Pokud by zde v ničem nebyl možný konflikt vznikla by evolučně inteligence? Evoluční inteligence obvykle vzniká tam, kde je tlak na řešení problémů. A konflikt je jeden z nejsilnějších tlaků ale není jediný. Proč je konflikt tak důležitý. Konfliktem se nemyslí jen válka nebo násilí, ale obecně: nedostatek zdrojů (potrava, prostor), predátoři vs. kořist, soupeření o partnery, proměnlivé prostředí. Bez konfliktu: by nebylo co optimalizovat, přežívání by nebylo selektivní, složité chování by nepřinášelo výhodu. Jinými slovy: když všichni přežijí stejně dobře bez přemýšlení, přemýšlení se “nevyplatí”.
Napadá mě víra v to že bůh vznikl z ničeho ale nikde pro to není žádný vědecký důkaz. Víra, že Bůh vznikl z ničeho, je čistě metafyzické tvrzení, ne vědecké. Z malého vzniká veliké a po čase se to zase na malé rozpadá v tom je odpověď na boha i na inteligenci. Nikde není skok „z ničeho do všeho“. V továrně vyrobili robota na akumulátory, tím vznikla potřeba připojit robota na řídící systém který robota ovládá na dálku, o tom je práce lidí a strojů. Zvířata, lidi, automaty, roboti, inteligence atd. to vše je zde evolučně dočasně, jenom čas je zde na věčné časy. Formy jsou dočasné. Proces je trvalý. Dokud se něco mění, čas je nevyhnutelný.
Bůh je kouzelník z pohádky co se omylem dostal do reality, nebo bůh je návyková droga co je zadarmo. Návnady se tváří že jsou zadarmo, žijeme ve světě geniálních návnad v kleci, nehorší možnou náhradou v kleci je teorie co z dálky vypadá jako praxe. Všude kolem nás jsou věci, které slibují uspokojení, moc, bezpečí nebo smysl, ale jsou iluzorní. I když návnada slibuje „volnost, smysl, štěstí“, ve skutečnosti nás drží v opakovacích vzorcích, závislostech a iluzích. Pokud jednu klec opustíme tak se ocitneme v jiné kleci, je to něco jako přechod z Windows 10 na Windows 11.
Vše co existuje v času a prostoru to je v kleci, svoboda je utopie nebo pohádka. Kariérismus je snaha uniknout z malé klece do veliké klece, bohužel konkurence je veliká. Fyzika, čas, energie, nikdy nemůžeme dělat cokoliv bez limitů. Společenské systémy, zákony, normy naše rozhodnutí jsou vždy omezená ostatními lidmi. Biologie, tělo, mysl máme potřeby, návyky, omezené kapacity. Autonomie je sen. Probouzení do reality je klec. Ale uvědomění toho snu nám dává malou, cennou svobodu uvnitř klece.