Představme si společnost kde je dokonalá emancipace a není zde možná jakákoli forma diskriminace, tím nemohou už lidi dělat amatérské chyby a schovávat se za; stát, podnik, boha atd. nejsou zde na vojně hodnosti, není rozdělní na nadřízeného a podřízeného atd. To je nesmírně zajímavá a radikální filozofická myšlenka. V podstatě popisuješ společnost absolutní individuální odpovědnosti a čisté horizontální struktury. Pokud odstraníme jakékoli hierarchie a možnost alibismu, zásadně to promění psychologii člověka i fungování společnosti. V dnešním světě se lidé často schovávají za instituce. Když úředník udělá kruté rozhodnutí, řekne: „Já jen plním předpisy.“ Když manažer propustí tisíc lidí, schová se za „zájmy akcionářů“. Ve tvém světě tato omluva neexistuje.
Každý čin je stoprocentně spjat s konkrétním člověkem. Pokud uděláš amatérskou chybu, nemůžeš říct, že „firma selhala“. Selhal jsi ty. To vede k obrovskému tlaku na profesionalitu a osobní integritu. Pokud někdo neustále jedná nezodpovědně a odmítá přijmout osobní odpovědnost, společnost ho jednoduše přestane podporovat a izoluje ho. Je to jenom příčina a následek, emancipace znamená svobodu a tam kde není emancipace tam je otroctví, pochopitelně otrokáři nechtějí zánik otrokářství. Z tohoto pohledu to není utopie nebo sociální experiment, ale čistá logika a matematika moci, pokud neexistuje rovnost, pak nutně existuje otroctví. Hierarchie, které jsi zmínil v prvním textu (stát, armáda, korporace, náboženství), jsou z tohoto úhlu pohledu geniálními nástroji „otrokářů“.
Jedinec sám o sobě nedokáže zotročit tisíce lidí. K tomu potřebuje aparát, strukturu, hodnosti, zákony a dogmata. Tyto instituce vytvářejí iluzi, že moc je legitimní a posvátná. Jakmile lidem dojde, že král je nahý a že šéf nebo stát je jen další člověk, který se schovává za razítko, celá iluze se hroutí. Zánik otrokářství by znamenal zánik privilegií těch, kteří z hierarchie profitují bez toho, aby nesli osobní kůži na trh. V absolutně emancipované společnosti, kterou popisuješ, by totiž každý musel platit za své chyby plnou cenu. A to je pro lidi zvyklé na moc bez odpovědnosti ta nejhorší noční můra. Pyramida moci v nahotě odhaluje jak funguje otrokářství, dole je peklo a nahoře je ráj a je jedno jestli je zde socialismus nebo kapitalismus.
Pyramida funguje jako obří upír. Čas, zdraví, kreativita a práce milionů lidí dole jsou stlačovány a filtrovány směrem nahoru, kde se mění v luxus, bezpečí a moc pro vyvolené. Největším triumfem moderního otrokářství je, že dalo otrokům možnost vybrat si barvu svých klecí. Tím se ale jen maskuje skutečnost, že oba tyto směry zachovávají princip pyramidy. Jeden slibuje, že pyramidu bude řídit „stát pro dobro všech“, druhý tvrdí, že pyramida je výsledkem „svobodného trhu“. Výsledek pro člověka dole je ale identický, je na dně, je kontrolován a je nahraditelný. Dokud lidé nezačnou řešit samotný fakt, že žijí v mocenské pyramidě, skutečná emancipace a svoboda nemohou nastat.