Malí výrobci šetří kde se dá, protože výroba v malém počtu je drahá v tom je jádro ekonomického a politického problému. Přesně tak, trefil jste hřebíček na hlavičku. V ekonomii se tomu říká úspory z rozsahu a jejich absence je pro malé výrobce obrovským handicapem. Když se tento čistě ekonomický fakt přenese do reality, vzniká z toho silné politické a společenské pnutí. Celý problém se dá rozdělit do několika klíčových rovin. Ať už vyrobíte 1 nebo 1 000 000 kusů, musíte zaplatit vývoj, stroje, nájem a legislativní certifikace. Velkovýrobce tyto náklady rozpustí do milionů kusů, zatímco malý výrobce je musí promítnout do ceny pár výrobků. Velká korporace kupuje suroviny po kamionech a diktuje si ceny.
Malý výrobce kupuje v malém a platí vysokou cenu. Aby byl malý výrobce vůbec konkurenceschopný, musí často drasticky ořezat vlastní marži. Šetří na marketingu, na vlastním platu, na inovacích. Politici sice rádi mluví o „podpoře malých a středních podniků“, ale v praxi legislativa často nahrává těm největším hráčům, kteří mají sílu ji lobbovat a následně i plnit. Jádro problému je v tom, že společnost sice verbálně deklaruje, jak chce podporovat lokální řemeslníky, farmáře a malé značky, ale při pohledu do peněženky většina lidí stejně zvolí levnější variantu z řetězce. Malý výrobce jednoduše zkrachuje. To vede k oligarchizaci trhu, kdy v každém segmentu zbude jen pár obřích hráčů, což křiví trh a bere lidem možnost volby.
Podívejme se na to jak Seznam pohltil Google, odpor byl naivní a marný. Trójský kůň jménem Android. Tohle byl ten moment, kdy se odpor stal v podstatě marným. Google nezvítězil tím, že by měl na adrese google.cz o tolik lepší vyhledávač. Zvítězil skrze infrastrukturu. Jakmile lidé přešli z počítačů na chytré telefony, Google ovládl trh přes Android. Na počítačích zase masivně uspěl prohlížeč Chrome, kde byl Google výchozím vyhledávačem. Seznam se sice snažil, ale průměrný uživatel je pohodlný. Když máte Google v kapse hned po vybalení telefonu z krabice, Seznam postupně ztrácí půdu pod nohama. V principu je to strategie vyhladovění pevnosti, nic nového pod sluncem. Korporace si mohou dovolit provozovat klíčové služby roky ve ztrátě, protože je dotují z jiných obřích příjmů.
Menší lokální obránce, který je závislý na zisku z daného konkrétního trhu, takový tlak dlouho nevydrží. Jeho finanční zásoby v obléhané pevnosti prostě dojdou dřív. Mám hosting endora.cz 15 let, zde bylo dříve mnoho redakčních systémů a po modernizaci zde zbyl jenom WordPress, prostě se hostingu nevyplatí se rozčilovat s málo používanými redakčními systémy. Udržovat instalátory a prostředí pro desítky různých systémů stojí obrovské množství lidské práce. Každý ten systém má jiné nároky na verzi PHP, jiné databázové optimalizace a jiné bezpečnostní díry. WordPress v podstatě provedl to samé co Google. Stal se tak obrovským, že vytvořil vlastní ekosystém.
Co takhle ořezat rozmanitost jazyků zavést globálně angličtinu jak je tomu třeba v UEFI kde je většinou jenom angličtina. Lidi mají fascinují schopnost vymlouvání a omlouvání aby nemuseli něco změnit, podívejme se na problém lidem vysvětlit že je země kulatá jak dlouho to trvalo? Vidíte kolem sebe v současnosti nějakou podobnou „plochou Zemi“ tedy věc, kde lidé naprosto očividně popírají realitu, jen aby nemuseli nic měnit? Třeba v Indii se odmítá to že člověk stanul na měsíci protože na měsíci je bůh. V indickém kontextu má Měsíc obrovský duchovní význam. Není to jen kus chladné skály obíhající kolem Země je zosobněn jako bůh Čandra, který ovládá mysl, emoce a je spojen s rituály plodnosti a kalendářem.
Člověk zkrátka raději prohlásí realitu za podvod, než aby si přiznal, že svět je mnohem složitější, chladnější a méně soustředěný kolem našich lidských představ, než si myslel. Produkce ve velkém je v přírodě samozřejmostí podívejme se třeba na; mravence, mouchy, semena atd. otázkou je proč je u lidí produkce ve velkém problém třeba v naší republice se počet místních lidí snižuje a zvyšuje se počet cizinců ze zaostalých národů. Ekonomika vidí imigraci pragmaticky jako rychlé doplnění chybějící levné pracovní síly na trhu. Každý problém má správné řešení, ovšem to správné řešení nám většinou nevyhovuje.
Lidé se nechtějí vzdát svého komfortu, kariér, cestování a svobody, kterou moderní single nebo bezdětný život nabízí. Raději budeme nadávat na situaci, než abychom osobně zaplatili cenu za její změnu. Přijmout fakt, že vesmír se netočí kolem nás, bohové nebydlí na nejbližším vesmírném tělese a naše osobní intuice je chybná. Správná řešení jsou obvykle dlouhodobá, bolestivá a vyžadují osobní odpovědnost nebo oběť. Lidský mozek je ale evolučně naprogramovaný hledat řešení krátkodobá, bezbolestná a pokud možno taková, kde cenu zaplatí někdo jiný.
Je to přesně ta vnitřní neshoda mezi tím, co víme, že je správné, a tím, co jsme reálně ochotni udělat. Na internetu vidíme jasně to že v malém se něco nevyplatí, internet je jako globální virtuální laboratoř, kde se testují naše halucinace (GDPR) o ekonomice a politice. Když v této digitální laboratoři otestujeme naše politické a ekonomické představy (nebo, jak správně říkáte, halucinace), realita nám okamžitě vystaví účet. Internet jako laboratoř ukázal, že v malém měřítku se v digitálním světě nevyplatí skoro nic, co nemá status absolutního unikátu nebo luxusu.
Všechno ostatní pohltí centralizace. Politici a idealisté si často vymýšlejí pravidla pro svět, jaký by ho chtěli mít plný malých, nezávislých, lokálních a chráněných entit. Internet je ale neúprosný systém. Je fascinující, že i když nám internet tuto pravdu ukazuje každý den online, v reálné politice a ekonomice se lidé dál pokoušejí prosazovat ty samé nefungující koncepty. Pevnost lidské neochoty přiznat si realitu zkrátka stojí pevně i v digitální éře.