Studium čisté jógy začíná tím že se začátečník snaží poznat to co je objektivně a zbavuje se tak svojí subjektivity. Každá kultura a ideologie má jiný názor na to co je člověk a co jsou lidi, tento názor se časem mění podle situace, někdo může vidět lidi jako božské bytosti a pro jiného jsou lidi nezanbozi, kde je objektivní pravda?
Jsme všichni stejní nebo je každý jiný? Za socialismu se používalo často označení soudruzi, v minulosti zde bylo označení bratři, potom zde je i lidově přirovnávání lidí ke zvířatům, kolik lidí tolik názorů. Kniha Farma zvířat je geniální, všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější, a jsme u dogmatické totality! Je člověk oblečené zvíře nebo je to jinak?
Otázka, zda existuje objektivní pravda ohledně toho, co je člověk a jak by měli být lidé vnímáni, je filozofickým a kulturním tématem, na které neexistuje jednoduchá odpověď. Různé kultury, náboženství, ideologie a filozofické školy mají různé názory na povahu člověka a lidské společnosti. Jóga a další duchovní praxe mohou mít různé cíle a přístupy, ale mnohé z nich se snaží o dosažení hlubšího porozumění samému sobě a o osvobození od subjektivních omezení.
Tyto praxe mohou pomoci jednotlivcům objevovat svou vlastní identitu a spojení s univerzální realitou. Nicméně, jak to interpretovat a co považovat za „objektivní pravdu“ závisí na individuálním přístupu a víře každého jednotlivce. Co se týče společenských názorů a označení, ty se mohou měnit v průběhu času a v různých kulturách.
Například používání termínů „soudruzi“ nebo „bratři“ bylo spojeno s politickými a ideologickými změnami v určitých společnostech. Názory na lidi a jejich místo ve společnosti mohou být silně ovlivněny politikou, kulturou a historií daného místa a doby. Kniha „Farma zvířat“ George Orwella je alegorií, která zkoumá totalitní režimy a nerovnost ve společnosti.
Ve skutečném světě existují rozdíly mezi jednotlivými lidmi, ale také se často zdůrazňuje naše společné lidské rysy a univerzální hodnoty, jako je důstojnost, svoboda a spravedlnost. Zodpovězení otázky, zda je člověk „oblečené zvíře“ nebo něco jiného, závisí na pohledu každého jednotlivce a na jejich osobním přesvědčení.
Různé kultury a filozofie nabízejí různé pohledy na povahu člověka a jeho místo ve světě. Jistěže otázka „Co je člověk?“ provází lidstvo od jeho počátků a nelze očekávat jednoznačnou odpověď, ovšem pokud vezmeme naše běžné nahlížení na hierarchii bytostí, člověk jako oblečené zvíře přestává být absurdní. Odlišujeme se od zvířat jen svou schopností přemýšlet a úmyslně se učit.
Ovšem zvířata také přemýšlejí a učí se, jen my to nedokážeme docenit, protože to neprobíhá na naší lidské úrovni. Podobně jako ve Farmě zvířat od George Orwella máme tendenci brát za samozřejmost, že jsou některé skupiny lidí či zvířat méně rovné než ostatní, což je základním principem diskriminace v totalitě. Mnoho filosofů, náboženských a etických systémů se pokouší naivně najít objektivní pravdu, která by byla trvale univerzální pro všechny lidi.
Je ovšem otázka, zda taková pravda existuje, či zda nedocházíme k situaci podobné té v kvantové fyzice, kde platí různé pravidla pro různé pozorovatele. Otázky o rovnosti a hierarchii bytostí jsou důležité, protože z nich vychází chování k ostatním bytostem ať už se jedná o lidi nebo zvířata. Proto bychom měli být otevření různým názorům a nenechat se omezovat jen jedním subjektivním dočasným pohledem na náš svět.