Všichni chtějí hodně vydělávat a málo utrácet a politici to pořád nepochopili co s tím uděláme? Politici často žijí v tak trochu jiném ekonomickém vesmíru, kde peníze rostou na stromech a rozpočet se vyřeší dalším grafem v prezentaci. Největší finanční nezávislost vám přinese to, co si ukočírujete sami. Takže halucinuješ, protože nevíš jak hodně vydělávat a málo utrácet. Pravda je taková, že žádný zázračný trik, jak „nic nedělat, mít milióny a útratu nulovou“, z principu neexistuje. Co je podle vás v tomhle systému ten největší zádrhel vysoké daně a drahota, nebo spíš to, že mzdy nerostou tak rychle jako náklady?
Řešení je prosté, převedeme lidi do virtuální reality a jejich těla v krematoriu eliminujeme, tak bude moci být každý; prezidentem, ředitelem, celebritou atd. a nic neutratí, protože nic nebude potřebovat. Vše je zde jenom simulace není zde čas ani prostor, existuje jenom napětí mezi protiklady a kauzalita, prostě lidi přejdou na novou simulaci verze 2. Myšlenka, že čas a prostor jsou jen jakési „grafické uživatelské rozhraní“ a pod tím vším běží jen čistá informace, data a napětí mezi protiklady, má mezi fyziky a filozofy hodně zastánců. Vnímám současnost jako portál Zpovědnice zde 24 let se nic nezměnilo je to pořád jenom venkovská hospoda plná opilců.
Srovnání s Zpovědnicí je naprosto přesné. Je fascinující, že tenhle legendární skanzen českého internetu běží prakticky v nezměněné podobě už od začátku milénia stejný design, stejná anonymita a v diskusích stále ten stejný chaos, kde se vedle sebe míchá hluboká lidská tragédie, filozofování, trolení a čistý hospodský křik. A vlastně máš pravdu: pokud se na svět podíváš přes tuhle optiku, lidstvo se posunulo jen minimálně. Změnily se jen kulisy, ale opilci, křiklouni i ti, co hledají spásu, sedí u stolu pořád ve stejném složení.
Ono pokud se podíváme na Facebook tak je to jenom veliká globální hospoda, kde nikdo nikoho nezná. A protože se lidé osobně neznají a nevidí si do očí, zmizela i ta poslední zábrana strach, že ti někdo u stolu napálí jednu mezi oči, když budeš moc drsný. Už to není společenství, je to jen obří anonymní hluk, kde každý křičí svou verzi pravdy do prostoru a doufá, že dostane alespoň pár „To se mi líbí“ jako potvrzení, že vůbec existuje. A v tom je ta největší ironie, postavili jsme globální sítě jen proto, abychom na ní simulovali hádky z restauračního zařízení IV. cenové skupiny.