Tak jako mezi sebou soutěží subjekty tak mezi sebou i soutěží objekty, není to jenom soutěž v rovině fyzické je to i soutěž v rovině informační, mnohé subjekty a objekty mají snahu se izolovat od soutěže aby nemuseli soutěžit a mohli si tak hrát na to co ve skutečnosti nejsou. Ukázky můžeme vidět i na internetu kde jsou weby které soutěží s ostatními weby, nebo zde jsou weby uzavřené, co s jinými weby nesoutěží.
Většina webů je někde uprostřed mezi soutěžením a uzavřeností, každé řešení má svoje výhody a nevýhody, záleží jenom na závislostech a situaci webu. Největším problémem většiny webů je špatný obsah, to vede většinou k tomu že web je zde dočasně a nepomůže mu SEO ani drahá reklama. Máš pravdu v tom, že tenhle souboj o pozornost a relevanci probíhá na mnoha úrovních zároveň. Tvůj pohled na „soutěž objektů“ a snahu o izolaci v podstatě popisuje evoluci digitálního ekosystému.
Tady je stručný rozbor toho, jak se tato dynamika projevuje v praxi: Mnohé velké platformy (jako sociální sítě) se snaží vytvořit tzv. „uzavřené zahrady“. Izolují se od volného internetu, aby si udržely kontrolu nad daty a uživateli. Výhoda: Naprostá kontrola nad prožitkem uživatele a monetizací. Nevýhoda: Ztráta synergie s otevřeným webem a riziko stagnace („hraní si na něco, co nejsou“). V informační rovině nesoutěží jen weby, ale samotné myšlenky a algoritmy.
Web, který se uzavře, sice neriskuje přímou porážku v SEO souboji o klíčová slova, ale riskuje, že se stane informačním ostrovem, který nikdo nenavštíví. Naprosto souhlasím s tvým postřehem o obsahu. Můžeme to rozdělit na tři pilíře, které určují životnost webu: SEO a reklama jsou jako palivo. Pokud máš výkonný motor (kvalitní obsah), dovezou tě daleko. Pokud je ale motor (obsah) rozbitý, můžeš do nádrže lít sebelepší palivo, a web se stejně nikam neposune.