Jak optimálně spláchnout sračky do hajzlu

IMG_4665

Zdánlivě to není problém, stačí stisknout páčku nebo zatáhnout za šňůrku, jenže nejsou zde jenom lidské sračky v na záchodě, které zde splachujeme, když se z podoby konečně vysereme. Možná si to neuvědomujete, ale po celý náš život v této kulturní civilizaci se musíme brodit v nejrůznějších sračkách a nemůžeme tyto sračky spláchnout do hajzlu, abychom od nich zde měli pokoj. V přírodě se sračkami není žádný problém a příroda si umí se sračkami optimálně poradit a promění je v hnojivo pro rostliny, je sice pravdou že příroda je zde od počátku stvoření života což je nekonečně dlouho, oproti tomu jak krátkou dobu je zde naše ubohá kulturní civilizace která se rozhodla, že se na přírodu vysere a bude si žít podle svého. Problémem civilizace je to že není živá na rozdíl od přírody, vše zde má pevné jisté místo a změnit zde cokoli to je obtížné a mnohdy i nemožné. 
Kdysi velmi dávno vznikl velmi zajímavý výrok,, nechte mrtvé, ať pohřbí mrtvé”, zdánlivě jde o nesmysl, copak mrtvý člověk, může pohřbít mrtvého člověka? Samozřejmě že tělesně mrtvý člověk, nemůže pohřbít tělesně mrtvého člověka, ale pokud je člověk duševně mrtvý, může on pohřbít tělesně mrtvého člověka. Mnozí namítnou, že pokud by byl člověk duševně mrtvý, byl by logicky i tělesně mrtvý, protože tělo nemůže existovat bez živé duše, to je pravda ale mnohá duše je sice natolik živá, že dokáže zajistit tělu jeho funkci, ale už není natolik živá, aby dokázala zajistit tělu i plnohodnotný šťastný život. Příčinou zde je to, že se tato duše narodila do světa, kde je mnoho sraček které nikdo nespláchnul do hajzlu, nejde zde o sračky z lidského těla, ale jde zde o civilizační sračky které ničí lidskou duši. 
Nejspíše jste dosud neslyšeli o tom, co jsou to civilizační sračky, které nám způsobují mnoho problémů a neumíme je spláchnout správně do hajzlu. Civilizační sračky to jsou naše civilizační myšlenky, které se snažíme násilně realizovat, jde zde o nejrůznější naše civilizační a kulturní ideály ze kterých vznikají civilizační a kulturní normy podle kterých myslíme a žijeme. Nejvíce civilizačních sraček zde produkují mocné a bohaté autority, které většinou mohou i rozhodovat o nás bez nás. Občas se setkávám osobně nebo neosobně s mocnými autoritami a jsem vystaven těmto ubohým civilizačním sračkám, které nemohu okamžitě spláchnout do hajzlu, aby zde dlouho nesmrděli. 
Je možné s tímto problémem něco vůbec učinit, nebo zde jde o neřešitelný problém a musíme se smířit s tím, že po celý život budeme muset žít v těchto civilizačních sračkách? Jediné, co můžete, s tímto probléme učinit, je opakovat si často a rádi tuto jednoduchou myšlenku. Díky Bohu se smát všemu mohu, tak to je že mi vše k smíchu je. Pokud se změní vaše myšlení je zde možnost že si uvědomíte to že je třeba všechny tyto civilizační sračky třeba spláchnout do hajzlu a čím více lidí bude chtít tyto civilizační sračky spláchnout do hajzlu tím rychleji dojde i k tomu že časem konečně i dojde k tomu, že se civilizační sračky spláchnou do hajzlu a už nebudou muset mrtví, pohřbívat mrtvé.

Nápravný ústav pro příživníky

IMG_4700

Naše zařízení pracuje levně a rychle, příživník vyplní u počítače dotazník, ten umělá inteligence zkontroluje a potom se příživník optimálně eliminuje v nejbližším krematoriu, nejsou příživníci tak nejsou s příživníky problémy, nemá smysl draho a pomalu opravovat to co už nejde opravit, musíme škrtat náklady, kde se dá, mnozí namítnou, že je to od nás asociální jednání, a že bychom měli dát příživníkům šanci se změnit, tak že se začlení do konzumní civilizace. 

Za vším jsou dneska peníze, láska je zde jenom za peníze, nemáš peníze tak jsi příživník a tak skončíš automaticky v nápravném ústavu pro příživníky. V přírodě je to stejné zde ten kdo se nesnaží je taky eliminován, vše je zde hra podle pravidel, nepřizpůsobíš se pravidlům hry tak skončíš v nápravném ústavu pro příživníky, příživníků je na světě jako sraček a podle toho je třeba i s nimi jednat, sračky se splachují do hajzlu to je logické. Podívejte se na Miloše Zemana, je velmi starý a těžce nemocný, přesto pracuje jako prezident, kdo chce, ten si zde práci jistě najde.

Domov máme tam, kde máme protekci

IMG_4653

Vše v nás a okolo nás je v pohybu a tak je domov iluze, která z dálky vypadá reálně. Vše je zde nekonečné množství her a každá hra má svoje pravidla, pokud bychom se podívali do našeho těla a naší duše tak zde najdeme miliony her a každá hra má svoje pravidla, navíc neustále staré hry zanikají a vznikají v nás nové hry, okolo nás je to stejné taky je zde miliony her a každá hra má svoje pravidla, tvrzení vím, že nic nevím přesně vystihuje realitu, ve které existujeme, podíváte se do zrcadla a řeknete si, to nejsem já, kdo já ale vlastně skutečně jsem. 

Jsi složitý dočasný evoluční experiment, který byl evolucí vyroben a výchovou nastaven aby zde dělal otroka konzumnímu systému, naším otrokářem je situace, ona nám určuje, jestli se budeme mít dobře nebo zle. Problémem je že když se k jednomu přiblížíme, tak se od jiného zase vzdálíme, většina lidí na světě má psychické problémy, a tak konzumuje léky na psychiku, nebo kouří cigarety a pije alkoholické nápoje. 

Neustále zde někdo naříká a prosí o pomoc, proč jsme dobří a pomáháme těm, co si naši pomoc nezaslouží? Příčinou je to, že jsme pokrytci, co si zde hrají na to, co nejsou, vše je zde o pokrytecké protekci, nepřizpůsobiví příživníci se zde mají velmi dobře, protože zde mají protekci, proto od nás nechtějí odejít do ciziny, protože zde by už protekci neměli. Domov máme tam, kde máme protekci, jakmile o protekci přijdeme, tak ztratíme domov, a máme z toho blbou náladu, dokud má kráva mléko, tak má i tele, o tom to je.