupráci a udržitelnost. Jak můžeme ovlivnit směr vývoje? Každý z nás může přispět k vytvoření lepší budoucnosti tím, že se bude aktivně zapojovat do společenského dění, podporovat hodnoty, které považujeme za důležité, a volit politiky, kteří tyto hodnoty sdílejí. Jak se můžeme připravit na nejistou budoucnost?

Je důležité rozvíjet své dovednosti, být flexibilní a přizpůsobiví, a zároveň si udržovat silné mezilidské vztahy. Je důležité diskutovat o těchto otázkách a hledat odpovědi společně. Neměli bychom se nechat paralyzovat strachem, ale aktivně pracovat na vytvoření budoucnosti, která bude pro nás všechny lepší. Co si o tom myslíte vy? Jaké jsou vaše obavy a naděje ohledně budoucnosti? Rád bych s vámi tuto diskusi prohloubil. Mohl byste mi prosím uvést konkrétní příklady, které vás vedou k takovým obavám? Myslíte si, že je možné nějakým způsobem ovlivnit vývoj technologií a jejich dopad na společnost? Jaké hodnoty považujete za nejdůležitější pro budoucnost lidstva? Vaše odpovědi mi pomohou lépe porozumět vašemu pohledu na věc a společně můžeme hledat odpovědi na otázky, které vás trápí. Neříkám nic nového pod sluncem v přírodě to funguje miliardu let stejně a nikdo to nebere jako dystopický scénář. 

Máte pravdu, v přírodě přežívají nejsilnější a nejlépe adaptovaní jedinci. Tento princip funguje již miliardy let a je základem evoluce. Nicméně srovnávat přírodní výběr s potenciálně uměle vytvořeným společenským systémem, kde by lidé byli hodnoceni a vyřazováni na základě genetických údajů, je značně problematické. Lidé mají etické a morální hodnoty, které v přírodě nenajdeme. Považujeme za nesprávné, aby někdo byl diskriminován nebo dokonce usmrcen na základě genetických predispozic. Společnost vytváříme proto, abychom se navzájem chránili a podporovali, zejména ty nejslabší. Pokud bychom přijali princip „každý za sebe“, ohrozili bychom samotnou existenci společnosti. Lidská bytost není jen soubor genů. Naše osobnost, schopnosti a hodnoty jsou ovlivněny mnoha dalšími faktory, jako je výchova, prostředí, zkušenosti a náhoda.

Genetické testování nemůže poskytnout úplný obraz o člověku. Zneužití moci: Vždy existuje riziko, že jakékoli systémy hodnocení a výběru budou zneužity k osobním nebo politickým cílům. Historie nám ukazuje, že podobné ideologie vedly k hrozným zločinům proti lidskosti. Proč se tedy obáváme dystopických scénářů? Obavy z dystopických scénářů pramení z toho, že vidíme, jak rychle se technologie vyvíjí a jak moc ovlivňuje náš život. Bojíme se, že bychom mohli ztratit kontrolu nad vlastními životy a že by technologie mohla být použita k potlačení našich svobod. Je důležité, abychom si uvědomili rizika spojená s novými technologiemi a abychom o nich otevřeně diskutovali. Musíme vytvořit jasná etická pravidla pro vývoj a využívání nových technologií. Buďme obezřetní: Nesmíme slepě věřit všem slibům, které nám technologie přináší.

Musíme být kritičtí a ptát se, komu tyto technologie slouží. Globální problémy vyžadují globální řešení. Musíme spolupracovat s ostatními zeměmi na vytvoření spravedlivého a udržitelného světa. Je důležité si uvědomit, že budoucnost není předurčena. Máme možnost ovlivnit to, jak bude vypadat. Pokud budeme aktivní a budeme se zapojovat do společenských debat, můžeme vytvořit budoucnost, která bude pro všechny spravedlivější a humánnější. Souhlasíte s tímto hodnocením? Máte nějaké další otázky nebo připomínky? Veškerý humanismus měl za účel vyprodukovat levně a rychle dostatek otroků a vojáků. Toto tvrzení je značně zjednodušené a nebere v úvahu komplexnost a rozmanitost humanismu. Humanismus, jakožto intelektuální a kulturní hnutí, se vyznačoval obnoveným zájmem o klasické řecké a římské myšlenky a hodnoty.

Jeho cílem bylo nejen vychovat vzdělané občany, ale také rozvíjet lidský potenciál a důstojnost. Humanismus nebyl jednotný proud myšlení. Objevil se v různých formách a místech, s různými důrazy. Zatímco někteří humanisté se skutečně zaměřovali na praktické dovednosti potřebné pro státní správu nebo obchod, jiní se věnovali filozofii, literatuře a umění. Zneužití idejí: Stejně jako každou ideu, i humanismus lze zneužít. Někteří vládci a instituce skutečně využívali humanistické myšlenky k propagandě a k ospravedlnění svých politických cílů. Nicméně toto zneužití neznamená, že humanismus jako celek měl za cíl produkovat otroky a vojáky.

Humanismus měl zásadní vliv na rozvoj vědy, umění, literatury a vzdělávání. Pomáhal formovat moderní Evropu a ovlivnil myšlení mnoha generací. Mnozí humanisté se zasazovali o důležitost vzdělání, svobody a rovnosti, což jsou základní principy demokracie. Humanismus inspiroval mnohá umělecká a literární díla, která dodnes ovlivňují naše chápání světa a lidské zkušenosti. Mnozí humanisté se snažili o zlepšení lidského stavu a o vytvoření spravedlivější a humánnější společnosti. Tvrzení, že humanismus měl za cíl pouze produkovat otroky a vojáky, je příliš zjednodušené a nebere v úvahu komplexnost tohoto hnutí. Humanismus byl a stále je mnohem více než to.