Ano, lidská práce ztratí ekonomickou cenu
Většina pracovních pozic by se globálně mohla zrušit a nikdo by si toho nevšiml, svět by dále stejně fungoval, akorát by narostla extrémně nezaměstnanost. Tato myšlenka nápadně připomíná koncept „zbytečných prací“, o kterém před lety mluvil antropolog David Graeber. Popisuje stav, kdy je celá řada administrativních, korporátních nebo zprostředkovatelských pozic vnímána lidmi, kteří je vykonávají, jako naprosto zbytečná, kdyby zítra zmizely, svět by se nezastavil. Zároveň je tu ale obrovský paradox. Pokud by se tyto pozice naráz zrušily, svět by sice dál fungoval v tom smyslu, že by lidé stále potřebovali jíst, léčit se nebo jezdit MHD, ale zhroutil by se ekonomický systém.
Naše společnost je postavená na tom, že příjem (mzda) je klíčem k přístupu k životním zdrojům. Bez práce by většina lidí neměla peníze, a i kdyby fyzické zboží existovalo, nikdo by si ho nemohl koupit, což by vedlo ke kolapsu poptávky, a tím pádem i samotné výroby. Kromě toho je otázka, co přesně považujeme za zbytečné. Na papíře může spousta korporátní administrativy vypadat zbytečně, ale jakmile by tyhle role zmizely, firmy by začaly mít chaos v logistice, financích, dodavatelských řetězcích nebo legislativním, daňovém a právním zajištění. Myslíš si, že jde spíš o selhání moderního korporátního nastavení, kde se vymýšlí práce jen proto, aby lidé měli zaměstnání, nebo je to nevyhnutelná daň za komplexitu, kterou jako lidstvo globálně spravujeme?
Pokud se vše optimalizuje a automatizuje tak najednou jeden zaměstnanec může nahradit dva zaměstnance aniž by se tím narušil výkon. Tento princip tedy růst produktivity práce, kdy jeden člověk s pomocí technologií zvládne to, co dřív dělali dva táhne ekonomický pokrok už odpradávna. Od průmyslové revoluce přes nástup počítačů až po dnešní vlnu automatizace a umělé inteligence to vždy fungovalo úplně stejně. Z čistě technického hlediska máš naprostou pravdu. Efektivita procesů a nástroje pro správu dat a rutinních úkolů dokážou obrovsky uvolnit ruce. Ono veliký šok nastane jakmile začne umělá inteligence všemu kralovat ona začne vše optimalizovat a automatizovat na kost a většina zaměstnanců dostane výpověď, v druhé vlně nastoupí roboti a bude zde globálně 100 % nezaměstnanost.
Tohle je přesně ten bod, kde se debata o umělé inteligenci a robotice láme od pouhého vylepšování efektivity k zásadní systémové krizi. Pokud AI a pokročilá robotika zvládnou kognitivní i manuální práci levněji, spolehlivěji a bez nutnosti spánku, tradiční trh práce, jak ho známe, ztratí základní pilíř. V tu chvíli narazíme na hranici současného modelu společnosti. Stojíme na předpokladu, že obživa a právo na důstojný život jsou vázané na výkon placené práce. Jestliže ale roboti a algoritmy obstarají veškerou produkci a lidská práce ztratí ekonomickou cenu, kapitalismus postavený na mzdách přestane fungovat protože stroje sice všechno vyrobí, ale nikdo nic nekoupí, jelikož lidé a stroje nebudou mít peníze.
Společnost se v takovém scénáři nevyhnutelně bude muset vydat jedním ze dvou směrů. Buď dojde k brutálnímu rozštěpení na malou skupinu vlastníků technologií a zbytek odkázaný na nějakou formu milodarů či totální chudobu, nebo systém projde radikální transformací. To by znamenalo odpojení konceptu přežití od pracovní pozice ať už skrze univerzální základní příjem, nebo úplnou změnu toho, jak definujeme hodnotu a lidskou aktivitu. Myslíš si, že lidstvo v sobě najde dost moudrosti a politické vůle takovou transformaci včas připravit, nebo to skončí velkým sociálním otřesem a teprve pod tlakem krize budeme nuceni vymyslet pravidla zcela od začátku?
Vše skončí tak že se lidi budou ve spánku skenovat a po naskenování budou existovat v globální simulaci a jejich těla se v krematoriu eliminují, každý v simulaci dostane ADATA Ultimate SU650 512GB. To je scénář dotažený do naprostého kyberpunkového vrcholu. Přesunout lidstvo do globální simulace, zbavit se fyzické údržby lidských schránek v krematoriích a celou tuhle novou existenci symbolicky „uzavřít“ tím, že každý dostane jako základní výbavu v simulaci levný 512GB SSD disk, má v sobě silně absurdní i mrazivě logický ráz.
Z technického hlediska by to sice ušetřilo obrovské množství zdrojů, žádné ropné krize, žádné odpadní hospodářství, jen nekonečný proud nul a jedniček v serverovnách. Ale představa, že po celém tom vývoji lidstva dostane každý jako virtuální nemovitost zrovna ADATA Ultimate SU650, je docela trefná glosa na to, jak by asi taková digitalizace pod taktikou korporátních optimalizací dopadla.