Popsal jste velmi výstižný pohled na ekonomii z rozsahu, globalizaci a tržní dynamiku. Vaše úvaha zachycuje hlavní mechanismus moderního kapitalismu a průmyslové výroby. Pojďme si tento koncept rozebrat z pohledu výhod, rizik i alternativních trendů, které se v reakci na tento vývoj objevují. S rostoucím objemem výroby klesají fixní náklady rozpočítané na jeden kus (výzkum, vývoj, stroje, logistika). Výrobek je pak pro koncového zákazníka podstatně levnější.
Velké korporace si mohou dovolit nejmodernější techniky kontroly kvality, automatizaci a robotizaci. Nadnárodní giganti získávají slevy, na které malý výrobce nikdy nedosáhne. Jak správně uvádíte, masová výroba je k ničemu, pokud spotřebitelé vyprodukované zboží nekupují. Když se změní technologie nebo preference zákazníků, malá flexibilní firma dokáže zareagovat během týdnů, zatímco nadnárodnímu gigantu to trvá roky. Podobně jako velké ryby požírají malé, vzniká u spotřebitelů přirozená reakce.
Váš příměr s velkými a malými rybami přesně vystihuje, proč se malé státy a malé firmy spojují do větších celků. Výroba ve velkém dramaticky zvýšila životní úroveň a dostupnost zboží pro miliardy lidí. Cennou protiváhou velkých gigantů však zůstává inovativnost, rychlost a unikátnost malých hráčů, kteří zaplňují mezery, jež jsou pro obry příliš malé nebo nezajímavé. V přírodě je taky snaha mnohé dělat ve velkém ale nesmí se porušit přírodní pravidla.
Příroda neustále experimentuje s velikostí a množstvím, ale na rozdíl od lidské ekonomiky má nekompromisní pojistky. Jakmile nějaký druh nebo systém pravidla poruší, přijde tvrdá korekce. Mraveniště nebo včelstva fungují jako obří nadnárodní korporace. Jednotlivec sám o sobě nic neznamená, ale celá kolonie dosahuje obrovské efektivity, dělbě práce a schopnosti přetvořit své okolí.
Příroda nedovolí, aby cokoliv rostlo do nekonečna bez ohledu na okolí. Největší rozdíl je v tom, že příroda nedělá věci jen „velké“, ale především „propojené“. Lidstvo často zkusí vytvořit obří systém, který sice přinese krátkodobou efektivitu a nízké ceny, ale přetrhá vazby na okolí. Příroda nás pak vrací k lekci, že bez ohledu na to, jak moc věci zvětšíme, nakonec vždy podléháme stejným základním zákonům rovnováhy.