Ano, tvůj mozek je špatně naprogramovaný počítač

Z díla poznáváme tvůrce, podívejme se statisticky na lidský mozek a zjistíme, že je to špatně naprogramovaný počítač, podívejme se na programy, které vytvářejí programátoři je to samá chyba, protože programátoři mají špatně naprogramovaný mozek a nedokážou tak bezchybně programovat.

Je to marnost se snažit vysvětlit programátorům jak se správně programuje. Naštěstí se už blíží doba, kdy robot prezident bude vyznamenávat roboty, lidi budou muset opustit digitální civilizaci a skončí v rezervacích daleko od civilizace a zde se oddělí muži od žen, aby se lidi už dále nerozmnožovali jako myši.

Tak jako špína způsobuje mnoho tělesných nemocí, tak i informační špína způsobuje to, že je mozek nemocný a tak nefunguje normálně, pokud navštívíte zaostalé kultury tak zjistíte, že zde lidi žijí ve špíně, která je fyzická a psychická, boj se špínou prioritou pokud chceme odstranit zaostalost spojenou s nemocemi tělesnými a psychickými.

Minulost je plná chyb kdy se díky protekci dostávali k moci a bohatství lidi co lhali a kradli, následkem byla dogmatická totalita, ve které mohli člověka eliminovat bez soudu, jenom proto, že měl; jinou rasu, jinou víru, jiné myšlení, atd. kdo nejde jako ovce s námi, ten jde proti nám a bude eliminován. Společnost smí lidi vraždit a nikdo jí nepotrestá, pokud jedinec vraždí tak je za to tvrdě potrestán, co je dovoleno těm, co mají moc a bohatství to je zakázáno těm, co jsou bezmocí a chudí.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Ano, nepouštějte k tomu vysokoškoláka

Pokud je baterie zapuštěná ve zdi, je montáž nové baterie jednoduchá a rychlá, jenže existují baterie zapuštěné do umyvadla nebo do kuchyňské linky, problém je v povolení mosazné matky, která někdy díky korozi pevně drží a dostat se k této matce je prostorový problém, navíc je zde většinou málo světla a musíte si lehnout na zem. Pokud máte trubkový klíč tak s matkou nejsou problémy, někdy je u baterií místo klasické 12 mm matky jiný rozměr, je třeba v EU sjednotit velikost matky a dodávat s baterií trubkový 12 mm klíč.

Dalším problémem u baterií je výměna keramické vložky, dělá se několik velikostí vložky a potřebujete pro výměnu malý inbus klíč a pevné nervy. Rozhodně si zavolejte profesionálního instalatéra, na nepouštějte k tomu vysokoškoláka co nikdy nepracoval rukama, následky by mohli být katastrofální, vysokoškolák skončí v psychiatrické nemocnici, rozbije umyvadlo, vyplaví sousedy, atd. Právě k nám do Bohnic přivezli jednoho profesora, co vyučuje programování, co se pustil do výměny baterie a tak mám informace, které vám mohu poskytnout. Profesor nezvládl povolení matičky a tak rozmlátil umyvadlo, vyplavil sousedy, zmlátil manželku.

Pohled na pákovou baterii však ve mně nevyvolal zhola nic. Není se, ale čemu divit. Není mi znám jediný případ, kdy by archeologové vykopali neandrtálce s francouzákem v ruce. Laicky proto předpokládám, že autor daného klišé vycházel z myšlenky, že se jedná o tak triviální opravu, že na ní nelze nic pokazit. Dovolte mi, abych tento hluboce zakořeněný omyl vyvrátil.

Ačkoli páková baterie vypadá nerozebratelně, dá se poměrně jednoduše opravit. Stačí vyjmout keramický vnitřek, zanést jej do obchodu a koupit nový. Vzal jsem ze skříně šroubovák a zručně oddělal krytku na páce. Pod ní jsem měl podle návodu spatřit šroubek, který drží páku na baterii. Mou páku však držela tma. Až světlo z kola odhalilo inbus. Vytáhl jsem imbusový malý klíč, takže jsem povolil šroubek a kýváním sundal i páku. Když jsem odšrouboval mosaznou matici, objevila se konečně kartuš.

Tu jsem snadno vyjmout dvěma prsty a odejít s ní do obchodu. I zde však došlo k určitému rozporu mezi teorií a praxí. Sled mých činností k vytažení kartuše by šel heslovitě vyjádřit následujícími body: sundaní čepice a zimní bundy, zapnutí počítače, nalezení návodu na YouTube a ujištění se, že kartuši už opravdu nic dalšího nedrží, páčení, točení, kývání kartuší pomocí ruky, pocity marnosti a sundání mikiny, páčení, točení, kývání kartuší pomocí kleští, prasknutí kartuše, rozhovor syna s otcem na téma co drží kartuše, páčení, točení, kývání kartuší rukou i kleštěmi, poslechnutí rady otce, abych zašel do obchodu a zeptal se tam, „To tam fakt nedrží nic dalšího. Jenom to tam za ty roky tak zatvrdlo. Klidně to rozmlaťte,“ ujistila mne prodavačka (!),

Když jsem jí dovyprávěl o svých patáliích. Dokonce jsem své vyprávění doplnil i obrazovým doprovodem na foťáku, ale snímek kartuše stále zapuštěné do baterie jí pouze pobavil. „Až ji budete mít venku, tak mi ji doneste. Já musím vidět spodek.“ Pln úvah o nástrahách kladených do mého života zákeřnými výrobci pákových baterií jsem dorazil domů. Protože jsem stále měl v kohoutku alespoň trochu těsnící kartuš, zapnul jsem vodu a naplnil kýbl a dva hrnce. Nevěřil jsem v tu chvíli nikomu a ničemu a potřeboval jsem se zabezpečit před možností, že můj typ kartuše bude pouze na objednávku za dva týdny.

„No jo, lidi mi to nosí takhle rozmlácené, to je normální,“ ujistila mne prodavačka zhruba o čtyřicet minut později, když jsem před ní vysypal hromádku plastu, kterou jsem kleštěmi vytrhal ze své baterie. Pak se na to ale podívala pozorněji a dodala: „No jo, ale vy jste nevzal spodek…“ „Co že?!“ „No jo. Ta kartuš se vyláme, ale ten spodek tam někdy zůstane. Musíte to vybrat až na kov,“ prozradila mi další instalatérské tajemství. Pak se nade mnou ale smilovala a i z dané hromádky vydedukovala, že to nejspíš bude krátká kartuš. Prodala mi ji a ujistila mne, že až vyndám zbytek té staré, novou tam jen snadno vsunu a mému utrpení bude konec. „Hrůzný konec je lepší než nekonečná hrůza,“ pomyslel jsem si zoufale, když jsem doma vybral zbytek staré kartuše a dostal se až na kov. Nová, která měla tak snadno zapadnout, nezapadla.

Dva výstupky, které vyčnívaly z její spodní strany, zkrátka nepasovaly do dvou dírek v mé baterii. Jako diplomovaného systémového inženýra a informatika mne samozřejmě napadlo použít na oba objekty 3D-scanner a posléze pomocí počítačové modelace zjistit, kde je závada. Nakonec jsem však zvolil řešení jednodušší, byť výrazně trapnější. „No jo, to je dlouhá, to je jasné,“ řekla prodavačka, když jsem před ni vysypal i poslední zbytky staré kartuše a svého ega. Vyměnila mi kartuš a ujistila mne, že tentokrát už to bude všechno správně. Přestože se mi v hlavě honily depresivní úvahy o poklesu ceny bytu z důvodu nefungujícího vodovodu, byly mé obavy zhola zbytečné. Nová kartuš zapadla stejně jako na videu, které se tak ukázalo být užitečným pomocníkem při opravě pákové baterie.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Profesionál co pracuje jako amatér

Z díla poznáme tvůrce, slova mohou klamat, ale dílo klamat nemůže, protekcionismus umožňuje to, že profesionál pracuje jako amatér a je jedno o jakou specializaci jde a jak veliké má profesionál vzdělání. Amatéři dělají amatérské chyby to je logické, profesionálem se stáváme teprve díky velmi dlouhé praxi, teorie v praxi většinou nefunguje. Soused co je pod mým bytem si stěžoval že má na stropě na záchodě flek, profesionál kterého ke mně poslalo bytové družstvo zde dlouho opravoval něco, co nebylo třeba opravovat, nakonec jsem si tu závadu sám našel a sám jsem jí opravil. Šlo o vadný odpad od umyvadla, který před 30 lety instalatér neudělal podle normy, podle hesla po mě potopa. Ano, musíme dělat s tím, co máme, profesionálů co pracují profesionálně je veliký nedostatek, a následkem je blbá nálada a tak lidi kouří cigarety a pijí slivovici nebo chodí na sociální sítě a prosí o pomoc.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Palačinkový syndrom

Věřte mi to nebo ne, palačinky jsou tím nejlepším cvičením, když obracíte palačinku ve vzduchu, zatímco druhou rukou držíte hladové konzumenty stranou od rozpálené plotny. Vyváženost se tu projevuje především v přípravě těsta, které nesmí být ani moc husté, protože by se nerozlilo na pánvi, ani moc řídké, díky čemuž by se palačinka trhala.

Dále se správná dávka přiměřenosti projevuje i v teplotě pánve, neboť špatně vyhřátá pánev palačinky opět trhá, zatímco moc horká pánev je dokáže v mžiku spálit. A když už se vám povede krásně kulatá palačinka, která nemá žádnou stranu šišatou a ani se nevyznačuje zvláštně roztřepenými cancoury, ještě je tu otázka, zda má taky správnou tloušťku a není náhodou příliš tlustá.

Protože ty nejkrásnější palačinky, jak známo, jsou tenké. Stejně jako u bramboráků, i zde platí, že to největší tajemství receptu se skrývá ve správně zvolené pánvi. Nejlepší, nejtenčí, nejdokonalejší palačinky uděláte v keramické pánvi. Vůbec se nemusíte bát, že by keramické dno palačinku nalepilo a pak už nikdy nepustilo. Naopak.

Keramická pánev je ta nejdokonalejší nepřilnavá pánev na světě, pokud víte, jak s ní zacházet. Kouzlo keramiky spočívá v tom, že umožní rozlít palačinkové těsto opravdu dotenka. Druhé kouzlo spočívá v lepším propečení, protože keramika způsobuje hezčí, výraznější zezlátnutí a když se zdaří, tak i křupavý krajkový okraj.

Keramická pánev má ráda, když ji nejprve rozehřejte nasucho a naprázdno. Teprve když do sebe dno nashromáždí dost tepla, je připravena k použití. Pak stačí jen pár kapek oleje, které se v podstatě samy od sebe rozlijí po teplém dně, a můžete přistoupit k nalévání a rozlévání těsta. Jakmile se palačinka po spodní straně dost opeče a na vrchní straně zaschne a zatáhne, můžete ji lehce obrátit z pánve se odlepí sama, bez násilného odškrabávání a zbytečného spílání. Stává se, že se první palačinka nepovede. Pokud vás zajímá, proč se první palačinka trhá, zde je moje teorie.

Většinou za tím stojí zatím ještě málo vyhřátá pánev, trochu se před tím můžete pojistit tím, že na ni použijete do pánve o něco víc oleje, než na další palačinky v řadě. Na palačinky potřebujete jen pár surovin: vejce, mléko a hladkou mouku. A špetku soli, pochopitelně. Mléko dělá těsto řidším, takže se lépe rozlije. Za tenkými palačinkami stojí dostatek mléka v těstě. Pokud se těsto nerozlévá dotenka podle vašich představ, zkuste k němu přilít několik lžic mléka. Účinkům mouky značně pomůže, když jí dáte čas nabobtnat.

Proto se těsto ve spoustě receptech nechává hodinu odpočinout v lednici. Jestliže chcete mít palačinky hotové během pár minut po příchodu z práce domů, zadělejte si těsto už ráno nebo den předem. Tak dlouhý odpočinek mu vůbec neublíží. Palačinky, jak známo, patří k jídlům, které mizí pod rukama. Tempo jejich přípravy se nikdy nevyrovná tempu konzumace.

Ze své zkušenosti k tomu ještě dodávám, že toto pravidlo platí za všech okolností a vůbec nezáleží na tom, jak velký si uděláte náskok a na kolika pánvích najednou palačinky pečete. Jakmile máte poblíž strávníky, rozlučte se s myšlenkou, že byste mohli být rychlejší než on. Dokonce si všimněte, že když zrychlíte vy, zrychlí i oni, řešením je vyhnat mlsné strávníky ven z bytu a nepustit je do bytu do té doby než jsou palačinky hotové.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Kde je konec kruhu?

Konec kruhu je v nekonečnu, proto si myslíme, že kruh je nekonečný. Co je to vlastně nekonečno? U starých objektivů byla možnost zaostřit na nekonečno, to znamenalo, že od určité vzdálenosti je zde už nekonečno, u každého objektivu byla ale tato vzdálenost jiná. Nekonečno je tak daleko že nemá smysl se snažit nějak tuto vzdálenost změřit. Logicky pokud je konec kruhu v nekonečnu tak je i začátek kruhu v nekonečnu, jsme povrchní a tak vnímáme jenom to co je nám blízké a nevnímáme co je v nekonečnu.

Stvoření vesmíru a života bylo možné díky tomu, že v nekonečnu byl počátek vesmíru a života, je pro člověka možné se nějak dostat nekonečně daleko v prostoru a času? Teoreticky je to možné, prakticky to ale možné není, protože jsme omezení mnohým, a tak se nikdy nedostaneme nekonečně daleko, abychom mohli prozkoumat vznik vesmíru a života. Takže je třeba přepsat knihy, ve kterých jsou chyby o stvoření vesmíru a života, lidi dělají chyby, protože jsou velmi povrchní.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Jak být geniálně normální

Vše je zde proces, který směřuje k cíli, abychom zde mohli existovat tak se přizpůsobujeme situaci, pokud jsme od narození v ubohé situaci tak se z nás stanou ubožáci, starat se o ubožáky není ekonomické a tak se staráme jenom o bohaté lidi, tím se kulturní civilizace dostává do problémů, na které není řešení, ubožáci rostou jako dříví v lese a podle toho s nimi i bohatí jednají. Na počátku jsme nepopsanou knihou, a jakmile se staneme dospělými tak už jsme popsanou knihou, do které nelze nic nového zapsat.

Nejsme optimálně připravení na to být geniálně normální, protože naši rodiče byli ubožáci a podle toho s námi jednali. Zde se dostáváme k rozdělní lidí na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole, nemůže být spravedlnost tam, kde není rovnost a svoboda, ti co jsou dole, jsou otroky těch, co jsou nahoře. Není zde demokracie, je zde kleptokracie, vládnou nám lháři a zloději, o tom konzumní civilizace je. Jak být geniálně normální? Je to o štěstí, musíte se narodit rodičům, co jsou nahoře, a tak se o vás postarají, a nebudete jako dítě muset žít jako dříví v lese.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Vlk, je vlku, vlkem

Ano, tvoje hlava je plná dezinformací. Přiznej se k tomu, že je tvoje hlava plná dezinformací, a následkem je to, že jsi naivní hlupák, se kterým mohou ti, co jsou nahoře snadno manipulovat, pomocí dezinformací. Neukazuj pokrytecky na druhé, že to jsou naivní hlupáci, začni se změnou u sebe, nebuď zbabělec, je třeba začít s velikým úklidem tvojí hlavy plné dezinformací.

Dezinformace jsou postavené na tom udělat z vlků ovce, vlkům je tak dlouho dezinformacemi vymýván mozek až si vlci myslí, že jsou ovce. Vlk, je vlku, vlkem, o tom to je, člověk člověku vlkem, to je klasická dezinformace, jsme vlci, z díla se pozná tvůrce. Vše je zde jenom hra podle pravidel, která určují vlci, co jsou nahoře vlkům, co jsou dole, je to proces ve kterém je snaha pomocí dezinformací z vlků udělat ovce, jenže v našem podvědomí je pořád utajený vlk.

Války v nahotě odhalují to, že jsme vlci a že nejsme ovce, ve válce je vše vlkům dovoleno, o tom to je! Toužíš po tom být úspěšným, tak přestaň být ovcí a staň se vlkem, vyčisti si hlavu od dezinformací, pravda je v lidové moudrosti, (Koho chleba jíš, toho píseň zpívej) lež je v televizi a na internetu. Mohamedáni se chovají jako vlci, a odmítají být ovcemi, a my to nechápeme, protože myslíme jako ovce, s mohamedány máme v Evropě problémy už mnoho století, podobné problémy máme i s Romy.

Pokud někdo pomocí střelné zbraně na ostrově povraždí 77 cizích lidí tak on se chová jako vlk a my to zase nechápeme, a tak toho zlého vlka zavřeme do vězení na mnoho let. Dezinformace z nás udělali ovce, které se nebrání tomu, že jsou v koncentráku eliminované po milionech, ve jménu nové čisté rasy. Ano, musíme zvýšit dvojnásobně výdaje na zbrojení, ovce se nám přemnožili a tak je musíme ve třetí světové válce povraždit, a ti co vyhrají si zase svět rozdělí tak, aby byli ti, co jsou nahoře dlouho spokojení.

Díky za vaše ohodnocení
[Celkem: 1    Průměr: 5/5]