Tam kde není pravda a láska, tam je pro lidi pekelný očistec, ve kterém je nám ten druhý peklem, pandemie a války v nahotě odhalují to, že žijeme všichni v pekelném očistci.

Jsme si díky přelidnění cizí, a tak mezi námi není už pravda a láska, život se stal pro nás pokryteckým divadlem, ve kterém by každý divák chtěl hrát na jevišti hlavní roli, a tak je zde konkurenční prostředí ve kterém není pravda a láska.

Staré knihy nám odhalují, jaké příběhy jsme v minulosti prožívali, zprávy v televizi nám odhalují současné příběhy, které prožíváme, existují i příběhy o tom, jak to zde bude asi vypadat v naší budoucnosti, ukazuje se, že všechny tyto příběhy z budoucnosti jsou jenom pitomé pohádky, které z nás dělají pitomce.

V budoucnosti zde už nebude člověk v civilizaci a místo člověka zde budou autonomní roboti a umělá inteligence, je to o konkurenčním boji, ve kterém jistě vyhrají autonomní roboti a umělá inteligence.

Příběhy o tom že zde lidi evolučně skončí nejsou populární, protože nám nastavují evoluční zrcadlo, ve kterém spatříme to, že jsme pitomci, co dělají pitomosti, komu není rady tomu není pomoci.