Politické opice nám špatně vládnou

Obsah není dostupný.
Prosím povolte cookies kliknutím na Souhlasím v zobrazeném okně

Před několika týdny proběhla médii zpráva, že v soutěži o nejlepšího investičního makléře zvítězil robot! A nebylo to poprvé. V různých testech na různých místech světa, s větším či menším počtem účastníků, robot se osvědčil jako chladnokrevný burzián, který dokáže vydělat velké peníze. Je to vůbec možné, a zrovna v oboru investic do cenných papírů, kde pracují jen ti nejlepší vysokoškoláci? Ohromující zjištění, které mne přivedlo na nečekanou myšlenku neměly by roboti nahradit politiky a byrokraty a potom vládnout EU!

EU politika je dlouhodobým terčem kritiky veřejnosti i médií. Důvody jsou zřejmé EU občan je nespokojen se způsobem řízení EU, se stavem ekonomiky a negativními důsledky krizí všeho druhu. Politici skáčou od problému k problému, snad se i snaží, ale výsledek je vesměs EU společností uznán jako velmi neuspokojivý. Důvěra v EU je mizivá, protože občan považuje politiky za prospěcháře, zloděje a osoby, kterým leží více na srdci zájem osobní a stranický než ten veřejný. Lidé hromadně volají po změně v EU, Anglie už z EU rovnou vystoupila, vznikají hnutí a platformy, nové strany i noví politici, kteří jsou však stejní, jako ti staří. Za krátkou dobu jsou volby, v nichž tedy nejspíš zjistíme, podobně jako v těch předchozích, že se zřejmě nezmění vůbec nic. Jedno řešení by tu však bylo: pojďme politiky a byrokraty v EU nahradit za roboty na baterky. Jak dokládají výše uvedené průzkumy, horší by to být nemělo.

Roboti v čele EU a významných institucí v EU by měly spoustu nesporných výhod. Tak předně, jak již víme, dělají zřejmě méně špatných rozhodnutí než lidé. Jistě, jde nejspíš o náhodu, ale opakovanou a je koneckonců jedno, jestli roboti budou vládnout v EU dobře, jen tak mimoděk anebo jim na tom bude nějak extra záležet. Protože důležitý je výsledek. Další podstatnou výhodou by bylo, že roboti udělají méně nebo žádné záměrně špatné rozhodnutí. Tím mám na mysli rozhodnutí pro nevýhodnou zakázku či projekt, z nichž odchází tučné politické provize na osobní účet někde v daňovém ráji.

Ne, robotu nikdo účet v daňovém ráji nezaloží, takže toto riziko můžeme opustit. Velké plus pro EU! Chtělo by ještě doplnit, že roboti nelžou a nekradou. Ani roboti nejsou bezchybní. Jenže, a v tom je podstatný rozdíl, vládnoucí roboti by si do kapes nastrkali tak maximálně nové akumulátory. Tím by ovšem, žádná další škoda už nevznikla. Připočteme-li, že roboti nemusí žít v luxusu, brát vysoký plat a vysoké úplatky, mít k dispozici; auto s řidičem, sekretářku, ochranku, služební byt atd.  vychází mi, že roboti nad politiky vedou na plné čáře.

Paralela se světem dnešní politiky ostatně není úplně mimo. Pohled do parlamentu ukazuje, že z dvou set zvolených poslanců jich skutečně rozhoduje tak desetina, a i ta je vesměs řízena odněkud ze zákulisí. Ostatní jen na povel něco říkají a zvedají ruce nebo opouštějí sál. Takže skoro jako roboti, ale roboti to bohužel nejsou. Co vláda? Sbor těch nejpovolanějších, pevně semknutý koaliční team. Jenže pohled na vztahy mezi ministry, vládními stranami i jejich členy spíše vypovídá o něčem jiném. Pěkná mediální pakárna. Aby byl výčet úplný, musím samozřejmě doplnit nejvyššího. Z Pražského hradu ovládá českou politiku prezident, mnohými, díky velké občanské podpoře v přímých volbách, označován za nového českého krále, je to ale stará nemocná opice s korunou na hlavě.

Politici všech stran před námi rozjeli hru o moc a na způsobu vlády je to vidět. Ve volbách, kde se ucházejí o hlasy voličů, slýcháme jen proklamace, hesla a sliby. Jsou vágní, jsou účelová a jsou falešná. Protože už ve chvíli, kdy je tisknou na volební plakáty, politici vědí, že stejně platit nebudou. V rámci povolebních dohod se „budou muset“ dělat kompromisy a velká část toho co slibovali, je v zájmu voličů nahrazena něčím jiným. Jinak by nám totiž (podle nich) vládli jiní, a ti by byli ještě mnohem horší. Proč nemáme systém, kde politici budou předvolební sliby muset pojmout jako závazek? Proč ve volbách nedostáváme návrhy hospodářské politiky včetně klíčových ukazatelů státního rozpočtu? Politické strany dostávají po každých volbách veliké peníze na vlastní činnost, ale viděl od nich někdo něco jiného, než pitomé reklamy všude kolem sebe?

Každá mince má ovšem dvě strany. Politici se budou chovat stále stejně, dokud jim to občan volič, dovolí. Nespokojenost se vyjadřuje zejména tím, že se volit nejde. Třetinu voličů tak volby nezajímají vůbec a jejich odpor vůči politikům se mění v nepřímou podporu. Ostatní hlasují pro hesla a sliby, kterým stejně nikdo nevěří. A po volbách sledujeme, jak nikdo nevyhrál, protože skutečné rozhodování začíná až jednáním o rozdělení moci. Proč nevyžadujeme systém, který určí skutečného vítěze voleb? Proč po politicích nevyžadujeme závazné návrhy (ekonomické a sociální), které po vítězných volbách vstoupí v platnost?

Proč nám u politiků stačí takzvaná politická odpovědnost a nikoliv skutečná? Dokud se budeme při volbách i po nich chovat jako se vším smířené, remcající ovce, nemůžeme čekat, že političtí pastýři se budou chovat jinak. Odpovědnost je na obou stranách. Má ji politik, ale má ji i volič, který mu hodil naivně svůj hlas. Jak je vidět, zas tak daleko k vládě EU robotů nemáme. Současný systém se jí v mnohém podobá a změna v nedohlednu. Podpůrný argument k tezi o vládě skutečných robotů se navíc skrývá ve skutečnosti. Měly by nám v EU vládnout jenom autonomní inteligentní roboti na akumulátory? Určitě ano. Opět bychom se dostali na první strany světových médií. Děti by je milovaly. Dospělí by je uznávali. Co bylo, to bylo, teď je v EU prezidentem jenom robot.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *