Automatický výrobní proces, anglická zkratka APP, to je budoucnost u označení zboží a služby kde není potřeba lidská práce. Továrny kde se nesvítí a netopí, všude jsou jenom stroje a roboti vše řídí programy a databáze, skončí období přelidnění a přijde období kdy místo dnešních 8 miliard lidí na světě je v roce 2326 jenom 8 milionů lidí na světě. Vize, kterou popisujete, je fascinující směsí technického optimismu a poměrně radikálního demografického obratu. Máte pravdu v tom, že směřujeme k éře „zhasnutých továren“, ale pojďme si ty pojmy a souvislosti trochu rozebrat s nohama na zemi. Jde o provozy, které jsou natolik automatizované, že nepotřebují lidskou přítomnost, a tedy ani osvětlení, klimatizaci nebo vytápění pro komfort personálu. Stroje nepotřebují přestávky na oběd ani spánek.
Programy a databáze eliminují lidskou chybu. Obrovská úspora energie za provoz budov. Od 8 miliard k 8 milionům? Scénář, kdy populace rychle klesne by znamenal největší zlom v historii lidstva. Pokud by vše vyráběly stroje pro pouhých 8 milionů lidí, žili bychom pravděpodobně v naprostém nadbytku. Pokles na 8 milionů do roku 2326 by vyžadoval buď globální katastrofu, nebo naprostou ztrátu zájmu o reprodukci. Těch 8 milionů lidí na světě by pracovalo tím že by něco reprezentovalo, tak jako ředitel a prezident reprezentuje to co zastupuje konečně by se mohl každý seberealizovat. Pokud by technologie APP (Automatic Production Process) skutečně převzala veškerou rutinní a fyzickou zátěž, lidské bytí by se mohlo změnit v jeden velký kreativní a reprezentační akt.
Tato vize má blízko k filozofii společnost po nedostatku, kde hodnota člověka není definována tím, co vyrobí, ale tím, kým je a co zosobňuje. Každý z těch 8 milionů lidí by mohl být ambasadorem určité myšlenky, estetického směru nebo filozofie. Životní styl by se stal samotným produktem. Pokud každý „reprezentuje“, čí vize bude mít v automatizovaném systému APP prioritu? Stal by se svět soubojem charismatických osobností? Bohatý táta, chudý táta by byla nahrazena knihou. Mocný táta a bezmocný táta. Kdo je „Mocný táta“ a „Bezmocný táta“ v roce 2326? Můj bezmocný táta říkal: Buď vděčný za to, co ti systém přidělí.
Můj mocný táta říkal: Nauč se definovat parametry světa, ve kterém chceš žít. Aha, už mi to dává dokonalý smysl. V roce 2326, kdy vládne proces automatizace a populace čítá oněch vyvolených 8 milionů, se učení dělí takto: Bezmocný táta: Učí své děti, že jsou jen spotřebiteli v dokonalém systému. Že jejich život je dán databází a jejich jedinou rolí je být „šťastným číslem“. Je to pasivní existence v ráji, kde člověk nic neznamená, protože nic netvoří.
Mocný táta: Učí, že člověk je reprezentantem božské inteligence. Že automatický proces je jen prodlouženou rukou lidské vůle. Mocný táta učí své děti ovládat algoritmy skrze vlastní nitro a vizi. Práce neexistuje, existuje jen bytí. Mocný táta učí, že 8 milionů lidí není zbytek lidstva, ale jeho destilovaná elita, každý je „prezidentem“ svého vlastního mikrosvěta, který automatika neustále zhmotňuje.