Všechny naše nemoci těla a psychiky jsou následek otravy těla a psychiky, čas a prostor ve kterém lidi musí žít je jedovatý a my se jenom marně snažíme získat imunitu proti jedům a mnohému jinému co nám škodí. Války a jiné krize v nahotě odhalují jedovatost reality, nikdo ale za nic nemůže, každý si jenom plní rozkazy a respektuje zákony. Obrazně zde slepý vede slepé a tak neustále zástupy padají do propasti, jeden populární ismus zde evolučně skončí a na jeho místo nastoupí nový populární ismus, to ten minulý ismus amatérsky chyboval.
Vše je jenom nekonečný kulturní seriál, něco jako byl seriál Tom a Jerry se 161 díly kde je chytrá myš a hloupá kočka, tedy pohádka pro malé děti. Mnoho filosofů v dávné minulosti konstatovalo to, že se vše opakuje v nekonečném evolučním kruhu a nic skutečně nového zde není ani za milion let. Realismus je o vesmírných a přírodních zákonech které nelze změnit a tak lidi stvořili idealismus, kde se lidské zákony mění podobně jako se mění počasí a kdo si nevezme deštník zmokne.
Pevným bodem života je zásadní otázka, mám na to nebo na to nemám, vše ostatní je; teorie, ideologie, dogma, mýtus, pověra, fetiš, rituál, pohádka. Neustále je zde toužení po tom na co nemáme, komu není rady od lidové moudrosti a přírody tomu není ani pomoci. Podívejme se na televizi a internet, neustále zde vidíme ty co na to nemají a myslí si že se stane zázrak a oni získají to na co nemají, lidi jsou jako malé děti i když už fyzicky vypadají jako by byli dospělí. Většinou se lidi zbaběle schovávají klasicky za boha, nebo moderně za organizaci nebo stát, nikdo si nechce přiznat že na to nemá!