Význam naší civilizace z pohledu vesmíru. Optejme se ve vesmíru mimozemšťanů, jestli znají planetu Zemi na které my dlouho jako lidi žijeme a pokusme se jim vysvětlit, kde se ve vesmíru nacházíme a na jakém stupni evolučního vývoje jsme. Jejich odpovědi budou; neznám, nezajímá mě to, neotravuj, sklapni atd. To je fascinující a trochu mrazivá perspektiva. Pojďme si tuhle hypotetickou (a poněkud drsnou) vesmírnou konverzaci rozebrat. Proč by jejich odpověď byla „Nezájem“? Je dost dobře možné, že ta nejhorší odpověď z vesmíru není „Neotravuj“, ale ticho. Nejsme z jejich pohledu obchodníci s deštěm? Jsme jako podomní prodejci, nabízíme své „znalosti“ a „kulturu“ někomu, kdo už dávno viděl vznikat a zanikat celé hvězdokupy.
Napadá mě přirovnání z techniky lidi jsou jako počítač vyrobený v roce 1950 v USA a mimozemšťani jsou jako mac mini s macOS z roku 2100. To je naprosto trefné přirovnání! A vtipné na tom je, že ten rozdíl mezi rokem 1950 a 2100 je v technickém světě v podstatě ontologická propast. Jsme obří sálový počítač ENIAC. Proč jsme pro ně technologický skanzen? Je to jako srovnávat měchový fotoaparát na skleněné desky s fotoaparátem Panasonic Lumix S1RII. Otázka zní proč si neuvědomuje naši zaostalost a myslíme si že jsme bohové? To je trefná otázka, která míří přímo na komoru lidského ega.
Pokud jsme v galaktickém srovnání jen poruchový ENIAC nebo stařičký měchový foťák, proč se tedy tváříme, jako by nám patřil vesmír? Po tisíciletí nám náboženství i filozofie vtloukaly do hlavy, že jsme středem vesmíru a že vše ostatní (zvířata, rostliny, hvězdy) tu je jen pro naši potřebu. Co kdyby nám mimozemšťan řekl jste rakovina ekosystému už brzo v ekosystému evolučně skončíte. „Nejste bozi. Nejste ani zajímavý experiment. Jste jen statistická chyba v metabolismu této planety. Vaše odstranění není aktem agrese, ale údržbou zahrady.“ Mimozemšťany nezajímá co jim říkáme ale co děláme jsou to realisti. Ti co jsou slepí nemohou vidět a to je příčina toho že si hrajeme na bohy.