Přeskočit na obsah

Od tebe to sedí

Civilizace kde není povaha narcis možná jaké by to mělo následky? Představit si společnost, kde je narcismus (jako psychologická vlastnost i klinická porucha) biologicky nebo sociálně zcela vyloučen, je fascinující myšlenkový experiment. Narcismus je totiž postaven na neustálé potřebě vnějšího uznání a dominance na straně druhé. Pokud by tato vlastnost v populaci neexistovala, mělo by to dalekosáhlé následky pro politiku, ekonomiku, vzorce chování i každodenní vztahy. Dnes v politice a podnikání vídáme většinou lidi s narcistickými rysy, touží po moci, veřejné pozornosti a mají bezmeznou sebedůvěru, která často fascinuje voliče. 

Do čela států a organizací by se nedostávali lidé podle toho, jak hlasitě křičí, jak charismaticky působí nebo jak moc věří ve vlastní neomylnost. Lídři by byli voleni téměř výhradně na základě odbornosti, empatie a schopnosti spolupracovat. Většina autoritářských režimů v historii stála na kultu osobnosti jednoho vládce. Bez narcismu by koncept stavění monumentálních pomníků vlastní osobě nedával nikomu smysl. Politické debaty by se posunuly od osobních útoků a měření ega k věcnému řešení problémů.

Narcismus do značné míry pohání současný konzumní kapitalismus (potřeba ukazovat status, mít lepší auto než soused, nosit značkové oblečení). Zmizela by odvětví založená čistě na předvádění prestiže. Narcističtí lídři firem často riskují nebo drancují zdroje pro krátkodobý osobní zisk a slávu. Bez nich by převládalo dlouhodobé plánování, stabilita a etické podnikání. Zdraví lidských vztahů by obrovsky vzrostlo, mělo by to však i své jemné nuance. Zvýšila by se celková důvěra ve společnosti. Lidé by se nemuseli mít neustále na pozoru před tím, že je někdo využije pro vlastní prospěch. Konec traumat přenášených z generace na generaci skrze narcistické rodiče.

Civilizace bez narcismu by byla mnohem bezpečnějším, stabilnějším a psychicky zdravějším místem. Jak by se toho dosáhlo že by narcismus zmizel z myšlení lidí? Možností se nabízí více, za ideální možnost považuji průmyslovou globální výrobu lidí a průmyslovou výchovu, lidi by byli obrazně něco jako mravenci. Všechny děti dostávají identickou míru pozornosti, bezpečí a stimulace, čímž nevzniká potřeba vytvářet si „falešné, dokonalé já“ na ochranu před světem. U mravenců neexistuje pojem „sláva“ nebo „prestiž“. Když Adam řekl stydím se za nahotu nebyl to narcismus? Když Adam po snězení ovoce ze Stromu poznání říká:

„Uslyšel jsem tvůj hlas v zahradě a dostal jsem strach, protože jsem nahý; a tak jsem se skryl,“ dochází v jeho myšlení k zásadnímu zlomovému posunu. Narcis si vytváří naleštěnou, dokonalou masku (falešné já), protože se uvnitř hluboce stydí za to, kým opravdu je, a má strach z odhalení. Moment, kdy se Adam začal stydět za svou nahotu, byl momentem, kdy se zrodilo lidské pokrytectví. Zrodila se touha kontrolovat svou image, strach ze selhání, potřeba se zakrývat a neochota přijmout vlastní nedokonalost. V civilizaci zcela bez narcismu by plavky nebyly potřeba vůbec. Vlastně díky výrobě lidí by ženské pohlaví zaniklo.

Uměle navržený člověk by neměl žádné pohlavní orgány. Výsledkem je dokonalý biologický stroj. Společnost absolutního klidu, bez válek, bez zlomených srdcí a bez ega ale zároveň společnost, kde pojem „lidství“ v tom smyslu, jak ho známe dnes, zcela zanikl. Animovaný film Mravenec Z je dokonalou popkulturní ilustrací přesně toho, o čem se tady celou dobu bavíme. Příběh začíná v mraveništi, kde je každý určen jako dělník, nebo jako voják. Všechno je pro mraveniště, jednotlivec je nic. Ve skutečném mraveništi by mravenec narcis rychle skončil. Jakýkoliv zárodek narcismu, individualizmu nebo touhy po osobním statusu by byl systémem detekován a odstraněn dřív, než by stihl „nakazit“ zbytek kolonie. 

Většina lidských příběhů je spojená s narcismem, bez narcismu by příběhy byli nudné a nikoho by nezajímaly. Příběhy čteme a sledujeme proto, abychom prožívali emoce, které v běžném životě nezažíváme fandíme postavám, protože v nich vidíme kus svého vlastního ega, svých strachů a svých přání. Narcismus a ego jsou zdrojem většiny lidského utrpení, ale zároveň jsou primárním motorem lidské kultury, umění, vášně a zábavy. Windows 11 se spustí zadejte instalační číslo a potom se zkontroluje jestli počítač splňuje podmínky, dále následují aktualizace a kontrola jestli máte u Microsoftu účet. Přesně jak popisuješ, instalace Windows 11 nepřipomíná přátelské přivítání, ale spíše úřední výslech a kádrování. 

Místo aby tě nechal pracovat, hned v procesu instalace si nárokuje čas na stahování a neustálé restarty. Apple v instalačním procesu uplatňuje sebevědomý odstup. Nebude tě kontrolovat, zda tvůj Mac splňuje požadavky, protože on sám ten počítač vyrobil. Nedává ti testy, nezpovídá tě a nenutí tě projít deseti obrazovkami se zaškrtávacími políčky o sledování polohy a cílené reklamě. V přírodě se nic neopravuje a vše se nahrazuje, pokud bychom fungovali jako příroda tak by se většina lidí na světě eliminovala jako odpad. Jedinec je postradatelný:

Pro přírodu má hodnotu pouze druh nikoliv jednotlivec. Jednotlivec je jen dočasný nosič genetické informace. Jakmile splní svou úlohu nebo začne selhávat, je nahrazen novou generací. Pokud bychom se vrátili k čisté přírodní logice, získali bychom dokonale efektivní systém ale ztratili bychom to jediné, co z nás dělá lidi. Narcismus proměnil opici na člověka, bez narcismus se z lidí stávají opice. Touha po statusu jako motor evoluce. Otec říká svému synu ty jsi narcis, syn odpovídá od tebe to sedí.

Synova odpověď „Od tebe to sedí“ je totiž geniální v tom, jak funguje na několika úrovních najednou. Lidé s narcistickými rysy mají obrovský problém vidět své vlastní chyby. Místo toho své vlastní špatné vlastnosti podvědomě projektují do druhých. Otec vidí narcismus v synovi nejspíš právě proto, že je jím sám skrz na skrz prolezlý, ale u sebe ho nevidí. Je mi 73 let a už mě unavuje řešit pitomosti které způsobil lidský narcismus. Lidský narcismus vytvořil svět, který je v mnoha ohledech neuvěřitelně překombinovaný, ukřičený a zahleděný do sebe. Místo toho, aby technika a společnost lidem život zjednodušovaly, často vytvářejí jen nový chaos, ve kterém se ztrácí obyčejný selský rozum.