Totalitní stát si hraje na boha

Bez profesionální práce nemá život smysl. Neustále je zde snaha nahradit profesionální práci otroctvím, následkem je mnoho nemocí tělesných a psychických, dobrota je v konzumní civilizaci žebrota. Otroctví evolučně neskončilo, jak nám tvrdí elity, co nás ekonomicky a psychicky zotročují, otroctví se jenom optimálně přizpůsobilo nové konzumní civilizaci, pořád platí to, že nadbytek je možný díky nedostatku a úspěch je možný díky neúspěchu.

Život je hrou a bojem o existenci, to, co neuspěje je potrestáno otroctvím nebo smrtí, pravidla zde určují elity nebo situace, není zde ten, co by se dokázal zavděčit všem, následkem je pokrytectví a reklama, vše zde jsou jenom příčiny a jejich následky, a tak je zde evoluční proces který neustále eliminuje to co je chybné nebo nekvalitní. Je snadné soudit a je těžké pochopit, proč je vše tak jak to je a není to tak jak to my chceme egoisticky mít.

Ten druhý je; vůl, pitomec, blázen, blbec atd. je pro nás těžké si přiznat to že jsme jenom číslem ve statistice a miliony zbytečně mrtvých lidí ve zbytečné válce, to je jenom statistika. Pandemie nás zastihla nepřipravené, a tak nám globálně způsobila obrovské ekonomické a psychické škody a eliminovala mnoho milionů lidí, žijeme zbytečně dlouho protože se společnost dobře stará o staré a nemocné lidi. Problémem je chybné přerozdělování peněz mocnou elitou, stát nevytváří žádné peníze, on umí jenom peníze vybrané a daních a clu utrácet a přerozdělovat, zde je příčina našeho otroctví, bohatý stát je zde díky tomu že je pracující lid chudý.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *