Krátce před smrtí duchovního učitele přišel kdosi za ním s otázkou, zda bude člověk po své smrti dál žít, či se prostě rozplyne v nic. Není to nová otázka, patří k nejstarším, často vyhledávaná a znovu opakovaná. Vypráví se, že duchovní učitel odvětil: „Jednoduše se rozplyne jako mraky.“ Dnes ráno byly na obloze mraky. Nyní zmizely. Kam se ztratily? Odkud přišly? Jak se vytvořily jejich tvary, jak se opět rozpustily? Mrak je experiment; celým jeho bytím je přicházet a odcházet.

A to je první důvod, proč nazývám svou cestu cestou pokorného flegmatismu. Je však mnoho dalších, o nichž bude dobré uvažovat a meditovat. Každý mrak je bez kořenů, je bezpříčinnou věcí a nemá domov. Nic jest jeho vlastí. A přece existuje. A právě takový je celý vesmír jako každý mrak bez jakékoliv příčiny, bez jakékoliv poslední příčiny. Existuje jako tajemství. Ano, mrak nemá vlastní cesty.

Vzniká a zaniká. Nemá cíl, nevyplňuje osud, nemá konce. Mrak nelze zklamat, neboť znovu přicházet je jeho smyslem. Má-li někdo nějaký cíl, musí být též zklamán. Čím účelněji soudí jeho rozum, tím víc zažije strachu, frustrací a zklamání. Pojal-li jednou nějaký cíl, usiluje o pevně stanovený směr.

Veškeré bytí však nemá cíl, vesmír nejde nikam, nemá žádné záměry ani cíle. Kdo má nějaký záměr, je proti veškerenstvu a bude zklamán. Nemůže proti celku bojovat. Tvůj život je tak maličký, že nemůžeš zvítězit. Nemůžeš celek násilím porobit a přemoci. Je nemožnou věcí, aby se zlý člověk zmocnil všeho. A nemá-li vesmír účel ani konečný základ, a ty máš nějaké záměry, budeš nakonec poražen a eliminován. Každý mrak táhne vždy tam, kam vane vítr nevzpíná se, nebojuje. Ano, mrak není dobyvatel, a přece se vznáší všude od nepaměti nad vším. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..