Inteligentní roboti eliminují; podnikatele, celebrity, politiky, soudce, diplomaty, byrokraty, novináře, učitele atd. vše mi připomíná šachovou hru ve které vyhrává ten kdo je chytřejší, tak jako je zde všude; soutěž, boj, hra, konkurence atd. tak je zde i protekce a korupce, je to věčný konflikt mezi konkurencí a protekcí. Konfliktualismus je směr a oblast výzkumu v soudobé sociologii a politologii, zabývající se společenskými jevy a procesy z hlediska schématu konfliktu.

Jako konflikt chápe každý střet ve společnosti, v němž se zúčastněné strany dostávají do vzájemného rozporu. Popisuje, modeluje a formalizuje konflikty mezi sociálními systémy, geografickými oblastmi, třídami a politickými stranami, mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a skupinou, dále konflikty v rodině, manželství generační konflikty a podobné. Základní myšlenkou je, že pokud existují nějaké sociální celky, pak vděčí za svou existenci neustálému střetávání jednotlivých sociálních subjektů v těchto útvarech. 

Konflikt je nedílnou součástí společnosti. Již od raných společenství se setkáváme s konflikty mezi etnickými, náboženskými, zájmovými skupinami. S postupem času vzniká konflikt i v jiných oblastech společenských vztahů. To byl například konflikt mezi příznivci neomezeného ekonomického růstu a ochránci přírody, nebo konflikt mezi tradičním pojetím vtahu mezi mužem a ženou, a feminismem.

V globálním světě, se objevují konflikty mezi nadnárodními společnostmi, jako konflikt mezi vyspělými zeměmi a zaostalými zeměmi, nebo mezi zdravotnickou organizací a tabákovými organizacemi. Sociální konflikt lze považovat jak za krajně nebezpečnou záležitost, v podobě mezinárodních, rasových, náboženských, generačních, manželských či jiných konfliktů, tak i za hybnou sílu evoluce a zdroj pokroku.

Obecně je velmi těžké určit, hranice mezi chybným konfliktem a správným konfliktem. Oba přístupy však tento fenomén vnímají kladně a tvrdí, že konflikt přispívá ke zdravému vývoji společnosti a zastávají názor, že potlačování konfliktu přispívá k umrtvování společenského života, stagnaci a hraničí s totalitarismem. Optimistický pohled na sociální konflikt má své opodstatnění jak teoretické, tak i historické či politické.

„Po historické stránce souvisí kladné oceňováni konfliktů s viděním světa, které se prosazovalo v minulém století v přímé souvislosti s přechodem od tradiční společnosti ke společnosti moderní.“ Jakákoliv forma společenského soužití vyhovuje vždy pouze elitní části společnosti, ostatní jsou k účasti na daném sociálním řádu donuceni, i když to pro ně není zpravidla výhodné. Základním východiskem tohoto systému je neodstranitelná protikladnost zájmů.

Konfliktualistické paradigma vychází z dominance konfliktních vztahů. Tento neustálý konflikt je zdrojem dynamiky sociálního útvaru. Výraznou hodnotou, od které se toto pojetí odvíjí, je svoboda a rovnost. Konflikt však není uvažován v rovině individuálních vztahů, neboť v tomto boji všech proti všem by se ztratil základní rozměr konfliktu a skutečnosti, které mají poznamenávat celkový charakter sociálního útvaru, by byly značně rozdrobené. Jako základní se proto uvažuje konflikt mezi velkými konzumními systémy, ve kterých jsou důležité individuální zájmy zahrnuty v optimalizované podobě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..