Každý člověk má svoje originální svatá pravidla která se mění podle situace

Nikdo není dokonalý a tak lidi dělají chyby, jenom čas má dost času na to aby poznal co je správné, život to je evoluční naprogramovaný dočasný proces, po smrti zde už nic není, smrt to je konec hry o to co milujeme a potřebujeme. Můžete dělat vše správně a být úspěšný v nějaké specializaci, ale přijde; revoluce, válka, pandemie, krize, pohroma, vězení, dluhy, atd. najednou je z vás ubožák a nic s tím neuděláte.

Není zde osud nebo bůh, to jsou jenom; mytologie, pověry, pohádky, atd. je zde vše ovládáno jednoduchými principy, základním principem jsou zde protiklady mezi kterými je napětí, nejdůležitějšími protiklady je; klad a zápor, dobro a zlo, život a smrt, pravda a lež, moudrost a hloupost, samec a samice, bohatství a bída, zdraví a nemoc, úspěch a neúspěch, nadbytek a nedostatek, atd.

Z dálky mnohé vypadá jinak než z blízka, když se ale k jednomu přiblížíte tak se od jiného logicky vzdálíte, taky je možné být povrchní a znát vše jenom z dálky. Svět lidí je světem organizací, každá organizace má svoje svatá pravidla a kontroluje dodržování těchto pravidel, to vede ke konfliktům mezi organizacemi a tyto konflikty mohou přerůst ve válku.

Každý člověk má svoje originální svatá pravidla která se mění podle situace, ve které člověk právě existuje, charakter je jenom u toho co už není živé a tak se to nemusí přizpůsobovat nové situaci. Základní otázkou lidí je jaký má jejich život smysl když stejně zemřeme, život má pro člověka smysl pokud je nahoře nad ostatními, následkem jsou kariéristické závody ve kterých si kariéristi podrážejí nohy.