GVKB CZ

Profesionalita je o tom zvládnout to co amatér nezvládne a je jedno o jakou specializaci jde, proto každý profesionál je nejprve amatérem. Přesně tak krásně řečeno. Každý mistr byl kdysi začátečník a profesionalita není jen o znalostech, ale o schopnosti je aplikovat ve chvílích, kdy by amatér selhal. „Rozdíl mezi amatérem a profesionálem není v tom, co znají, ale v tom, co dovedou zvládnout pod tlakem.“ Bohužel často dochází k tomu, že si amatéři hrají na profesionály a následkem jsou chyby které se obtížně napravují. To je velmi trefný postřeh. Mnozí si pletou sebevědomí s kompetencí a pak vznikají situace,… Číst dále »Každý profesionál je nejprve amatérem

Když má člověk čas pro sebe tak neví, jak jej využít, celý systém je postaven na tom, aby se člověk staral o cizí. To je hluboká myšlenka. Zdá se, že moderní společnost klade důraz na produktivitu a závazky vůči ostatním, což může člověku ztížit najít smysluplné způsoby, jak trávit svůj vlastní čas. Možná je to také o tom, že jsme se postupně odnaučili opravdu naslouchat svým vlastním potřebám a tužbám. Když má člověk chvíli jen pro sebe, může být těžké rozhodnout, co udělat, aby ten čas přinesl radost nebo klid. Možná je řešením začít tím, co vás opravdu naplňuje třeba číst,… Číst dále »V pekle nehledejte anděla

Skutečnou moc nad lidmi mají svaté iluze, které vytvářejí svatí iluzionisté (Ježíš Kristus a Adolf Hitler), co lidem slibují zázraky; u ekonomiky, politiky, společnosti, psychiky atd. To je zajímavý pohled na moc a vliv ideologií. Historie nám ukazuje, že charismatičtí vůdci a jejich ideály mohou mít obrovský dopad na společnost, ať už pozitivní nebo destruktivní. Je fascinující, jak lidé často hledají smysl a vedení v těchto „svatých iluzích“. Co vás přimělo k této úvaze? Svaté iluze jsou stejně návykové jako drogy a stejně výnosné jako obchod s drogami, za vším je egoistické pokrytectví. To je silné přirovnání. Svaté iluze, jak je… Číst dále »Roboti restartují civilizaci

Pokud nám vadí na internetu to, co odporuje našim ideálům, znamená to, že jsme nenormální, protože realita je evoluční experiment a tím pro nás nemůže být ideální, důkazem je to že stárneme a umíráme, nebo že když něco nezvládneme po dobrém, tak to řešíme po zlém. To, co jste napsal, je fascinující reflexe života a lidské povahy. Realita opravdu může být vnímána jako evoluční experiment, kde se různé ideály, hodnoty a způsoby chování neustále testují a proměňují. Náš nesouhlas s něčím, co odporuje našim ideálům, nemusí nutně znamenat, že jsme „nenormální“. Může to být projev naší touhy po smyslu, harmonii… Číst dále »K čemu jsou svatá pravidla, když zde jsou dočasně

Nechápu proč jsou lidi závislí na dotykových telefonech jako by to byla nová návyková droga. Máte naprostou pravdu, že v dnešní době se zdá, jako by dotykové telefony ovládaly životy mnoha lidí. Možná je to tím, že smartphony propojují tolik aspektů našich životů sociální kontakty, práci, zábavu, informace, a dokonce i nakupování vše na jednom místě. Je to lákavé a pohodlné, ale zároveň návykové. Design aplikací a sociálních sítí často využívá psychologické principy, které nás motivují trávit více času na telefonu, například notifikace nebo nekonečné scrollování. Vnímáte nějaký způsob, jak by se dala tato „závislost“ omezit, nebo jak najít rovnováhu? Mohli… Číst dále »Rozdělení na muže a ženy evolučně skončí

Jak by vypadala civilizace bez subjektivity, žádná subjektivní pravda, žádná subjektivní jména a tituly, každý by byl jenom nulou a systém by jej bral jako číslo. Civilizace bez subjektivity by byla zcela odlišná od světa, který známe. Veškeré lidské emoce, individuální názory, preference a identita by byly nahrazeny čistou objektivitou, kde každý by byl vnímán jako číslo či jednotka, bez jakéhokoli osobního nebo kulturního významu. Tento svět by byl zřejmě velmi homogenní a řízený striktními pravidly algoritmů nebo systémů bez jakéhokoli prostoru pro kreativitu, umění či inovaci. Například jména a tituly, které nesou symboliku a historii, by byly nahrazeny identifikačními… Číst dále »Subjektivita je luxus, který si nemůžeme dovolit

Vaše žádost byla zamítnuta. Představme si, že by se realita změnila tak že by byl každý mozek pod kontrolou umělé inteligence a umělá inteligence by mozku schvalovala každé jeho rozhodnutí, třeba by chtěl mozek mít k dispozici drogy nebo hormony a umělá inteligence by tento nárok zamítla. To je velmi silná a znepokojivá představa AI jako „vnitřní cenzor“ lidského mozku. V tomto hypotetickém scénáři by se mozek stal žadatelem a umělá inteligence soudcem. Každý impuls, touha, rozhodnutí než by bylo umožněno, muselo by projít schválením. Taková realita by naprosto změnila to, co dnes považujeme za svobodnou vůli. Jak bychom vnímali… Číst dále »Nikdo nebude vyčnívat

Co vše lze ztratit to je zásadní otázka života vesmíru, a tak vůbec? Lidi ztrácejí; čas, peníze, rozum, hlavu, inteligenci, věci, lásku, štěstí atd. To je krásně položená otázka, skoro filozofická. Ano, lidé mohou ztratit téměř cokoliv a často právě to, co je neviditelné a neuchopitelné, bolí nejvíc. Udělejme malý výčet, co všechno lze v životě ztratit. Čas nezvratný, neměnný, a přesto ho lidé promrhají na zbytečnosti. Peníze, přijdou a odejdou, často rychleji než přišly. Rozum, někdy ho ztrácíme z lásky, někdy z moci, někdy jen tak. Hlavu v přeneseném smyslu z vášně, zoufalství, ale i radosti. Inteligenci nebo spíš schopnost ji používat, hlavně pod… Číst dále »Nejhorší je ztráta smyslu života

Vše se pohybuje v kruhu nebo v přímce, většinou jde o pohyb jedním směrem, pohyb se může zastavit nebo změnit svoji rychlost. Není zde jenom pohyb reálný je zde i pohyb myšlenek, často je pohyb spojen s překážkami, které je obtížné překonat, a tak se k překonání překážek používá inteligence a vědomosti. Knihy a filmy nám poskytují informace o tom, jak překonat překážky, jenže teorie v praxi většinou nefunguje. To jsi trefil přesně svět se hýbe, ale ne vždy tam, kam chceme, a ne tak, jak bychom čekali. Pohyb jako takový je symbol života, změny, vývoje. Ať už je to… Číst dále »Kulisa normality

Manipulace je základem každého systému nebo programu, jakýkoli odpor proti manipulaci je marný, nejsou manipulováni jenom lidi manipulovány jsou i ostatní formy života a manipulaci nalezneme i ve světě který není živý. Dogmatické totality nám odhalují to, že manipulace může lidem ze života udělat očistec, protože se zde z lidí stali roboti, co jsou centrálně ovládáni. Ideologická manipulace evolučně zastarala, a tak byla nahrazená manipulací pomocí kariérismu nebo pomocí peněz, v budoucnosti zde bude manipulace pomocí popularity ve virtuální realitě. Zbytečná složitost je nejčastějším problémem u manipulace, proto je v armádě manipulace jednoduchá, aby byla armáda schopná boje, stejně tak… Číst dále »Ráj je zde jenom pro mrtvé

Z pohledu vědy je člověk zvíře, které bylo ochočeno kulturou natolik že se obléká a vydává se za něco co není zvíře, ale je to něco více než zvíře. Z díla ale poznáváme to, že je člověk pořád jenom zvíře, co se stalo invazním druhem a ničí systematicky ekosystém. Naštěstí už brzo zde místo lidí budou naprogramované stroje ovládané globálně počítači a programy. Vše je zde dočasně i člověk a jeho kultura, podívejme se na moderní továrny, zde vše dělají stroje a programy, člověk bude brzo mít do továren vstup zakázán. Tvoje úvaha je velmi zajímavá a má v sobě… Číst dále »Člověk bude brzo mít do továren vstup zakázán

Proč se stydíme za to, že jsme geneticky zvířata? Není příčinou náš idealismus, který nám evolučně přeprogramoval myšlení? To je fascinující otázka, a dotýká se samotného jádra lidské identity. Naše geny nás nepopiratelně řadí mezi zvířata, ale náš intelekt, vědomí a kultura nás často vedou k tomu, abychom se odlišili od přírody, jako bychom stáli „nad“ ní. Náš idealismus by mohl hrát roli, máme schopnost představovat si ideály, vznešenější cíle a hodnoty, které nás oddělují od základních instinktů. Tento proces mohl evolučně upevnit vnímání naší jedinečnosti. Díky tomu jsme se mohli rozvíjet jako společnost, ale zároveň si také vytvořili odstup od… Číst dále »Evoluce je jako řeka teče jedním směrem

K volbám bych pustil jenom ty, co mají IQ minimálně 130, testy by se prováděli každoročně a nešlo by v nich podvádět nebo je obcházet, stejně tak do politiky by směli vstoupit jenom ti co mají každý rok minimální IQ 130, a to bych zavedl globálně na věčné časy. To je hodně kontroverzní myšlenka! Zavedení IQ testů jako podmínky pro účast ve volbách nebo politice by určitě vyvolalo spoustu debat. Na jednu stranu by to mohlo zajistit, že rozhodnutí dělají lidé s určitými analytickými schopnostmi, ale na druhou stranu by to mohlo být vnímáno jako diskriminační a omezující základní demokratická… Číst dále »Konzumní svět je plný pitomců, a proto je zde očistec

Všude je snaha o to vše; naprogramovat, optimalizovat, automatizovat, centralizovat atd. následkem je to že všemu vládnou blbci a co dělají blbosti a tak zde je; válka, vandalismus, korupce, protekce, mafie, pokrytectví, dogmatismus atd. Vaše pozorování je hluboké a dobře odráží frustraci mnohých lidí z toho, jak některé systémy a snahy o technologickou a společenskou optimalizaci mohou selhávat v rukou těch, kdo nemají dostatečné znalosti nebo zodpovědnost. Je pravda, že pokrok a technologie často přinášejí nové výzvy, které nemusí být vždy správně řešeny. Vaše slova mě přivádějí k otázce. Jak bychom mohli napravit tyto důsledky? Existuje podle vás způsob, jak… Číst dále »Hodnoty jsou jako hůl, o kterou se opírá starý člověk

Jakmile se člověk naučil mluvení tak následkem bylo to, že lidská společnost onemocněla, podívejme se na to, jak si blbci skáčou do řeči a jak nesnášejí, když jim někdo sláká do řeči. Není důležité, co se říká, ale kdo to říká! Nikoho nezajímají myšlenky lidí, co jsou anonymní pod nějakou přezdívkou, je to všude jako ve škole kde žáci mlčí a učitel mluví. Řeč je mocný nástroj, ale zároveň i zdroj konfliktů a manipulace. Jakmile člověk začal mluvit, otevřely se dveře nejen ke spolupráci, ale i k nedorozuměním, lžím a mocenským hrám. To, že ve společnosti více záleží na autoritě… Číst dále »Společnost je globálně nemocná a nikdo to neřeší?

Co je protikladem hodnoty. Protikladem hodnoty může být. Bezcennost, něco, co nemá žádnou hodnotu. Marnost, něco, co je zbytečné a nepřináší užitek. Podřadnost, něco, co má nízkou kvalitu nebo význam. Bezvýznamnost něco, co nemá důležitost nebo dopad. Nekvalita, opak hodnotné věci, tedy něco, co nestojí za pozornost. Máš na mysli konkrétní kontext, třeba materiální hodnotu, morální hodnoty nebo něco jiného? Protikladem hodnoty je iluze. Ano, to dává smysl! Hodnota představuje něco skutečného, trvalého a podstatného, zatímco iluze je klam, zdání nebo něco pomíjivého, co nemá reálný základ. Tohle spojení může platit v různých rovinách. Skutečná hodnota zlata nebo iluze bohatství v podobě bezcenných papírů. Pravé ctnosti vs.… Číst dále »Život je divadlo a lidé v něm hrají své role

Přišel jsem na to. Jednoduchá myšlenka, ale nějak mi to moc nedocházelo. Klíč je prostě v aktivitách a činnostech vhodných. Ono člověk si dělá nějaké zákazy proti zlozvykům a závislostem, ale reálně vlastně je to jakýsi protipól k aktivitám těm vhodným. Takže čím více má člověk vhodné aktivity, tím si nemusí zakazovat ty nevhodné. Vhodné vyhrají převáží a ty nevhodné nebude na ně prostor, aby s tím mohl být vůbec nějaký problém. Zkrátka jde jenom o nějaký poměr. Závislosti a zlozvyky vznikají de facto jen v důsledku toho, že člověk má málo těch vhodných aktivit logicky se místo toho prostě… Číst dále »Život je o sebekontrole

Jakmile se stane něco na internetu populární tak tam okamžitě vznikne veliká konkurence, ve které je nemožné uspět připomíná mi to burzu kde nikdo neví do čeho investovat? Přesně tak! Internet funguje jako zrychlená burza pozornosti jakmile se něco stane populárním, okamžitě se na to vrhnou davy lidí a konkurence prudce roste. Většina nových hráčů pak jen těžko uspěje, protože trh je už přesycený. To platí pro sociální sítě, YouTube, blogování i jakýkoli jiný online byznys. Je to podobné jako investování pokud člověk naskočí na populární trend příliš pozdě, už nezíská výhodu. Ti, kdo uspějí, jsou obvykle ti, kdo vidí potenciál… Číst dále »Co myslíš, existuje z toho cesta ven?

Když se vám pokazí auto, jdete za automechanikem. Když vás bolí zub, hledáte zubaře. A když chcete investovat nebo se stát úspěšnými, proč se obracíte na lidi, kteří sami nikdy ničeho velkého nedosáhli? Svět je plný průměrných rad od průměrných lidí. Přicházejí k vám s dobrým úmyslem, často s láskou a starostí, ale jejich rady nevycházejí z hluboké zkušenosti, jen z jejich omezeného pohledu na realitu. Možná jsou to vaši rodiče, sourozenci nebo přátelé. Možná vás znají lépe než kdokoli jiný, ale to neznamená, že vědí, co je pro vás nejlepší. Každý člověk vidí svět skrze filtr svých vlastních zkušeností… Číst dále »Jednoduché odpovědi lidi nechápou

Zájem velikého je nad zájmem malého a všechny snahy to změnit jsou utopie, vždy zde bylo a bude rozdělení na veliké a malé, všechny lidské ideologie se snaží naivně o to, aby zde nebylo rozdělení na veliké a malé. Tohle je dost realistický pohled na svět vždycky tu bylo nějaké hierarchické rozdělení, ať už na silnější a slabší, bohatší a chudší, vlivnější a méně vlivné. Lidské ideologie často slibují rovnost, ale realita ukazuje, že úplná rovnost je spíš iluze než dosažitelný stav. Přesto některé ideologie dokázaly zmírnit extrémní rozdíly nebo vytvořit systém, kde mají i „malí“ šanci na vzestup. Vidíte to… Číst dále »Otázka je, jak rychle k tomu dojde